1759 mlýn o třech složeních s jahelkou emfyteuticky zakoupil za 600 zl. Petr Špalek, nejmladší syn zemřelé vdovy Barbory Špalkové. Roční nájem činil 35 zl., místo povinnosti vykrmit vepře stanovena náhrada 4 zl. za každé složení (celkem tedy 12 zl.) a mlynář odváděl na panský špejchar 75 korců obilí. Mlynář byl povinen mlít zdarma pro vrchnost, panskou čeleď, pivovar a vinopalnu a šrotovat pro dobytek. Vrchnost naproti tomu poskytovala zdarma potřebné dřevo z panských lesů na prkna, fošny a trámy na opravy mlýna. Panský kovář byl ,povinen vykonávat zdarma všechny práce pro mlýn, potřebné železo však musel mlynář zaplatit. Mlynář byl povinen kontrolovat náhon, co bylo možno opravit lopatou, provést, na větší práce na náhonu mohou být 2x ročně na jaře a na podzim povoláni robotníci.
Na pile měl mlynář povinnost řezat dřevo podle potřeb panství, za což dostával ročně 1 vědro piva a 10 zl. Mlynář směl řezat i pro zájemce mimo panství, na to však byly od panství stanoveny ceny, z nichž odváděl na panství daň:
za každý řez tvrdé klády 1 grešle (4/6 krejcaru)
za řez v měkké kládě jeden troník (1/2 kr.)
za celou fůru 3 zlaté
1771 Petr Špalek předal mlýn Františku Samohrdovi, který mu poskytl výměnek
1787 po smrti Františka Samohrda se vdova Anna provdala za mlynáře Vojtěcha Adamečka, který zde dělal stárka.
1797 za 3.500 zl. převzal mlýn s trojím složením a pilou syn Antonín Samohrd
1806 za 6.500 zl. koupil Jan Šmejda, mlynář z Kopidlna, poprvé uvedeno čp. 24
1813 Jan Šmejda prodal mlýn s pilou a zemědělskými pozemky Františku Hlaváčkovi za 6.000 zl. 1/2 ceny splatil tím, že od něj Jan Šmejda převzal mlýn s dvojíím složením v Řehnicích, ohodnocený na 3.000 zl. Činže za mlýn a pilu stanovena 23 zl. 30 kr. a 37 korců vejmelnýho obilí. Pro panství mele a šrotuje zdarma, robota činí 13 dní o žních, senách a otavách. Jelikož panské kovárny již byly prodány dostal náhradou za kovářské prace 2 korce osetého pole u Velkého rybníka ke sklizení.
1820 po smrti Františka Hlaváčka vede mlýn vdova Anna za pomoci svého švagra Karla Hlaváčka, mlynáře na Bílém mlýně ve Kbelnici.
1831 převzal mlýn syn František Hlaváček ml., zaplatil 800 zl. ve stříbře jako odstupné sourozencům. Až do dovršení 24 let zde působí jeho strýc Karel Hlaváček jako poručník a rádce
1848 Fr. Hlaváček prodal mlýn s pilou Václavovi a Alžbětě Mikuláškovým za 11.200 zl. ve stříbře, činže činila 120 zl. ve dvous splátkách na sv. Jiří a sv. Havla, k dosavadním povinnostem přibylo přednostní řezání pro potřeby panství, za jednu rozřezanou kládu se platí 17 kr. Jelikož se pod panství vrátila kovárna, vykonával nadále panský kovář pro mlýn všechny práce zdarma.
