Pěkné pytle se do mlýna nenosí.
(holandské přísloví)

Panský, Litovický mlýn

Panský, Litovický mlýn
343.B
Na Hrázi
Hostivice
253 01
Praha-západ
Litovice
50° 4' 33.2'', 14° 14' 41.4''
Mlýniště bez mlýna
Původně středověký panský mlýn, který ukončil činnost v 19. století. V dnešní době však na místě mlýna novostavby z konce 20. století.
Hráz rybníka východně od Litovické tvrze
Litovický potok
nepřístupný

Obecná historie:

Mlýn na hrázi Litovického rybníka, ve starých gruntovních knihách vedený jako panský, poprvé zmíněn v první polovině 16. století. Lze předpokládat, že tvořil součást zázemí nedaleké litovcké tvrze. V urbáři z roku 1662 existuje zápis: „Mlejn byl pod litovickým rybníkem o dvou kolech moučných, nyní jest pustý, toliko zdi zůstaly, jiné všecko zpustošené jest, rolí ani luk k němu žádných není, však kdyby se zase vyzdvihl, vrchnosti byl by zase k užitku.“ O několik let později byl mlýn skutečně opraven a znovu zařízen. Nový zápis z r. 1732 praví: „Mlýn v Litovicích na rybníku panský jest. Ze živé vody platí mlynář 3 kopy míš. ročně.“ V té době je zde mlynář Martin Osvald, roku 1738 Jiřík Milota, 1755 Josef Pratek a 1760 Bartoloměj Pokorný. Od této doby je mlýn veden jako mlýn emfyteuský, tj. s dědičným pachtem. V roce 1778 zakoupil mlýn s právem dědičným mlynář Jakub Nejedlý, jehož dcera se roku 1794 provdala za Jana Knechtla. Později předali manželé Knechtlovi majetek dceři Barboře provdané za Jana Vojáčka a 12. listopadu 1818 manželé Vojáčkovi prodali mlýn manželům Františku a Anně Čechovým. V roce 1821 koupili mlýn Johan a Eleonora Šturzovi, kteří zemřeli bezdětní. Mlýn vydražili manželé Klímovi. Od nich ho roku 1832 získal Josef Herda. Jeho syn Václav, který v mlýnu hospodařil v roce 1840, byl posledním litovickým mlynářem. V roce 1875 patřil mlýn císařské rodině a bydlel zde hajný. Po roce 1918 připadl státu a spravovaly ho státní statky. V roce 1951 se tento podnik nazýval Československé státní statky, n. p., hospodářství statku Jeneč v Litovicích.
Kolem roku 1970 byly změněny vzájemné hranice katastrálních území Hostivice a Litovic. Mlýn zůstal na litovickém katastru, ale pravděpodobně se předpokládalo s jeho přesunutím na hostivické území, protože dostal nové číslo popisné 343.B z hostivické číselné řady.
Před rokem 1980 se stal majitelem Karel Špinar, jehož rodině patří dům až do současnosti. Původně sloužil k rekreaci, ale v letech 1997-8 byl celý areál prakticky zbourán a znovu vystavěn v podobné dispozici. Obytná budova byla postavena i na místě původní stodoly.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1540 Bohuslav ze Rtína, pražský purkrabí, odkazuje synu Martinovi "tvrz Litovice se dvorem .... k tomuto dílu veliký rybník Litovický, pod ním mlýn s velikou loukou pod mlýnem".

1662 Kladenská urbární kniha: "Mlýn byl panský pod Litovickým rybníkem, o dvou kolech moučných, jest pustý, toliko zdi ostaly, jiné všecko zpustošeno jest, rolí ani luk k němu není, však kdyby se zase vyzdvihk, byl by vrchnosti k užitku."

1732 odhad majetku hraběte Bredy na tachlovickém panství: "Mlýn v Litovicích panský jest. Ze živé vody platí mlynář 3 kopy ročně."

panství koupila velkovévodkyně toskánská Anna Marie Františka, mlýn opraven a přestavěn

1732 Martin Osvald

1738 Jiřík Milota

1755 Josef Pratek, jeho vdova Anna odkázala záduší 100 zl. na 7 mší

1760 Bartoloměj Pokorný

1778 emfyteuticky zakoupil Jakub Nejedlý i se sousedním statkem

dcera se provdala za mlynáře Jana Knechtla, ktrerý převzal mlýn

1794 jejich dvera Barbora se provdala za mlynáře Jana Vojáčka

12.11.1818 manželé Vojáčkovi prodali mlýn Františku a Johaně Čechovým i s grunty za 19.000 zl.

Ze mlýna se platí ročně 50 zl. činže, robotní povinnost 6 dní o žních.

1821 manželé Čechovi prodali mlýn za 3600 zl. Johanu a Eleonoře Šturzovým

1831 po jejich smrti mlýn ve veřejné dražbě prodán Janu a Anně Klímovým za 3980 zl.  U mlýna 14 jiter rostikálních a 7 jiter dominikálních polí. 

1832 od nich mlýn zakoupil za 5560 zl. Jan Herda

1840 převzal syn Václav Herda

Nejvyšší hofmistrovský úřad nařídil zdejšímu velkostaku, že nesmí majiteli litovického mlýna přiznat žádná práva k rybníkům Kala a Břve a že majitel musí být omezen pouze na vodu, která přitéká mlýnským náhonem. To patrně vedlo k zastavení provozu mlýna.

1875 mlýn v majetku krále Ferdinada V., bydlí zde hajný

1924-33 byl předtím zaniklý Litovický rybník obnoven, rekonstruovány rybníky Kala a Břve, mlýn pustne.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Osvald
  • Milota
  • Pratek
  • Pokorný
  • Nejedlý
  • Knechtl
  • Vojáček
  • Čech
  • Šturz
  • Klíma
  • Herda

Historie mlýna také obsahuje:

1732 Martin Osvald

1738 Jiřík Milota

1755 Josef Pratek

1760 Bartoloměj Pokorný

1778 Jakub Nejedlý

Jan Knechtl

1794-1918 Jan Vojáček

1818-1821 František Čech

1821-1831 Johan Šturz

1831-1832 Jan Klíma

1832-1840 Jan Herda

1840 Václav Herda

1875 Ferdinand Dobrotivý

1980 Karel Špinar


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn – bez historické hodnoty
    05 2012
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • baroko do roku 1800
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      přízemní
      Původní barokní mlýn od konce19. stol. postupně pustl, ve 30. letech částečně opraven, mansardová střecha nahrazena polovalbovou, původní šindelová střecha na mlýnské stodole stržena.
      1997-8 byl celý areál prakticky zbourán a znovu vystavěn v podobné dispozici. Obytná budova byla postavena i na místě původní stodoly.
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          • náhon
          • rybník
          Nejvyšší hofmistrovský úřad nařídil zdejšímu velkostaku, že nesmí majiteli litovického mlýna přiznat žádná práva k rybníkům Kala a Břve a že majitel musí být omezen pouze na vodu, která přitéká mlýnským náhonem. To patrně vedlo k zastavení provozu mlýna.
          Ve 20. letech 20. stol. obnoven Litovický rybník, rybníky Břve a Kala rekonstruovány.
          Dne Litovický potok přeměněn ve stoku.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorJiří Kučera
          NázevHostivický uličník - Ulice Na Hrázi
          Rok vydání2009
          Místo vydáníHostivice
          Další upřesněníHostivická historie publikovaná na internetu
          Odkazhttp://www.hostivickahistorie.cz/ulicnik/ulice/NaHrazi.html
          Datum citace internetového zdroje15.3.2015
          AutorJiří Kučera
          NázevHostivický uličník - Ulice Na Hrázi
          Rok vydání2009
          Místo vydáníHostivice
          Další upřesněníHostivická historie publikovaná na internetu
          Odkazhttp://www.hostivickahistorie.cz/ulicnik/ulice/NaHrazi.html
          Datum citace internetového zdroje15.3.2015
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách III.
          Rok vydání2001
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 224-227

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          15.3.2015 18:27 uživatelem PetrN

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 15.3.2015 20:22
          doxa (Jan Škoda) 2.1.2025 21:21