Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Mlýn údajně existoval už v této době, kdy měl být za třicetileté války vypálen. (PŠ)
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
Roku 1651 mlýn patřil Jiříku Heroldovi, mlynařil zde jakýsi Šimana.
V roce 1730 se uvádí mlýn o jednom vodním kole na nestálé vodě. (PŠ)
1839 Karl Herold
Vodní právo k odběru vody se zakládalo na odstupní smlouvě, sepsané v Manětíně 15.8.1888 a zanesené do pozemkových knih v Manětíně 20.5.1889.
Roku 1889 zde mlynařil Johann Herold. (PŠ)
První světová válka (1914–1918)
Mlynářem v roce 1930 byl Adolf Herold. Tehdy se zde už pomalu přestávalo mlít.
Dalším majitelem byl roku 1935 nějaký p. Czech, který snad kvůli dědictví, zavraždil syna bývalého majitele mlýna Johanna Herolda. (PŠ)
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Během války zde mlynařil Roth a po něm p. Ištvánek. Po válce byl objekt znárodněn a národní podnik Silnice Plzeň celou stavbu mlýna přestavěla. (PŠ)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Herold
- Šimana
- Czech
- Roth
- Ištvánek
Historie mlýna také obsahuje:
1651 - Jiřík Herold (HŠ)
1839 - Karl Herold
1889 - Johann Herold (HŠ)
1930 - Adolf Herold (HŠ)
1935 - Czech (HŠ)
1939 - 1945 Roth, Ištvánek (HŠ)
po r. 1945 - národní podnik Silnice Plzeň (HŠ)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
