mlýn, pila a olejna v Trhonicích

Hřídel od vodního kola prochází otvorem do podkolí. Na hřídeli je usazeno celodřevěné paleční kolo, jehož palce zapadají do litinového pastorku (pravoúhlý paleční převod) na hřídeli s velkou řemenicí, která pomocí plochého řemenu poháněla hlavní rozvodnou transmisi. Transmise se otáčí na ložiskových závěsech u stropu a po řemenech přenášela energii na ostatní mlýnské stroje. Též poháněla přes zkřížený řemen mlecí kamenné složení. V podkolí se dále nachází vzácný a dosud funkční naftový stabilní motor a v oddělené části pak zcela unikátní olejna.
Stabilní motor má jediný známý dochovaný způsob kombinovaného chlazení na principu odpařování a zároveň ochlazování nádrží celou zapuštěnou pod úrovní terénu. Dřevěné víko nádrže zároveň sloužilo k regulaci teploty - omezovalo množství odpařené vody. Vzhledem k nízké těplotě naftového motoru je jednalo sice o jednoduché řešení, ale především o plně funkční systém.
Zachován i zbytek jednoduché mlýnské hranice. V olejně nalezneme strojní lis poháněný transmisí mlýna přes předlohu s příslušenstvím. Na první podlaze stojí vzácná válcová stolice s rýhovanými válci v dřevěné skříni vyrobená před rokem 1885. Vedle ní stojí druhá válcová stolice, také s rýhovanými válci, avšak novější (cca konec 20. let 20. stol.) s litinovou skříní a válci nad sebou. U stěny mlýnice spatříme dochovanou velmi pěknou loupačku s filtrem. Také zde nalezneme dobře dochované kamenné mlecí složení s regulací, malou pytlovací lávku a moučnou truhlu. O patro výš nachází se pak unikátní moučný, hranolový vysévač bez pytlovací lávky. Vytříděné sorty produktu z vysévače totiž padaly do oddělených komor na způsob moučné truhly. Jsou zde hlavy některých kapsových výtahů. Dále - rozvodná transmise, jenž pokračuje do prostoru za mlýnici, kde stojí upravená mlátička s aspirací a proséváním, která pravděpodobně sloužila k jednoduchému čistění zrna přímo v mlecím procesu (náhrada taráru a žejbra). Zrno bylo vymláceno a rovnou mohlo postupovat na stroje mlýna. Popřípadě zrno mohl čistit i tzv. fofr (tarár). Za moučným hranolovým vysévačem je ozaen váýlcový koukolní a před jeho vstupem se nachází také pevný magnet. V rohu mají zajímavý skříňkový zápisovník, kde si mlynář vedl a zapisoval dokumenty o mletí. Pod střechou je pak jen malý hranolový předvysévač (sortýr), šnekový dopravník a hlava jednoho z výtahů. Kapsové výtahy prochází všemi patry až dolů do podkolí, kde jsou jejich paty. Čistění a třídění krupice buďto zde vůbec neprováděli, nebo stroj nedochován (štoska, ssavka, reforma). Existuje také možnost, že tuto činnost prováděli na upraveném fofru s proséváním. Za velmi zajímavý a ojedinělý můžeme považovat také pohon pily. Od hlavní rozvodové transmise je ven vyvedena hřídel, kde se nachází paleční pravoúhlý převod do rychla (!). Od něj vede dlouhá hřídel s talířovou spojkou nad odtokovou struhou do pily, na níž je v podkolí pily nasazena velká řemenice, jenž řemenem roztáčela malou řemeničku na další hřídeli společně se setrvačníkem a excentrem pily jednušky (jednorámové pily). Tento zajímavý převod svědčí o nepříznivém kroutícím momentu a velkém zatížení a to hlavně v oblasti pravoúhlých palečních kol tohoto převodu. V pile dochována kompletně jednorámová pila - jednuška se samočinným posuvem. V přístavku na jižní roubené straně mlýnice nalezneme také kromě již zmíněného pravoúhlého převodu k pohonu pily také malou řemenici k pohonu zemědělských strojů (řezačka, cirkulárka atd.).

David Veverka - posudek technologie Trhonického mlýna pro NPÚ v roce 2012
doplnil a upravil RUr - 2016