Ovčárský mlýn

Mlýn se zmiňuje již v době předbělohorské (1620) jako Mlegn Owczarsky. Některé stavební prvky byly určeny a zařazeny ke vzniku již ve středověku, správy s této doby ale nejsou známy. Další přestavby vznikaly v průběhu klasicismu do roku 1850, ale i v moderní době kdy byl mlýn až téměř do konce 20.století udržován a obýván.
Areál se skládal ze tří staveb. Obytný objekt s mlýnicí je novostavbou z první třetiny 20. století. Od severu vymezoval dvůr polyfunkční klasicistní objekt vystavěný na starších základech. Třetí, nejmenší byl objekt chléva, vícekrát upravovaný s nejstarší, torzovitě dochovanou stavební etapou v pozdním středověku. V roce 2015 bohužel začala demolice částečně zdevastovaných budov a dnes stojí jen hlavní obytná budova ve které byla v minulosti umístěna i mlýnice.
Dnes je areál kdysi výstavního mlýna v majetku soukromého zahraničního investora a je v dezolátním stavu. V roce 2015 začala demolice areálu která byla ale na oznámení nejmenovaného občana Slaného, naštěstí zastavena z důvodu zvláštního významu objektu. Nejstarší části se již ale zachránit nepodařilo. A to ani pískovcové ,, střílny" neznámého původu které byly umístěny na jednom z objektu a které jsme se pokoušeli i po strhnutí budov ještě dohledat . Od těchto posledních událostí areál dál chátrá a jestli se podaří ještě alespoň něco zachovat je jen ve hvězdách.
xxxxx
Ovčárecký mlýn u Slaného je na mapě I. vojenského mapováním zakreslen jen schematicky, obvyklou značkou vodního kola. Na císařském otisku mapy stabilního katastru z r. 1841 je už prakticky shodně se situací, jak se dochoval do nedávné doby, skladba tří hlavních budov: „A“ severní patrová budova se stodůlkou a skladovacími prostorami, podsklepená, vstup do sklepa ze dvora od JV nároží, „B“ východní patrová budova s přístřeškem snad vozové kůlny, omezeně obytná funkce, severní část chlévy, patro komorové, půda sklad plodin, „C“ patrová budova s mlýnicí a obydlím mlynáře v patře. V budově A se zachovaly 2 kamenné střílny nad sebou a malé kompletní obdélníkové okénko s kamenným ostěním s okosením v horní části. V budově B se zachovalo velmi podobné obdélníkové okénko s kamenným ostěním uprostřed dvorní strany domu, nahrazena druhotně levá stojka při zazdívce mladšího okna a kamenné ostění vstupního portálu, vypadlé a poškozené. Budova „B“ možná v obvodovém zdivu nejstarší stavbou mlýna, přestavěno naposledy 1917, z té doby ocelový krov. Budovu „C“ přestavoval naposledy mlynář Václav Houška, žádal o povolení 27.10.1917. Mlýn patřil naposledy rodině Krupkově, po r. 1950, ještě před r. 2000 zde bydlela sama stará paní z rodiny vlastníků. Mlýn měl původně 2 vjezdové brány proti sobě, v SZ a protější v SV nároží.
Dvojice kamenných střílen nad sebou v budově „A“ mohla být v původní situaci, ale nutně nemusela. Střílny neměly obrannou funkci (!), ale sloužily k provětrávání interiéru „sýpky“. Nezbývá než politovat, že se mlýn nepodařilo včas zachránit. Pokud je m i známo, o existenci kamenných střílen nikdo nevěděl, protože v době vegetace je zakrývala treláž pro vinný keř. Z veřejné komunikace bylo vidět pouze okénko na fasádě vlevo.
xxx
V roce 2021 srovnán se zemí.