Není všecko mouka, co je bílé.
(holandské přísloví)

mlýn V Lukách

mlýn V Lukách
27
Tržek
570 01
Svitavy
Tržek u Litomyšle
49° 53' 24.0'', 16° 14' 27.0''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Velký mlýn s dochovaným uměleckým složením a funkční turbínou.
polosamota v západním okraji katastru
Desná
nepřístupný

Obecná historie:

Mlýn v Tržku - V Dlouhé louce pocházel z konce 17. století. Elektřina byla ve mlýně vyráběna od roku 1922 prostřednictvím dynama pro osadu Řídký.

 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Osamocený mlýn o trojím složení, stojící blízko soutoku Desné a Loučné, koupil roku 1694 Petr Keppert. Jednalo se o nový mlýn „…nákladem panským z gruntu vystavěný…“, jehož tržní cena byla 250 kop. Na kupní cenu zavdal 50 kop a ostatek měl platit ročně po 8 kopách. Mimo to platil ještě z meliva a „…na místě krmení vepře…“ celkem 15 kop ročně a obci Tržek půl kopy. Naproti tomu vrchnost zajišťovala dřevo na opravy a robotníky na práci při opravách splavu a čištění náhonu, řemeslníky platí mlynář sám.
„Mlýn bratra svého Petra Kepperta, který jej měl patnáct let a mnohé zlepšil“, koupila roku 1709 Kateřina vdova Šlezingerova za 500 kop. Místo závdavku vyrovnala Petrův dluh 220 kop. Dále měla platit ročně po 8 kopách do vyplacení sumy a úrok z meliva půl kopy ročně.
V roce 1713 došlo k rychlému vystřídání majitelů tohoto mlýna. Strýce Kateřiny Jana Kepperta, který jej koupil za 600 kop, záhy nahradil Jan Syrový. Ten koupil „…mlýn o trojím složení s rolí a pastorkem od obce Tržecké za summu 600 kop hotově…“. Nový mlynář se zavázal splatit starý dluh vrchnosti 18 kop, ročně platit vodní nájemné a plat „…půl kopy obci Tržku za místo, kde ten mlýn stojí…“.
Roku 1727 koupil mlýn od svého otce Jana Václav Syrový za sumu 540 kop. Mlýn byl zcela zaplacen, a tak Václav musel pouze vyplatit z mlýna svou sestru Lidmilu sumou 270 kop.

František Syrový koupil roku 1762 mlýn od své matky, vdovy po Václavu Syrovým, na 6 let „…až do vejrostu bratra Martina…“ za sumu 540 kop.Závdavek 300 kop patřil „…Janovi bratru, Františkovi kupujícímu a Martinovi bratru do kasy sirotčí po 100 kopách…“. Martina měl mlynář nejen živit a šatit, ale také vyučit řemeslu mlynářskému.
Martin Syrový koupil mlýn roku 1768 od svého bratra Františka za 540 kop, závdavek 300 kop patřil Františkovi. Jinak platil ročně do důchodu po 15 kopách. Z bratrské lásky slíbil ještě Janovi 50 kop. Pro případ ohně přibyl k vybavení mlýna 1hák, 1 dlouhý žebřík a 4 konve.

1899 - Václav Syrový místostarostou Společenstva mlynářů pol. okr. Litomyšlského (Fr. Duška, Kapesní kalendář mlýnů česko-moravských, r. 1899) (HŠ)

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

V roce 1930 vlastní mlýn a elektrárnu Václav Sirový.

1936 Václav Sirový

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Sirový
  • Syrový
  • Keppert
  • Šlezinger

Historie mlýna také obsahuje:

1694-1709 Petr Keppert

1709-1713 Kateřina vdova Šlezingerova

1713 Jan Keppert

1713-1727 Jan Syrový

1727-1762 Václav Syrový

1762-1768 František Syrový

1768- Martin Syrový

1930-1936 Václav Sirový.

1939 - Anna Sirová (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • klasicismus do roku 1850
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      vícepodlažní
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        • existující umělecké složení
        Dochováno umělecké složení umožňující současné mletí pšenice i žita a celé pocházející až ze 40. let 20. století.
        Samostatný aspiratér a válcový koukolník osazeny v jedné soustavě nad sebou.
        Dvoupárová stolice s porcelánovými válci.
        Žádná položka není vyplněna
        1878 poloumělé složení
        Dochovaný
        • výroba elektrické energie
        Mlýn v Tržku - V Dlouhé louce pocházel z konce 17. století. Elektřina byla ve mlýně vyráběna od roku 1922 prostřednictvím dynama pro osadu Řídký.
        Vodní síla byla k roku 1924 zužitkována vodním kolem o výkonu 4 ks, které pohánělo stejnosměrné dynamo od firmy Jos. Prokop a synové o výkonu 3 kW z roku 1922, elektřina byla dodávána do osady Řídký. Francisova turbína byla dosazena při velké rekonstrukci v roce 1940.
        • jez
        • odtokový kanál
        • turbínová kašna
        • turbínový domek
        1878 položeno normální znamení
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        PopisFrancisova turbína byla dosazena při velké rekonstrukci v roce 1940.
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        PopisFrancisova turbína byla dosazena při velké rekonstrukci v roce 1940.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisV roce 1930 pohání mlýn a elektrárnu 4 kola na svrchní vodu s průtokem 0.38 m3/s, spádem 3.5 m výkonu 14 HP.
        kolo elektrárny výkon 4 HP
        Typdynamo
        StavNezjištěn
        VýrobceJosef Prokop a synové, Pardubice
        Popisstejnosměrné dynamo od firmy Jos. Prokop a synové o výkonu 3 kW z roku 1922
        Typdynamo
        StavNezjištěn
        VýrobceJosef Prokop a synové, Pardubice
        Popisstejnosměrné dynamo od firmy Jos. Prokop a synové o výkonu 3 kW z roku 1922
        Historické technologické prvky
        • Válcová stolice s 1 párem hladkých válců v dřevěné skříni
        • průchodová
        • válcový
        • dvouskříňový
        3
        1
        • sací filtr
        • hadicový / tlakový filtr
        • válcová
        • kapsový výtah | Počet:
        • AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 07 (Chrudim), s. 16
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 07 (Chrudim), s. 16
          AutorFr. Duška
          NázevKapesní kalendář mlýnů česko-moravských
          Rok vydání1899
          Místo vydáníPraha,Tiskárna Dra Grégra
          Další upřesněnístr. 29. viz Ostatní (HŠ)
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMiluše Vopařilová
          NázevMlynáři na Litomyšlsku (1650–1800)
          Rok vydání2008
          Místo vydáníPardubice
          Další upřesněníDiplomová práce, s. 103-104
          Odkazhttps://dspace.upce.cz/bitstream/10195/30158/1/VoparilovaM_Mlynari%20na%20Litomyslsku_PV_2008.pdf
          Datum citace internetového zdroje05 2021

          Žádná položka není vyplněna

          Dochováno umělecké složení je zajímavé jak tím, že pochází až ze samého konce českého mlynářství, ale i tím, že v rámci tak moderního složení (40. léta 20. století) jsou k luštění pšenice použity porcelánové stolice!

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Ostatní

          Vytvořeno

          26.9.2012 23:45 uživatelem Radim Urbánek

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 10.9.2017 15:42
          Helena Špůrová 14.3.2019 20:14
          Jaromír Lenoch 17.11.2012 09:04
          Radomír Roup (Radomír Roup) 22.6.2018 14:52
          REAPERXCX 5.10.2014 02:42
          doxa (Jan Škoda) 7.9.2025 22:44