Čím blíž mlýn, tím silnější klapot.
(německé přísloví)

Dubský mlýn

Dubský mlýn
42
Ledce
330 14
Plzeň-sever
Ledce u Plzně
49° 49' 22.9'', 13° 21' 0.7''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Dolní ledecký mlýn postavený postavený pravděpodobně ve 14. století. Na konci 18. století zděný o jednom kole na nestálé vodě, vodní kolo nahrazeno v roce 1930 Francisovou turbinou o výkonu 25 Hp. V současné době jsou zde zachovalé objekty bez vnitřního zařízení.
Cca 1600m východně od kostela.
Třemošná
nepřístupný

Obecná historie:

Tento mlýn situovaný cca 800 metrů východně od Ledec jako samota, byl pravděpodobně založen nejpozději na začátku 15. století plaským klášterem v lokalitě zvané „v Dubí“. Po této lokalitě dostává bez ohledu na jména majitelů svůj název – Dubský mlýn.

V roce 1421, připisuje císař Zikmund mimo jiné tento mlýn Rackovi a Janovi do Žilova. Kolem roku 1600 byl zde mlynář Jan Dubský. Mlýn patřil pod Nekmířské panství a toto měl v držení Diviš Markvart. Když v roce 1602 zemřel uvedený mlynář, zakázal majitel panství Markvart, vdově prodej tohoto statku a chtěl, aby se ze mlýna vystěhovala. Vdova, Anna Dubská se hodlala dovolávat práva a tak si stěžovala až u císaře Rudolfa II., který Markvartovi 30. ledna 1603 nařídil, aby vdovu neutiskoval a nezabraňoval jí ve svobodném prodeji jejího majetku. Diviš Markvart však císaře neuposlechl a Dubskou z mlýna vyhnal a osadil jej novým mlynářem.

V průběhu let se zde vystřídalo množství mlynářů a mlýn také přecházel v jednotlivá panství (plaské, nekmířské), nicméně v průběhu třicetileté války mlýn zpustl a byl ještě dlouho po válce neobydlen. Teprve po roce 1666 existují zápisy o dalším, v řadě mlynářů, Laurenci. I nadále je však obtížné sledovat změny až od poloviny devatenáctého století jsou tyto spolehlivě doloženy.

V roce 1841 zde  působil mlynář Vavřinec Říha i s rodinou. V roce 1854 převzal mlýn jeho syn, Tomáš Říha, který zde byl rovněž se svou rodinou. Před rokem 1866 je mlýn v nájmu Josefa Dyka, potomka slavného mlynářského rodu ze Žichlic. Od roku  1886 je uváděn na dubském mlýně mlynář Josef Vrchlavský, v roce  1890 Ludvík Oberreiter.

Od 23. 4. 1910 je mlýn již ve vlastnictví, rovněž mlynářské rodiny rodiny Keslů.

                           Po znárodnění v něm již probíhalo jen šrotování. Poté jej místní JZD využívalo pro své potřeby (šrotování, čištění a skladování obilí). Kromě mlýna zahrnoval obytné stavení a hospodářské budovy. V šedesátých letech jej JZD od státu odkoupilo a po roce 1989 vrátilo spolu s polnostmi potomkům majitelů, kteří jej po několika letech prodali do soukromých rukou.

            V současné době jsou zde zachovalé objekty bez vnitřního zařízení. 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

První zmínka z roku 1421, kdy je králem Zikmundem Lucemburským darován Rackovi a Janu ze Žilova za pomoc při obraně hradu Karlštejna.

Kolem roku 1600 byl zde mlynář Jan Dubský. Mlýn patřil pod Nekmířské panství Diviše Markvarta z Hrádku. Když v roce 1602 zemřel uvedený mlynář, Diviš Markvart vyhnal vdovu a mlýn osadil novým mlynářem.

V průběhu let se zde vystřídalo množství mlynářů a mlýn také přecházel v jednotlivá panství (plaské, nekmířské), nicméně v průběhu třicetileté války mlýn zpustl a byl ještě dlouho po válce neobydlen. Teprve po roce 1666 existují zápisy o dalším, v řadě mlynářů, Laurenci.

1783-85 Josefinský katastr: zděný mlýn o 1 kole na nestálé vodě

V roce 1841 zde  působil mlynář Vavřinec Říha i s rodinou. 

V roce 1854 převzal mlýn jeho syn, Tomáš Říha, který zde byl rovněž se svou rodinou. Před rokem 1866 je mlýn v nájmu Josefa Dyka, potomka slavného mlynářského rodu ze Žichlic. 

Před rokem 1866 je mlýn v nájmu Josefa Dyka, potomka slavného mlynářského rodu ze Žichlic.

R. 1879, za mlynáře T. Říhy, byl mlýn v dražbě za 7053 zl. (RR)

Od roku 1886 je uváděn mlynář Josef Vrchlavský, v roce 1890 Ludvík Oberreiter. Od 23. 4. 1910 je mlýn již ve vlastnictví mlynářské rodiny rodiny Keslů (Koupil Jan Kesl).

\v roce 1930 provozuje mlýn s elektrárnou Jan Kesl. V provozu je jedno vodní kolo a Francisova turbína.

koncem 20. let převzal Stanislav Kesl

1948 znárodněn

Po znárodnění v něm již probíhalo jen šrotování. Poté jej místní JZD využívalo pro své potřeby (šrotování, čištění a skladování obilí). Kromě mlýna zahrnoval obytné stavení a hospodářské budovy. V šedesátých letech jej JZD od státu odkoupilo a po roce 1989 vrátilo spolu s polnostmi potomkům majitelů, kteří jej po několika letech prodali do soukromých rukou.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Říha
  • Dyk
  • Vrchlavský
  • Oberreiter
  • Kesl
  • Dubský

Historie mlýna také obsahuje:

1600 Jan Dubský

1841 Vavřinec Říha

1854-1879 Tomáš Říha

1866 Josef Dyk (nájemce)

1886 Josef Vrchlavský

1890 Ludvík Oberreiter.

1910-1930 - Jan Kesl (RR)

1930 Stanislav Kesl

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    holá stavba bez vybavení
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • středověk
      • baroko do roku 1800
      • raná moderna do roku 1920
      zděná
      vícepodlažní
      Současná budova mlýnice byla postavena pravděpodobně v 19. století, současné stavební úpravy odhalily stavbu od základů zděnou z cihel.
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        • zcela bez technologie aj.
        Budova mlýna byla třípodlažní. Vzhledem k dobré vodní dispozici byl mlýn velmi dobře vybaven následně: Na spodní podlaze byl převod od kola ozubenými koly na 2 transmise a těmi se poháněla na druhé podlaze válcová žitná stolice, 4 válcová kombinovaná stolice Dále porcelánová stolice, 1 francouzský a umělý kámen, 1 loupací stroj a aspirace. Na třetí podlaze byly zásobníky, míchací stroj na mouku a výtahy. V podstřeší pak byly 2 rovinné vysévače, reforma, míchací stroj a čistící souprava na obilí a výtahy.
        Žádná položka není vyplněna
        Zaniklý
        • pila
        Dochovaný
        • výroba elektrické energie
        U mlýna, tak jako u jiných mlýnů byla i pila, která později zanikla.
        1930 mlýn a elektrárna
        • náhon
        • rybník
        • akumulační nádržka
        V době založení mlýna byl zřízen náhon od Všerubského potoka. Jak uvedeno v prvém zeměpisném měření z roku 1783-85, byl mlýn již zděný o jednom kole na nestálé vodě. V průběhu let byl vodní tok zesílen připojením potoka Bělského.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Popis1783-1785: 1 kolo
        Na počátku 19. století byl mlýn poháněn jedním vodním kolem o průměru 4 metry na soutoku potoků Třemošná (Všerubského) a jeho levostranného přítoku, potoka Bělského - vodní kolo na svrchní vodu dávalo při hltnosti 0,301 m3/s, spádu 4.5m výkon 9.9 k.s.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Popis1783-1785: 1 kolo
        Na počátku 19. století byl mlýn poháněn jedním vodním kolem o průměru 4 metry na soutoku potoků Třemošná (Všerubského) a jeho levostranného přítoku, potoka Bělského - vodní kolo na svrchní vodu dávalo při hltnosti 0,301 m3/s, spádu 4.5m výkon 9.9 k.s.
        Typturbína Francisova
        StavNezjištěn
        PopisKolo bylo později po roce 1930 nahrazeno Francisovou turbinou o výkonu 25 Hp. (od roku 1924 zde již byla malá Francisova turbina o síle 2.1 HP).
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorMiroslav Nový
        NázevMlýny na třemošenském potoce
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesněnínevydaný rukopis
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMiroslav Nový
        NázevMlýny na třemošenském potoce
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesněnínevydaný rukopis
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorKlempera Josef
        NázevVodní mlýny v Čechách IX.
        Rok vydání2005
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 236-237
        AutorOkresní finanční ředitelství Praha
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesnění
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje

        Místo uložení
        Název fondu
        Název archiválie
        Evidenční jednotka
        Inventární číslo, signatura
        Místo uložení
        Název fondu
        Název archiválie
        Evidenční jednotka
        Inventární číslo, signatura

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Vytvořeno

        25.2.2014 21:08 uživatelem PetrN

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 19.5.2015 11:26
        Radomír Roup (Radomír Roup) 13.6.2018 12:10
        doxa (Jan Škoda) 23.7.2024 21:25