Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Matrika zemřelých fary v Pusté Polomi uvádí, že 27. února 1704 zemřel Jura Zapalka mlynář pustopolomský. V kupní smlouvě Martina Havrlanta z roku 1705 na mlýn tomu odpovídá údaj o vejminku, kde je uvedena jako vejminkářka Kača Zapalková, tedy vdova po mlynáři, a je jí přiznáno k vejminku i užívání určitého pozemku. V matrice zemřelých je pak také uvedeno, že 16. března 1727 zemřela Kateřina, vdova po zemřelém Jiřím Zapalkovi, ve věku 63 let. (Radek Silber)
22. 1. 1705 koupil mlýn Martin Havrlant za 100 slezských tolarů
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Martin Haverlant -1705 - 1718
Václav Haverlant 1723? - 1738
Bartoloměj Vavrečka -od 1738
Jan Vavrečka - od 1769
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
