Ludvíkovic, Felixovic, Hlaváčův mlýn

Před r. 1512 zde pracoval mlynář Jan Nosek, mlýn odkázal manželce (VJ)

Dle studie B. Stréra poté mlýn vlastnil Albrecht, syn mlynáře Jindřicha ze sousedního Klášterského mlýna. Roku 1522 Albrecht umírá, mlýn s grunty a 200 kop hotových peněz okázal manželce Voršile a dvěma dětem. (VJ)

1561 - mlýnařem na mlýně byl tehdy Martin Piškule.

1654 Berní rula - v Domažlicích nelokalizovaní mlynáři:

1) mlynář Matěj Zajíc, 46 str. rolí, 2 potahy, 5 ks hov. dobytka, 4 ovce, 7 prasat

2) mlynář Jan Duchoslav, 25 str. rolí, 2 potahy, 6 prasat

3) mlynář Jan Kačerovský, 19 str. rolí, 2 potahy, 2 ks hov. dobytka, 1 ovce

4) mlynář Šimon Kačerovský, item on Matouš (!) mlejn s 2 kolmi, 6 str. rolí, 2 potahy, 2 prasata

5) mlynář Jiřík Hebenstreut, 15 str. rolí, 1 ks hov. dobytka, 2 prasata

6) mlynář Václav Kačerovský, 28 str. rolí, 2 potahy, 11 ks hov. dobytka, 6 ovcí, 9 prasat, vyhořel 1724 a 1748

Roku 1662 se majitelem mlýna stává Jiří Ludvík, zakladatel domažlického mlynářského rodu Ludvíků, po nichž mlýn nesl jméno až do svého zániku.

1818 - zde žili a pracovali Václav Ludvík (1780-1857) s manželkou Zuzanou (1785-1847), roz. Pavlíkovou z Chotiměře. (VJ)

V r. 1845 po nich mlýn dědí mlýn Josef Ludvík s maželkou Annou. (VJ)

1880 Josef Ludvík (*1826) s manž. Annou, roz. Čechovou

V r. 1898 po svatbě přebírají mlýn za 8000 zl. novomanželé Alois a Barbora Ludvíkovi, kteří mlynářskou řadu Ludvíků uzavírají. (VJ)

V roce 1907 byla stará kamenná složení nahrazena novými válcovými stolicemi.

1921 Alois Ludvík (*1867), manž. Barbora, roz. Randová (*1874)

V roce 1930 byl majitelem mlýna Alois Ludvík.

V r. 1933 přechází mlýn na Rudolfa a Antonii Štědrých, ale posléze mlýn získává Václav Zeman. (VJ)

V r. 1937 Zeman prodává mlýn Bedřichu a Anně Hlaváčovým z Čimic u Horažďovic za 138.000 Kč,  tehdy získal mlýn svůj poslední přídomek - Hlaváčův mlýn. (VJ)

Stará vodní kola byla turbínou nahrazena až poměrně pozdě - roku 1940.

V roce 1943 byl mlýn dle rozhodnutí protektorátní vlády uzavřen. Od té doby se zde jen šrotovalo krmení pro dobytek. (VJ)

Z rozhodnutí ONV Domažlice byl mlýn definitivně uzavřen v roce 1951, k jeho demolici pak došlo v 60. letech.

V r. 1963 obdrželi Hlaváčovi žádost rady MNV Domažlice o vykoupení mlýna kvůli demolici. Původní odhadní cena 14.898 Kčs, 1964 podle nové vyhlášky zvýšen a na 29.000 Kčs (309,50 Kčs mlýnice, 97 Kčs stodola, 23.294 Kčs obytná část). Hlaváčovým nabídnut k odkouoení dům čp. 88 na Bezděkovském předměstí za 19.000 Kčs, ten však byl shledán neobyvatelným a po mnoha urgencích rekonstruován za 35.000 Kčs. (VJ)

V roce 1964 proběhla demolice mlýna kvůli výstavbě křižovatky. Při odstřelu betonové lednice ženisty vyrazila tlaková vlna všechna okna v širokém okolí. Na místě lednice postavena mohutná socha pohraničníka, lidově zvaná Golem. (VJ)

8. 2. 1980 zrušena památková ochrana