Dvakrát se jedno ve mlýně hude.
(srbské přísloví)

Mladotický mlýn

Mladotický mlýn
6
Mladotice
538 42
Chrudim
Mladotice nad Doubravou
49° 52' 8.9'', 15° 32' 46.3''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Rozlehlá usedlost bývalého mlýna. Koncem 19. století velká rekonstrukce po požáru a postaven nový válcový mlýn s turbinou. Provoz ukončen po zničení náhonu v 70. letech 20. století, poté devastace a veškerá technologie zničena. Od roku 1998 opravováno pro bydlení, nyní i jako penzion a hospůdka.
Penzion v roce 2018 ukončil svou činnost.
Mlýn se nachází na severozápadním okraji místní části Mladotice obce Ronov nad Doubravou na pravém břehu řeky Doubravy.
Doubrava
přístupný po domluvě

Obecná historie:

Řada autorů uvažuje o tom, že se tu mlýn nacházel již v raném středověku, a to jako příslušenství zdejší tvrze, o níž nemáme žádných zpráv, což potvrzuje též zmínka prof. Augusta Sedláčka v jeho knize "Hrady, zámky a tvrze království Českého":

"MLADOTICE.

Na úhledném pahorku, nade mlýnem Mladotickým se vypínajícím, stála bezpochyby nějaká tvrz. Jest to ostroh otočený Doubravkou, dosti příkrý, a s druhé strany jest mělká prohlubenina, snad bývalý příkop, který tvrziště odděloval od roviny."

S určitostí víme o Mladoticích pouze to, že v roce 1339 náležely do majetku vilémovského kláštera, s nímž se později dostaly do rukou Trčků z Lípy a v letech 1557-1596 náležely držitelům lichnického panství, aby byly následně připojeny k suchotleskému zboží a roku 1638 byly připojeny k ronovskému panství.

Kdy přesně mlýn vznikl, tak to přesně nevíme, ale vzhledem k tomu, že nebyl zmíněn v žádných kupních smlouvách nebo kšaftech a o Mladoticích se hovořilo pouze jako o vsi, tak můžeme uvažovat, že nemá středověký původ, ale naopak vznikl až v novověkém období, pokud někdy předtím nezanikl a k jeho obnově došlo až po mnoha letech.

Podle mne vznikl v období, kdy náležela ves lichnické vrchnosti, protože ta byla velmi činorodá a snažila se o to, aby se celý tento kraj všeobecně rozvíjel, neboť věděla, že čím více toho na svém panství bude mít, tím lépe se jí povede, i když je to jen má teorie, s níž je v rozporu kupní smlouva z 18. listopadu 1638, kterou Anna Kylmanová z Kylmanseku, podruhé vdaná jako ze Štarhemberka, prodala suchotleskou tvrz s vesnicí a vsi Biskupice, Mladotice a Pařížov Františku de Chiesovi na Vesci, Sirakovicích a Ronově za 6 000 zlatých rýnských, v níž se stále nikde nehovoří o mladotickém mlýnu, i když to mohlo být způsobeno následky třicetileté války, za níž zaniklo po celých Čechách množství statků, mlýnů i dalších hospodářství a stavení, vždyť v roce 1636 je zmíněno v Biskupicích, Mladoticích a Pařížově dohromady pouze 6 sedláků a 14 domkářů. Moji teorii naopak podporuje kupní smlouva, která byla uzavřena ve středu před sv. Kateřinou 1577. Tehdy Albert Robmhap ze Suché zakoupil za 2 593 kop, 3 groše a 1 denár vsi Kněžice, Biskupice, Suchotlesky a Mladotice s 5 mlýny a dalším příslušenstvím. Jednoznačně dokážeme prokázat fungování mlýna od 18. století vedenými matrikami, z nichž např. víme, že do roku 1724 byl zdejším mlynářem Jan Staupa († 28. května 1724) a v roce 1740 zde mlynářoval Václav Staupa. Zároveň se z nich nepřímo dozvídáme, že areál mlýna sloužil též k ubytování, takže místní mlynář si ještě přivydělával takovýmto způsobem.

Dalším prokazatelným důkazem o existenci mladotického mlýna je I. vojenské mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c147), z něhož je vidět též z Doubravy vybudovaný Mlýnský náhon. Tehdy mlýn patřil Václavu Stoupovi (Staupovi), jenž zemřel 23. ledna 1800. Opětovně je zaznamenán ve II. vojenském mapování z let 1836-1852 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=2vm&map_region=ce&map_list=O_10_VII) a v indikační skice stabilního katastru z roku 1838 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CAS367018380), kdy náležel Adalbertu Staupovi (Vojtěchu Stoupovi). Z tohoto kartografického díla vidíme, že tehdy ještě existoval původní dřevěný mlýn, k němuž někdy na přelomu 18. a 19. století přibyl další zděný, i když některé prameny hovoří o tom, že roubený objekt nebyl mlýnem, nýbrž pilou, takže si můžeme vybrat, jak tomu bylo doopravdy.

K přestavbám mlýnského areálu bylo přikročeno v 70. letech 19. století (podle Evy Joachimové v roce 1872; viz https://www.youtube.com/watch?v=d3tBea2XrAk), což je vidět v reambulaci stabilního katastru z roku 1878 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_6282_8). V té době byl vybaven 3 obyčejnými a 1 uměleckým složením. Protože se výše jmenovanému mlynáři dařilo, tak se nejen vrhnul do obnovy mlynářského areálu, ale stal se rovněž nájemcem zdejšího panského dvora. Pak přišel v roce 1880 velký požár, jenž znamenal zánik původních budov a přesunutí mlýna do dnešního položení, kde došlo k výstavbě nám známého tříposchoďového objektu válcového mlýna. V té době 1 kolo na vrchní vodu o průměru 360 cm a šířce 80 cm pohánělo umělecké složení se žitnou stolicí a druhé kolo stejné velikosti se staralo o pohon špičáku a obyčejného složení s francouzskými kameny. 23. září 1885 však mlynář a obecní starosta Vojtěch Stoupa zemřel. V té době se dostal mlýn na stránky celostátního tisku, protože v letech 1883-1884 zde byla zaměstnána Marie Šindelářová, která tu měla známost se zdejším stárkem Janem Kardou, ale ve všeobecné povědomí se dostala až vraždou svého nově narozeného dítěte, k níž došlo 16. května 1890. Mlynářka Anna Stoupová, která zdědila mlýn po svém manželovi, byla jednou ze svědkyní před soudem s výše jmenovanou, jež byla sice odsouzena k trestu smrti, ale následně byla doporučena k udělení císařské milosti.

Roku 1889 zakoupil mlýn syn ždánického mlynáře František Prokeš, který za něj zaplatil 48 100 zlatých. I ten se vrhl do obnovy a modernizace mlýna čp. 6. První výraznou věcí se stala výměna vodních kol za vodní turbinu, což se mělo udát v roce 1910. Není to nic divného, protože 23. května 1908 došlo k velké povodni a velké vody řeky Doubravky strhly jez mlýna a zatopily celý mlýnský areál. Zachovaný "starý český mlýn" s obyčejným mlecím složením sloužil od té doby zejména ke šrotování, ale i on o 6 let později získal menší turbinu. Technický pokrok se prostě nedal zastavit, což se projevilo i tím, že "starý český mlýn" byl roku 1932 zrušen a jeho turbiny bylo použito v novém mlýně. Podle "Seznamu a mapy vodních děl republiky Československé" z roku 1930 měl mlýn 2 Francisovy turbiny hltnosti 0,460 m3/s, na spádu 4,1 m a výkonu 18,5 HP. V roce 1938 byla dosavadní turbina nahrazena novou o výkonu 20,5 HP a k ní byl ještě pořízen náhradní elektromotor o 11 kW. V tu dobu byl mlýn již dávno provozován Antonínem Lokrem. Pak zde do roku 1952 působil mlynář Jan Trnka, jemuž bylo hospodářství zabaveno a do roku 1972 zde působil n. p. Pardubicko-jihlavské mlýny z Pardubic, který používal mlýn ke šrotování a mísení krmiv. V jeho části pak mělo místní JZD skladiště a nějakou dobu fungovala též Trnkova MVE, která jen v květnu 1954 dodala 6 378 kWh. Následně byl zlikvidován Mlýnský náhon, což je krásně vidět v leteckém měřicím snímku z roku 1975 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1975.HERM68.19501&bz=-665864.06,-1077527.79).

Již v té době objekt postupně chátral a dlouhou dobu se s ním nic nedělo. Změna přišla až s novou majitelkou Evou Joachimovou (viz https://joachimova.cz). S obnovou mlýna se začalo již v roce 1996 (viz https://www.youtube.com/watch?v=xqkbSk8xc70) a do roku 2018 tu fungovala Hospůdka ve mlýně a penzion. V současné době náleží objekt Davidu a Vendule Čermákovým, kteří 1. listopadu 2022 založili společnost Mlýn Mladotice s. r. o. a jejím prostřednictvím se ho snaží postupně zrekonstruovat a udělat z něj kulturní a společenské centrum nejen Mladotic, nýbrž celého okolí (volně tak navazuje na 3. dubna 2014 založenou společnost Mladotický mlýn, s. r. o., jež se dostala k 1. dubnu 2023 do likvidace). Více informací lze najít zde: https://www.facebook.com/profile.php?id=100083652002458. Aby však nebylo nic příliš jednoduchou věcí, tak 4. dubna 2015 v mlýně hořelo (viz https://www.pozary.cz/clanek/109276-sedm-hasicskych-jednotek-likvidovalo-pozar-byvaleho-mlyna-v-ronove-nad-doubravou-mladoticich/) a 20. června 2022 mu vichřice odnesla střechu (viz https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/bourka-mlyn-deste-oslava-drda-lektrika.A220621_101942_pardubice-zpravy_skn). Na závěr je třeba ještě dodat to, že z mlynářského rodu Stoupů pocházel běstvinský farář P. Antonín Stoupa (5. června 1795 Mladotice - 21. listopadu 1869 Běstvina). Další informace lze najít na tomto webu: https://www.vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/2783-mladoticky-mlyn.

(Boris Jelínek)


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Počátky mlýna neznáme, ale vznikl s určitostí před rokem 1764 neboť je vyobrazen již na mapě I. vojenského mapování.

1838 Vojtěch Staupa (Stoupa)

V roce 1877 měl tři obyčejná složení a jedno složení umělecké.

Modernizace po požáru v roce 1880 přinesla přesunutí mlýna na dnešní místo, kde byla postavena velká čtyřpodlažní budova. Z počátku zajišťovala pohon dvě kola na vrchní vodu o průměru 360 cm a šířce 80 cm. První kolo pohánělo umělecké složení se žitnou stolicí, druhé špičák a obyčejné složení s francouzskými kameny.

František Prokeš, mlynář z Mladotic, byl v roce 1899 jedním z dvanácti porotců ve známém procesu s Leopoldem Hilsnerem u krajského soudu v Kutné Hoře. 

V roce 1910 vodní kola nahradila turbína.

Na místě původního mlýna zůstal "starý český mlýn" s obyčejným mlecím složením, určeným zřejmě ke šrotování.

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

Vodní kolo původního "starého českého mlýna" nahradila asi v roce 1916 menší turbína.

V roce 1930 je zde uváděn v seznamu vodních děl mlynář František Prokeš, mlýn.

Původní "starý český mlýn" byl v roce 1932 zrušen a jeho turbína přenesena k novému mlýnu.

Další zlepšení pohonu nastalo v roce 1938, kdy stávající turbíny nahradila nová o výkonu 20,5 HP a náhradní elektromotor (11 kW).

Poslední mlynář Jan Trnka zde mlel do roku 1952.

Do roku 1972 zde šrotoval a mísil krmiva n.p. Pardubicko-jihlavské mlýny.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Trnka
  • Prokeš
  • Staupa
  • Stoupa

Historie mlýna také obsahuje:

V roce 1838 vlastnil mlýn Staupa Adalbert.

V roce 1899 vlastnil mlýn František Prokeš.

V roce 1930 vlastnil mlýn František Prokeš. (RŠ)


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    04 2017
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
        zděná
        vícepodlažní
        Modernizace po požáru v roce 1880 přinesla přesunutí mlýna na dnešní místo, kde byla postavena velká čtyřpodlažní budova.
        Na místě původního mlýna zůstal "starý český mlýn"
          • schodiště
          • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          1877 měl tři obyčejná složení a jedno složení umělecké.

          Modernizace po požáru v roce 1880 přinesla přesunutí mlýna na dnešní místo, kde byla postavena velká čtyřpodlažní budova. První kolo pohánělo umělecké složení se žitnou stolicí, druhé špičák a obyčejné složení s francouzskými kameny.
          Na místě původního mlýna zůstal "starý český mlýn" s obyčejným mlecím složením, určeným zřejmě ke šrotování.
          Zaniklý
          • hostinský provoz
          • jez
          • náhon
          • odtokový kanál
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1910 vodní kola nahradila turbína.
          V roce 1930 byly ve mlýně dvě Francisovy turbíny o hltnosti 460 l/s, na spádu 4,10 m a výkonu 18,5 HP.
          Vodní kolo původního "starého českého mlýna" nahradila asi v roce 1916 menší turbína.
          Původní "starý český mlýn" byl v roce 1932 zrušen a jeho turbína přenesena k novému mlýnu.
          Další zlepšení pohonu nastalo v roce 1938, kdy stávající turbíny nahradila nová o výkonu 20,5 HP
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1910 vodní kola nahradila turbína.
          V roce 1930 byly ve mlýně dvě Francisovy turbíny o hltnosti 460 l/s, na spádu 4,10 m a výkonu 18,5 HP.
          Vodní kolo původního "starého českého mlýna" nahradila asi v roce 1916 menší turbína.
          Původní "starý český mlýn" byl v roce 1932 zrušen a jeho turbína přenesena k novému mlýnu.
          Další zlepšení pohonu nastalo v roce 1938, kdy stávající turbíny nahradila nová o výkonu 20,5 HP
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          PopisZ počátku zajišťovala pohon dvě kola na vrchní vodu o průměru 360 cm a šířce 80 cm.
          Typelektrický motor
          StavDochovaný
          PopisOd roku 1938 náhradní elektromotor 11 kW.
          Typelektrický motor
          StavDochovaný
          PopisOd roku 1938 náhradní elektromotor 11 kW.
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam vodních děl republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPrah
          Další upřesněnísešit 3, str. 7, číslo 3
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam vodních děl republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPrah
          Další upřesněnísešit 3, str. 7, číslo 3
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorLuděk Štěpán a Ivo Šulc
          NázevChrudimsko - Mlýny a další zařízení na vodní pohon
          Rok vydání2013
          Místo vydáníChrudim
          Další upřesněnístr. 121, číslo 18
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorLenka Bobíková
          NázevČeská čachtická paní a jiné vražedkyně
          Rok vydání2018
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttps://www.novinky.cz/zena/styl/492244-ceska-cachticka-pani-a-jine-vrazedkyne.html
          Datum citace internetového zdroje29.12.2018
          AutorBoris Jelínek
          NázevMlýn v Mladoticích
          Rok vydání2024
          Další upřesněníTuristika.cz
          Odkazhttps://www.turistika.cz/mista/mlyn-v-mladoticich/detail
          Datum citace internetového zdroje02 2024

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Ostatní

          Vytvořeno

          2.9.2014 23:26 uživatelem salava

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 20.4.2018 15:30
          meisl (Zdeněk Meisl) 21.4.2016 19:42
          doxa (Jan Škoda) 12.2.2024 15:18
          No.666 30.12.2018 16:47