Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn je poprvé zmiňován roku 1561 kdy byl jeho majitelem Jíra Makaluška (Makaloušek, + 1579), po jeho smrti se vdova s dětmi odstěhovala do Žatce, odkudž patrně pocházela.
před 1576 prodal mlýn Jiřímu Koněrovi
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
V roce 1818 byl majitelem mlýna Maxmilián Cenefels (*1777) s manželkou Markétou.
1821 Jan Ludvík
1828 Jan a Marie Holubovi
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Vodní cejch byl osazen 9. 8. 1878, mlýn tehdy patřil Karlu a Markétě Regálovým a jeho dvě česká složení poháněla dvě kola o průměru 3.94 m.
1880 Karel Regál (*1844 v Praze-Karlíně), manž. Markéta, pom. mlynář Josef Kitzberger
2.1.1881 koupili Josef a Marie Ludvíkovi za 19.000 zl. (z toho dluhy 4.564 zl.)
První světová válka (1914–1918)
27. 8. 1917 mlýn kupují manželé Václav a Anna Kupilíkovi, rolníci ze Stanětic čp. 49, za 42.000 Kč, po nichž mlýn nesl své jméno. Na koupi mlýna si půjčili 30.000 Kč od Jiřího a Ludmily Holubových ze mlýna čp. 69 v Zahořanech, mlýn zasatven v hypotéce.
První republika (1919–1938)
1921 Václav Kupilík (*1887) ze Zahořan, manž. Anna (*1892) z Milaveč
V roce 1930 byl majitelem stále Václav Kupilík.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
V roce 1940 stále mlýn patřil Václavu Kupilíkovi ale místo vodního kola ho již poháněla turbína "Duplexkolo" ktará na spádu 3.9 m při hltnosti 200 l/s dávala počet obrátek za min 182 - výkon 8.5 HP.
2.11.1942 na základě svatební smlouvy přešla 1/2 mlýna na Václava Kupilíka ml. a jeho manž. Annu
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
1957 VBácl ml. a Anna Kupilíka získávají celý mlýn
V 50. letech 20. stol. došlo k znárodnění mlýna aby se následně stal součástí Okresního stavebního podniku Domažlice, v budově mlýna bylo vytvořeno tzv. elektrostředisko. V majetku OSP mlýn zůstal až do roku 1984. 1. 2. 1985 MNV Domažlice vydal rozhodnutí jež nařizovalo demolici mlýna do 31.3. 1985, jako důvod byl uváděn špatný technický stav mlýna. Ve skutečnosti bylo důvodem k demolici mlýna uvolnění prostoru pro novou budovu OV KSČ Domažlice.
Události
Zánik mlynářské živnosti Zánik budovy mlýna
Vývoj po roce 1989
Dnes na místě mlýna najdeme jako poslední pozůstatek trzo stěny hospodářské budovy.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Makaluška Cenefels Regál Kupilík Makaloušek Koněra Cennefels Ludvík Holub Kitzberger Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1561 Jíra Makaluška (Makaloušek)
před 1576 Jiří Koněra
1818 Maxmilián Cenefels (Cennefels)
1821 Jan Ludvík
1828 Jan Holub
1878-1881 Karel Regál
pom. mlynář Josef Kitzberger
1881-1917 Josef Ludvík
1917-1942 Václav Kupilík
1942(1957)- Václav Kupilík ml.
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
