Na svatého Valentýna zamrzne kolo včetně mlýna.
(německá pranostika, 14. 2.)

Roučků mlýn

Roučků mlýn
60
Putim
397 01
Písek
Putim
49° 15' 55.4'', 14° 6' 56.7''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Starý mlýn, který díky socialistickému hospodaření značně zchátral a přišel o většinu zařízení. Po restituci díky synovci posledního mlynáře je mlýn opraven a zprovozněna MVE.
Blanice
nepřístupný

Obecná historie:

První písemná zmínka o mlýně je z roku 1539. Mlýn byl majetkem písecké vrchnosti, která jej pronajímala za sjednanou roční činži.
V roce 1765 - 3 mlecí složení, 1 jáhelka a 4 stupy.
Ke mlýnu přiděleny obce: Putim, Smrkovice, Heřmaň, Paseky, Nuzov a Kukle.
Za Josefa II. dekretem z 31.7. 1809 toto ustanovení zrušeno, a nastalo mletí svobodné.
Roku 1809 přistavil mlynář Jan Radáš ke mlýnu pilu.
Po roce 1848 byly všechny nájemné statky, mlýny, hospody a pod. v dědičné vlastnictví prodány. Putimský mlýn zakoupil dosavadní mlynář Prokop Skuhra a  2.3. 1856 jej prodal Barboře Šrámkové, která jej prodala 1.12. roku 1856 Vojtěchu Roučkovi ze Žára? z okresu volyňského za smluvenou cenu 12.000 zl.
Podle notářských smluv přešlo právo vlastnické od 7.1. 1878 na syna Vojtěcha Roučku a jeho manželku roz. Jiranovou ze Skal u Protivína.

Jeho syn Jaroslav Roučka, již jako majitel  15.2. 1926, požádal u Zemské politické zprávy v Praze o udělení vodoprávního povolení, k výměně dosavadních dvou vodních kol na spodní vodu za dvojitou Francisovu turbínu.
Komisí zemské politické zprávy, která za účelem povolení instalace šetřením ve mlýně 8.5. 1926 zjištěno:

Odpovídající množství vody zjištěné výpočtem pro toto kolo bylo 1,065 m3/sec. Rozměry stávajícího mlýnského kola: průměr kola 495 cm, počet lopatek 40 ks, hloubka lopatek 67 cm, šířka kola 150 cm, průměr hřídele 50 cm. Spád vody naměřen 1,705 m.

Kolo pily již odstraněno, žádné součásti k zjištění přesného rozměru se nedochovaly. (kolo se od kola mlýna lišilo šířkou, která byla 80cm, a bylo konstruováno jako jednookružní  hřebenáč).
Dále komisí shledáno: 

Snížené prahy stavidel - u pily o 28 cm, u mlýna o 21 cm níže než bylo naměřeno v roce 1912 (měřeno podle pevného bodu nivelentního osazeného v zápraží mlýna ) Touto úpravou mlynář mohl překračoval limit odběru vody ze řeky Blanice který mu byl vodním výměrem z roku 1916 stanoven 3,9m3/sec.
Dle prohlášení mlynáře povstaly tyto změny v době války, kdy bylo nutno je z důvodu zásobování lidu bezodkladně provésti.

Povolení k instalaci turbiny vydáno 2.6. 1926 a tato 21.10. 1926 vodoprávní kolaudací uvedena do provozu.

Turbina (Francisova) je dvojitá rychloběžná s vodorovným hřídelem (se středovým ložiskem uloženým v suchu) postavena firmou „Breitfeld & Daněk" v Blansku.

Výkon turbiny 40 Hp (30kw)
Průměr oběžného kola 690mm, 18 lopatek 
Hydraulická účinnost 0,8 - efekt 75 %

(V současné době polovina turbiny opět v provozu.) 

V roce 1928 „stavební podnik Bedřich Buzek Putim" postavil při mlýně strojovnu pro naftový motor.

3.9. 1945 žádá J.Roučka jihočeské Elektrárny a.s. v Č. Budějovicích o zřízení přípojky pro odběr elektrické energie potřebné pro světlo a pohon mlýna. Uvedený odběr do 15 kw, pokud nebude elektriku vyrábět vlastním stávajícím zařízením.

Pan Jaroslav Roučka, majitel mlýna byl posledním opravdovým, technicky nadaným mlynářem, dobrým podnikatelem a sousedem v obci, kterému však byl mlýn v padesátých létech znárodněn.
Ve svém mlýně nejmodernějším a nejvýkonnějším na řece Blanici, potom pracoval jako zaměstnanec národního podniku „Mlýny a Pekárny Pardubice".

V r. 1913 byli ve mlýně již tři válcové mlecí stolice, dvě kamenná složení a čistírna obilí. (písemná poznámka Vojt.Roučky již z r.1913: „v dohledné době bude třeba zvětšit vodní motor".)

Tento mlynář býval váženým občanem, přítelem P. Jos. Baara putimského faráře - zemřel 1.2. 1922.

Vlastníkem mlýna se stal jeho syn Jaroslav Roučka.

Okolo r. 1960 mletí zrušeno, mlýn předán do užívání JZD.

Asi v r. 1975 se mlýn stal zdrojem železného šrotu a palivového dřeva místní organizaci "Svazarm".

Po restituci Jaroslavu Roučkovi, synovci posledního mlynáře, byl mlýn opraven a zprovozněna MVE.

  Neštěstí ve mlýně - (zapis P. Jos. Baara)

12. Listopadu 1885 zemřel Jan Kouba 21 let mládek ve mlýně v Putimi č.60, z Hradčan /Račan/ osada Bohumilická, rodilý syn Tomáše Kouby, rolníka v Hradčanech č.2, okres prachatický, a matky Rozálie roz. Maříkové z Hradčan č.2.

Zemřel  nezaopatřen, nešťastně vtržen do kola mlýnského, a tam okamžitě umačkán, že kněz nemohl býti povolán. Pohřben 14. listopadu u Sv. Vavřince v Putimi.

 

 

 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1539-1569 gruntovní kniha: Martin Hamák, mlynář v Putimi, vyznal, že s povolením milostivé vrchnosti grunt, jenž koupil od Šimona Knížete se vším příslušenství odevzdává svému synovi Vaňkovi Hamákovi

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1632 soupis po konfiskaci zboží města Písku: Ve vsi Putimi mlýn na dvě kola, stoupy jedny a pila, k obci Písku někdy koupený. Nyní místo prázdné a spálené na vodě Blanici bude se zase stavěti. Platil mlynář nájmu žita 60 strychů, krmil vepře dva aneb za každého po 6 kopách činí nájmu 72 kopa vynáší v taxe 1800 kop. Z toho sráží se na vystavění mlýna 1400 kop grošů a zůstává do taxy 400 kop grošů.

1644 Purkrechtní kniha: Mlýn Hamákovský ujal Jan Holub za 129 kop míšeňských.

1688 mlynář Jiří Karvášek žádá o slevu z roční činže skrz škody utrpěné při povodni

1719 František Forka, syn Matěje Forky z mlýna Podskalského v Písku

31.7.1730 František Vyskočil

emfyteuticky zakoupil Rudolf Séman, vzápětí mlýn prodal

1.1.1746 Matěj Pimperle

1746 opravován jez v částce 37 zl. 5 kr.

1751 přestavěna již značně sešlá jahelka

1754 Jan Vojta

oprava mlýna, nové kolo, 2 nové hřídele

1759 Tomáš Pokorný, složil zálohu 400 zl,

1760 podána na něho stížnost že neplatí činži z mlýna a zdejším poddaným odmítá mlít, arendátor mu dal výpověď. Bránil se, že činži nezadržuje a mleče odmítl, jen když byla řeka zamrzlá. Nyní je ve výpovědi, tak neví, co má dělat. Nakonec uzavřen smír, získal kontrakt na mlýn s roční činží 30 zl., ze slup 5 zl., náhrada za vepře 10 zl., odvádí 40 str. žita a 15 str. ječmene, povinen mlít slad pro pivovar.

1765 Václav Ochec (Ochoč), dostal výpověď, jelikož neplnil podmínky kontraktu a vyvolával sváry 

Václav Vyskočil

1.10.1780 předal mlýn Josefu Čalounovi, ten složil zákupu 520 zl. Na opravy bude dostávat ročně z píseckých lesů 1 kmen dubový, 2 borové, 1 bukový a 2 habrové . Kdyby sešel hřídel, dostane gratis dubový nebo sosnový kmen, který přiveze robotní přívoz.

Václav Baroch

1783 Antonín Fanta

1807 Jan Radáš

1809 povoileno vystavět při mlýně pilu

1822 mlýn opravován, postaven nový srub

17.12.1827 Prokop Skuhra

stavěny nové lávky, opravován jez za 975 zl. 39 kr.

1844 povodeň, strouha zanesena pískem, další rok čištěna

1847 velká povideň strhala břehy a opět zanesla strouhu, mlýn zůstal bez vody

 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1848 Prokop Skuhra vykoupil mlýn z poddanství

2.3.1856 prodal mlýn Barboře Šrámkové

1.12.1856 mlýn prodala Vojtěchu Roučkovi ze Žára okr. Volyně za 12.000 zl.

1877 syn Vojtěch Roučka ml., (+1923)

od 1878 spoluvlastnice manž. Marie roz. Jiranová ze Skal u Heřmaně

 

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

18.4.1922 převzal syn Jaroslav Roučka

1926 pořízen nákladní automobil, později i osobní a malý traktor

nakupoval několi vagonů obilí, které semlel a moouku prodával do obchodů a pekáren

ve mlýně stárek a 2 mládkové

k mlýnu náleží 18 ha polí a 6,5 ha lesa

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

ve mlýně se mlelo i načerno

1947 předán synovci Jaroslavu Roučkovi

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1950 mlýn znárodněn, n.p. Mlýny a těstárny Pardubice0

JZD využíbvá objekt jako sklad krmiv a hnojiv

1977 MNV Putim žádá Mlýny a těstárny Pardubice o převod mlýna do svého užívání

5.12.1978 mlýn předán, bude využit pro místní organizaci Svazarmu, veškeré mlýnské zařízení bude zlikvidováno

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti

1990 zdevastovaný mlýn zrestituoval Jaroslav Roučka, zahájeny opravy

2002 téměř opravený mlýn zasažen tisíciletou vodou, voda vystoupala až do výše 30 cm v I. patře

2009 rekonstrukce dokončena

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Hamák
  • Holub
  • Karvášek
  • Forka
  • Séman
  • Pimperle
  • Vojta
  • Pokorný
  • Ochec
  • Vyskočil
  • Čaloun
  • Baroch
  • Fanta
  • Radáš
  • Skuhra
  • Roučka
  • Šrámek

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      vrchnostenský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        vícepodlažní
        1632 znovu vystavěn po vypálení
        1822 opravován, postaven nový srub
        • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
        • pavlač, balkón
        • schodiště
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          V roce 1765 tři mlecí složení.
          1780: 3 složení
          1856: 4 složení
          1903-1904 přestavěn na amerikánský
          V roce 1913 tři válcové stolice, dvě kamenná složení a čistírna obilí.
          V r. 1943 ve výbavě mlýna:
          čtyřválcová stolice "žitná" 600x300 "Union"
          čtyřválcová stolice "Prokop"
          dvouválcová stolice porcelánová "Union"
          tříválcová stolice "Leibeck Kasel"
          šrotovník "Union"
          šrotovník kamenový s košem a lubem
          loupací stroj "Union"
          loupací stroj "Olimpia"
          loupací bruska
          1979 veškeré zařízení ( s výjimkou turbíny) zlikvidováno, odevzáno do šrotu
          Zaniklý
          • pila
          • pekárna
          • stoupa
          • jahelka
          Dochovaný
          • výroba elektrické energie
          1632 stoupa a pila
          V roce 1765 jahelka a čtyři stupy
          1780: 1 jahelka a 4 stoupy
          V roce 1809 přistavěna pila, později odstraněna.
          1856 jahelka a pila
          pila stála na kůlech v řece
          1926 pila zbořena, na jejím místě obezděný ostrov
          1926 elektřina pro vlastní osvětlení a vytápění, proud dodáván i do putimské hospody
          1930 mlýn a pila, zřízena pekárna
          1995 obnovena MVE
          • jez
          • náhon
          • odtokový kanál
          Typturbína Francisova
          StavDochovaný
          VýrobceBreitfeld, Daněk i spol. Blansko
          Popis 21.10. 1926 na místo 2 vodních kol uvedena do provozu Turbina Francisova dvojitá rychloběžná s vodorovným hřídelem (se středovým ložiskem uloženým v suchu) postavena firmou „Breitfeld & Daněk" v Blansku.
          Výkon turbiny 40 Hp (30kw)
          Průměr oběžného kola 690mm, 18 lopatek
          Hydraulická účinnost 0,8 - efekt 75 %
          Průtok 2.5 m3/s, spád 1.6 m
          (V současné době polovina turbiny opět v provozu.)

          Typturbína Francisova
          StavDochovaný
          VýrobceBreitfeld, Daněk i spol. Blansko
          Popis 21.10. 1926 na místo 2 vodních kol uvedena do provozu Turbina Francisova dvojitá rychloběžná s vodorovným hřídelem (se středovým ložiskem uloženým v suchu) postavena firmou „Breitfeld & Daněk" v Blansku.
          Výkon turbiny 40 Hp (30kw)
          Průměr oběžného kola 690mm, 18 lopatek
          Hydraulická účinnost 0,8 - efekt 75 %
          Průtok 2.5 m3/s, spád 1.6 m
          (V současné době polovina turbiny opět v provozu.)

          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          Popis1632: 2 kola
          1754 instalováno nové kolo a hřídel
          V roce 1926 kolo na spodní vodu -
          průměr kola 495 cm, počet lopatek 40 ks, hloubka lopatek 67 cm, šířka kola 150cm, průměr hřídele 50 cm, průtok 1.065 m3/s, spád 1.705 m
          Kolo pily mělo průměr 5,25 m a šířku 80 cm a roku 1926 již bylo odstraněno.
          Typnaftový motor
          StavNezjištěn
          Výrobce
          PopisV roce 1928 byl instalován naftový motor.
          Typnaftový motor
          StavNezjištěn
          Výrobce
          PopisV roce 1928 byl instalován naftový motor.
          Typdynamo
          StavDochovaný
          Popisod 1926
          1995 pro vlastní potřebu
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorV. Pixa
          NázevRoučků mlýn v Putimi
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://zputimi.webz.cz/mlyn/mlyn.html
          Datum citace internetového zdroje10. 3. 2014
          AutorJaroslava Pixová
          NázevNa břehu Blanice...
          Rok vydání2010
          Místo vydáníPutim
          Další upřesněnís. 28-37

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          9.3.2014 21:48 uživatelem REAPERXCX

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 24.8.2017 21:10
          Radomír Roup (Radomír Roup) 18.6.2018 19:19
          doxa (Jan Škoda) 19.12.2023 23:19
          srubarski (Michal Šrubař) 17.9.2015 00:08