Z té mouky se chleba nepeče.
(německé rčení)

Bítovský Mlýn

Bítovský Mlýn
9
Bítov
391 55
Tábor
Bítov u Radenína
49° 23' 0.2'', 14° 49' 5.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Při okresní silnici 3.tř. spojující obce Záhostice a Radenín, v údolí Turoveckého potoka stojí objekty Bítovského mlýna. Mlýn je bez technologie, upraven k bydlení
Severně od obce
Turovecký potok
nepřístupný

Obecná historie:

Mlýn v Bítově na Chýnovsku připomíná se již r. 1379, kdy jej držel jakýsi Nedvěd; mlýn měl dvě kola. V 17. století hospodařil na něm mlynářský rod Bezděkovských. Roku 1681 připomíná se tu Štěpán Bezděkovský a po něm jeho syn Jan. Jan Bezděkovský narodil se kolem r. 1662 a byl dvakráte ženat. 20.prosince 1703 dostal Jan Bezděkovský vrchnostenské povolení k druhému sňatku s Kateřinou, dcerou po zemřelém Matěji Kreslerovi z Budyně. Jan Bezděkovský zemřel kolem r. 1745 a mlýn ujal syn Vojtěch; ten měl se svou manželkou Kateřinou. Vojtěch dlouho na mlýně nehospodařil; 1748 odešel na mlýn Hořický a mlýn v Bítově ujal starší bratr Matěj Bezděkovský, který byl dosud na mlýně Skalském.  Na mlýně se Matějovi asi příliš nedařilo, jak jest patrno z nedatované stížnosti, že námelníci k němu přidělení jezdí do cizopanských mlýnů. Po smrti Matěje Bezděkovského ujal mlýn jeho syn František; v červnu 1771 oženil se s Annou dcerou Podhorského mlynáře Jakuba Veselého. František Bezděkovský zemžel již po desíti letech a kromě vdovy zanechal 5 sirotků. Vdova Anna provdala se po druhé za Matěje Chromého, jemuž mlýn postoupila až do vzrostu syna Tomáše z prvního manželství. Roku 1797 byl Matěj Chromý propuštěn do Nadějkova a mlýn postoupil pastorkovi Tomáši Bezděkovskému, ačkoliv k zlistění toho došlo až 20. září 1805. Ostatní sirotci odešli s matkou a otčímem do Nadějkova. Manželka Tomáše Bezděkovského se jmenovala Anna. Roku 1811 byl Tomáš již mrtev a mlýn prodal poručník sirotků po něm Václav Dvořák Josefu Reitschlägerovi, jehož potomci na mlýně hospodařili dlouhá léta..


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn v Bítově na Chýnovsku připomíná se již r. 1379, kdy jej držel jakýsi Nedvěd; mlýn měl dvě kola.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

SOUPIS PODDANÝCH PODLE VÍRY Z ROKU 1651. 22 CHÝNOV. Majitel Jan Kristián z Eggenberka

Ve mlejně bittovským – Martin (neznámé příjmení) nepoddaný mlynář 26 let, katolík s manželkou

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

V 17. století hospodařil na mlýně již mlynářský rod Bezděkovských.

Soupis mlynářů na panství chýnovském roku 1765 (AS) (SOA Třeboň, Vs Chýnov, soupisy poddaných): Matěj Bezděkovský (56 let), žena Anna (53)

1829 Josef Oelschläger

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Mlýn uveden v Seznamech a na mapě vodních děl republiky československé z r. 1932, maj. K. Reitschläger

Okresní úřad v Táboře /oddělení vyživovací a cenové/ (pep)
Č.j.27429/vyživ/1941 V Táboře 22. prosince 1941

Všem obecním úřadům a mlýnům.

Věc: Námezdní mletí ve mlýnech – konečná úprava

Číslo rejstříku: 1262

Jméno majitele mlýna a bydliště: Reitschläger Jaroslav, Bítov 9, p. Radenín

Přidělení politických obcí: Bítov, Záhostice

Den příjmu obilí a výdeje výrobků: středa

Z Obecní kroniky obce Bítov:

V roce 1950 je mlýn Jaroslava Reitschlägra združstevněn. Vedoucí Božena Reitschlägrová.

SokA Tábor, Fond ONV Tábor: Jarolav Reitschläger 10.11.1952 vrátil živnostenský list č.16733 ze dne 6.4.1929 pro živnost mlynářskou provozovanou v Bítově čp.9 v souladu s Zn. VIII/1-515.33-1952.

V roce 1954 je mlýn v Bítově uzavřen pro malou výrobní kapacitu. Mleči přiděleni do mlýna v Lažanech.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Nedvěd
  • Bezděkovský
  • Chromý
  • Reitschläger
  • Oelschläger

Historie mlýna také obsahuje:

1765: Matěj Bezděkovský

1829 Josef Oelschläger

V roce 1930 byl majitelem mlýna mlynář Jaroslav Reitschlägr.

1939 - Jaroslav Reirschläger (RR)


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        zděná
        jednopatrový
              Vodní kniha I:
              r.1875 - Provozování mlynářské živnosti a pilaření. Čtyři vodní kola, 2 mlynská složení, 5 stoup a pila. Čtyři žlaby mlynské každé 15" široké, 14" vysoké. Vantroky 6" široké, 2´ dlouhé; roury 1,5´ vysoké i široké. Vodní kola průměr 5,5´, široké 2-3´, mlací kameny průměr 30"
              r.1884 - při značení stálého bodu. Obě mlýnská kola mají průměr 3,8 m, šířku 0,83m. Stejný rozměr má kolo pro pilu. Kolo pro stoupy má 2,45m v průměru, je obostranné, široké 0,7m
              Žádná položka není vyplněna
              Dochovaný
              • pila
              • stoupa
              • jez
              • náhon
              • vantroky
              • odtokový kanál
              • lednice
              Vodní kniha I:
              r.1884 - Voda se přivádí na vodní kola z Hrobského (Turoveckého) potoka v Bítově mlýnskou strohou do vantrok 4,9m dlouhých a 2,2m širokých, z nichž žlábky na kola svrchu padá
              Typvodní kolo na vrchní vodu
              StavZaniklý
              PopisV r. 1930 zde bylo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,117 m3/s, spád 3,6 m, výkon 3,6 k. (RR)
              Typvodní kolo na vrchní vodu
              StavZaniklý
              PopisV r. 1930 zde bylo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,117 m3/s, spád 3,6 m, výkon 3,6 k. (RR)
              Žádná položka není vyplněna
              Historické technologické prvky
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl republiky čekoslovenské
              Rok vydání1932
              Další upřesněníDíl 12 Tábor, str. 33
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl republiky čekoslovenské
              Rok vydání1932
              Další upřesněníDíl 12 Tábor, str. 33
              AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
              NázevMatriky fary Hroby
              Rok vydání
              Místo vydání
              Další upřesnění
              Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1nrhL&id=3908
              Datum citace internetového zdroje4.3.2018
              AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
              NázevSčítání lidu pro Bítov čp.9
              Rok vydání
              Místo vydání
              Další upřesnění
              Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1skcdbi&id=604504
              Datum citace internetového zdroje4.3.2018
              AutorJan Lintner
              NázevZ MINULOSTI BÍTOVSKÉHO MLÝNA
              Rok vydání1949
              Místo vydání
              Další upřesněníJihočeský sborník historický
              OdkazSOkA Tábor inv.č.606/18 C-111/9/1949
              Datum citace internetového zdroje4.3.2018
              AutorJan Lintner
              NázevMLYNÁŘSKÝ ROD REITSCHLÄGERŮ NA CHÝNOVSKU,
              Rok vydání1948
              Místo vydání
              Další upřesněníJihočeský sborník historický, Roč. XVIII, 1949
              OdkazSOkA Tábor inv.č.606/18 C-111/9/1949
              Datum citace internetového zdroje4.3.2018
              AutorSÚA v Praze
              NázevSoupis poddaných podle víry z roku 1651
              Rok vydání1997
              Místo vydáníPraha
              Další upřesnění
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje3.12.2018

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

              Vytvořeno

              3.7.2015 13:24 uživatelem pepino

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 6.7.2015 20:43
              Radomír Roup (Radomír Roup) 8.6.2018 21:15
              meisl (Zdeněk Meisl) 22.7.2015 10:53
              doxa (Jan Škoda) 3.1.2024 00:43