Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Původně biskupský mlýn, patřící k Chrasti.
1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Jiřík Letáček (45 let), manželka Salomena (30), oba svobodní katolíci
Mlýn byl prvním ze dvou mlýnů v Rosicích (u Chrasti). Jeho počátky zřejmě sahají hluboko před rok 1703. V 18. století je při mlýně zmiňována olejna, která pravděpodobně pracovala do první poloviny 19. století.
před 1830 Petr Kuchynka, manž. Kateřina roz. Hesová z Rosic čp. 24
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
V roce 1876 měl obyčejné složení, umělecké složení, krupník, jahelku a pohon dvěma koly na vrchní vodu o průměru 315, 325 a šířce 70 cm. Třetí kolo o průměru 318 cm a šířce 111 cm pohánělo umělecké složení. Po pořízení tří válcových stolic před rokem 1909 až do instalace první turbíny v roce 1913, šla všechna voda na jedno kolo na střední vodu o průměru 500 cm (o větší neznámé šířce).
První světová válka (1914–1918)
Podoba mlýna pochází z přestavby po roce 1921.
V roce 1930 je zde uváděna v seznamu vodních děl mlynářka Kateřina Cukrová, mlýn.
V roce 1934 byla nainstalována druhá turbína. V tomto období nechal mlynář Cukr postavit výpomocný motor na dřevoplyn od chrudimské firmy Wiesner a modernizoval jahelku tak, že se proso loupalo mezi svislým kamenem a mohutným řemenem.
Poslední mlynář Josef Cukr mlel do roku 1949, kdy mlýn převzalo JZD a bratr posledního mlynáře ještě několik let.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1651 Jiřík Letáček
před 1839 Petr Kuchynka
1930 Kateřina Cukrová
-1949 Josef Cukr
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Na panství rosickém v 17. věku mlynář na mlýně jen potud setrvati měl, pokud byl dobrým hospodářem, by se svými dětmi a čeledí v samospasitelné víře katolické žil, služeb božích pilný byl, bludu a kacířství se vystříhal, na rybníčky pozor dával a na rybách škody nečinil.
Mlynáři na rosickém mlýně měli vedle placení úroků i jiné povinnosti, např.:
1. všecko o sobě do mlýna jako kola aj. říditi,
2. poddaným panství rosického mlýti,
3. panské melivo bez fortele odvozovati.
Za to měli také práva, a to:
1. chovati dobytka co by chtěli,
2. dříví z panských lesů na hřídele a prkna,
3. kameny a hřídel se jim přivážel z roboty,
4. nekonali robot,
5. mohli mlýn z panství komukoliv odkázati nebo prodati.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
- Hlavičkový (firemní) papír
- visačka na pytel
- známka na pytel
