Huťský, Dolní, Všehrdský, Zbrojnický mlýn; Pulverhofmühle

13. stol. náleží klášteru premonstrátek v Chotěšově (dle V. V. Tomka totožný s mlýnem bratří Václava a Hostislava z Týna) 
1293 prodán Janu, proboštu vyšehradskému, po jeho smrti má připadnout zpět klášteru 
1298 věnoval mlýn malostranským dominikánkám
1313 dominikánky přestěhovány na Staré Město do kláštera u sv. Anny
1330 královna Eliška Přemyslovna sem přivedla dominikánky z Olomouce
1420 vypálen husity a získán Staroměstskými
Od pol. 15. stol. používán název Huť (snad podle vápenice nebo cihelny v sousedství) 
Jiří z Poděbrad zapsal mlýn Pavlovi z Kněhnic za 50 kop grošů
1489 Venclík z Vrchovišť, mincmistr v Kutné Hoře, strouha nazývána Vencelíkovská
1490 prodal Matouši Teclarovi z Kadaně, vedl spor o ostrov se Staroměstskými
Před ukončením sporu koupila Alena z Čečenic, manželka Kryštofa z Vartenberka
Na dalších 50 let majitelé nejistí (Petr z Popovic, Mikuláš Roh ?)
Před 1500 Martin z Dříní, komorník při deskách zemských
1500 si jeho dceru Apolenu z Dříní vzal Viktorín Kornel ze Všehrd (1460, Chrudim - 21.9.1520, ve mlýně na mor), právník, spisovatel a úředník zemských desek 
Vdova Apolena z Dříně
Jan Studeněveský z Libošína
Václav Jaroš z Kapí Hory

20.8.1533 (1543?) Daniel Tatous z Vraného prodal malostranské obci, mlýn pronajímán
20.7.1534 povoleno zřídit další 2 kola (celkem jich bude 5)
1547 po nezdařeném povstání měl být císařem obci konfiskován, malostranští jej však zatajili a neoprávněně pronajali pekaři Vojtěchu Petružílkovi
2.6.1553 císař daroval zabavený mlýn svému sekretáři Osvaldovi ze Šenfeldu
7.2.1558 navrácen Malé Straně
1607 položen práh
1608 mlýn pronajat Jakubu Grosovi, pekaři a radnímu, měl zájem mlýn odkoupit, k tomu však nedošlo

1624 obec nuceně vyměnila mlýn za dům Hrachovský s Pavlem Michnou z Vacínova (+1631), ten mlýn i nadále pronajímal
Nájemci např.:
1630 mlynář Jan Rejthar, ohrožoval mleče sekerou, vsazen do vězení na Staroměstské radnici
1635 mlynář Jan Váša zvaný Pěkný, 1636 přijat do mlynářského cechu 
1631 zdědil syn Václav Michna (+ před 1673)
1642 přikoupen sousední dům U bílého beránka (čp. 448) jako obydlí mlynáře
1670 na místě mlýna projektována vodárna, nerealizováno
1673 prodán Jiřímu Ludvíku hraběti z Zinzendorfu (+1683)
30.8.1685 koupil kníže Jan Adolf ze Schwarzenbergu za 66.000 zlatých
19.2.1735 vdova kněžna Eleonora Schwarzenbergová emfyteuticky 6 prodává mlynáři Václavu Klikovi a jeho manželce Marii Kateřině za 1.500 zl., mlýn má 2 složení a 4 stoupy, roční činže platí 52 zl. ve dvou splátkách na sv. Jana a na Vánoce, pro vrchnost bude zdarma mlít a šrotovat slad, opravy a pořízení nových kamenů na náklady mlynáře, vrchnost zajistí čištění náhonu (Čertovky)
1.5.1763 od knížete Josefa Jana Schwarzenberga koupil zlatopředec Jan Kryštof Bornschein (Borenschein) za 10.000 zl. a 50 dukátů
8.7.1767 J.K.Borenschein prodal státu za 23.000 zl., předán dělostřeleckému velitelství na zřízení zbrojnice
15.1.1775 Václav a Marie Klikovi oslavili na mlýně zlatou svatbu s jejich 15 dětmi
Před 1779 přestavěn mlynářem Klikou, zřízeno další složení, 8.4.1779 komisionelně kolaudován
2.2.1780 odhadnut na 6.000 zl.
18.3.1783 Václav Klika prodal synovi Ondřeji Klikovi, odhadnut na 6.000 zl., avšak silně zadlužen
3.12.1786 dělostřelecké velitelství v dražbě prodalo Antonínu Kalašovi, mlynáři z Počernic a jeho manželce Terezii za 3370 zl. (zbytek do 6000 činí dluhy). Ročně budou platit 52 zl. činže.
1787 Ant. Kalaš opravil zařízení za 915 zl. 25 krejcarů
1789-1829 neustálé žádosti o vyčištění Čertovky
21.10.1790 v nové dražbě koupila Nanneta z Malovec za 4.150 zl. (dluhy činí 1400 zl.), činže bude platit i nadále 52 zl.
16.9.1791 prodala mlýn Václavu a Magdaleně Zuranovým za 4.600 zl.
1797 jednání s pražským pevnostním velitelstvím, aby byl počátek Čertovky v I. bastionu pražského opevnění zajištěn palisádou, ale aby přitom v ní zůstal zachován volný průtok
10.11.1810 mlýn s čp. 448 a zahradou koupil syn Josef Zuran se snoubenkou Alžbětou Kubešovou za 22.000 zl. (vč. dluhů 9.900 zl.), z toho 10.000 zl. složil tchán František Kubeš jako věno. 
16.1.1813 mlýn s čp. 448, zahradou a vinopalnou koupil od Josefa Zurana a Josefa Františka Kubeše (zastupujícího nezletilou dceru Alžbětu)  mistr mlynářský Vojtěch Zimmermann z Velkopřevorského mlýna čp. 489 pro syna Jana Nepomuka za 12.250 zl. vč. dluhů 7.972 zl.
15.3.1819 Vojtěch Zimmermann odkoupil od syna Jana čp. 448 s vinopalnou za 6.000 zl. s polovinou dluhů (1.785 zl.)
20. léta 19. stol. opakované žádosti o vyčištění Čertovky a spory, zda náklady na čištění má nést magistrát nebo majitelé mlýnů
28.6.1825 čp. 448 s vinopalnou koupil od otce Vojtěcha Zimmermanna st. Vojtěch Matěj Zimmermann ml. (+1826) za 2.400 zl., od ceny bude odečten dluh 2.381 zl. 30 kr., tudíž k výplatě zbývá 18 zl. 30 kr. 
18.2.1826 Vojtěch Zimmermann ml. (29 let) zemřel na tuberkulózu jako svobodný bez závěti, vše tudíž přechází zpět na otce Vojtěcha Zimmermanna st. (+1835)
1830-33 Vojtěch a Jan Zimmermannovi žádají o zpevnění břehů nábřežní zdí (zároveň vlastnili i Velkopřevorský mlýn)
15.5.1833 mlýn s čp. 448, vinopalnou a zahradou koupil od Vojtěcha a Jana Zimmermannových c.k. hejtman na penzi Antonín Fröhlich z čp. 337/II. (Podskalí) za 8.000 zl. včetně dluhů. (Vojtěch Zimmerman pak až do smrti 27.8.1835 (73 let) držel Velkopřevorský mlýn čp. 489.)
1835 Magistrát jedná s Ant. Fröhlichem ohledně přestavby začátku Čertovky ke zvýšení průtoku
1836 Antonín Fröhlich odmítá platit činži s ohledem na silné zanesení kanálu, který je i z části ucpán.
1837 stížnosti na špatný stav bolverku a nábřežní zdi
15.3.1838 Antonín Fröhlich zemřel, jeho předlužené nemovitosti byly obstaveny věřiteli. (Ant. Fröhlich navíc vlastnil i podíly na uhelných dolech u Zvoleněvse na Kladensku.)
1840-1850 stížnosti na vypouštění nečistot z okolních domů a především kanálem z Hradčan a Malé Strany do Čertovky
1841 navržena částečná kanalizace prvního úseku Čertovky
1843-1844 Čertovka vyčištěna na náklady magistrátu
24.6.1845 mlýn s čp. 448 a zahradou koupil v dražbě od kurátora pozůstalosti Antonína Fröhlicha JUDr. Eduarda Schuberta František Jalovec za 12.423 zl. konv.m. (v tom dluhy 6.143 zl.) 13
5.1.1846 mlýn s čp. 448 a zahradou koupili od Františka Jalovce Matěj a Kateřina Pleyovi (Pleiovi) za 21.000 zl. konv.m. (František Jalovec pak žil v čp. 111/IV. na Pohořelci.)
12.6.1846 mlýn s čp. 448 a zahradou koupili od manželů Pleyových Prokop a Františka Kubátovi za 24.000 zl.

Od 1848 nebyl Čertovka čištěna
3.7.1848 manželé Kubátovi mlýn pronajali na 3 roky (od 25.7.1848 do 25.7.1851)
Janu a Anně Holubovským za roční nájem 650 zl., kauce 400 zl.
25.5.1850 manželé Kubátovi pronajali čp. 448 a vinopalnu Izáku a Ludmile
Beckovým, roční nájem 440 zl., kauce 400 zl.
1851 stížnost Prokopa Kubáta na Vojtěcha Štecha z Velkopřevorského mlýna, že nevytahuje hlavní stavidlo (velkou němčinu), čímž mu působí zpětnou vodu
1851-1853 žádosti, aby magistrát nechal břehy Čertovky zpevnit kamenem
17.6.1852 mlýn s čp. 448 a zahradou převeden od manželů Kubátových na Annu Benešovou na základě zástavního práva
18.12.1853 Prokop Kubát odstranil z mlýna krupník
1855 mlynář Josef Šilhan, příkaz magistrátu vyčistit Velkopřevorský kanál (Čertovku)
1851-1863 stížnosti Vojtěcha Štěcha majitele čp. 489/III. (Velkopřevorský mlýn) na navýšení prahu před zdejším mlýnem, žádá o jeho snížení
1857 nájemce Josef Šilhan
1865-1868 majitel mlynář Václav Hamerle, žádosti o vyčištění Čertovky, popř. o finanční příspěvek k tomu účelu
15.3.1866 povolena přestavba čp. 448 a 449
1869 přiznán příspěvek 100 zl. na čištění Čertovky ‚ roční náklad na čištění ale činí 670 zl., pracuje zde 7 dělníků od června do září
26.9.1871 vdova Magdalena Hamrlová žádá o úhradu ½ nákladů na čištění Čertovky
8.7.1872 žádost majitelů domů na Kampě o zasypání Čertovky
1873 návrh na regulaci Čertovky, mlýn čp. 449 označen jako mimo provoz
1880 čp. 449, majitel Václav Charvát, ve mlýně bydlí pachtýř mlynář Jan Páris (*17.7.1845) s manželkou Annou (*31.1.1848) a dále František Pokorný, holič s rodinou
1890 čp. 448 a 449 spojené, majitel Václav Charvát (*27.2.1832), mlynář, který zde bydlí s manželkou Kateřinou (*16.12.1837) a 2 dětmi a několik dalších rodin
1900 čp. 448 a 449 spojeno, majitel císařský rada Alexander Leypen, bydlí zde 10 partají, vesměs příslušníků nižších vrstev, nikdo z nich nemá nic společného s mlynářstvím
1905 vyhořel, navržena demolice, Státní památkový úřad ji ale nepovolil
1910 čp. 449 odděleno, majitel Alexandr Leipen, pouze tovární provoz, neobydleno

1921 čp. 449 samostatné, maj. Alexandr Leipen, neobydleno
1930 firma Nalos Mansfeld, obrábění dřeva, truhlářství, kolo na spodní vodu o výkonu 8,59 HP

1947 znovu vyhořel
Před 1948 při čištění Čertovky před mlýnem vytěžen jubilejní 1000. kubík

v roce  1947 mlýn znovu vyhořel a nadále sloužil jen k bydlení, naposledy byl takto upraven po dvojím požáru podle plánu z roku 1953. Tehdy připadl Institutu tělesné výchovy a sportu. V domě byly byty a působila tu i truhlářská dílna. Postupem času se dostával do špatného technického stavu nejen dům, ale i jeho kolo s přístřeškem. Hrozilo dokonce zhroucení, při kterém by mohlo dojít k vylomení části obvodového zdiva.

1951 adaptace pro rybářský klub

Po roce 1994 byl opraven. Dnes je tu Mlýnská kavárna. Vodní kolo je novodobé s použitím starších kovových prvků. Kolo obnovil v roce 1995 František Mikyška z Petrovic u Sedlčan. Vodní kolo není funkční, má 36 naimpregnovaných lopatek z dubového dřeva. Původně mlýn a mlýnice s obytnou částí jsou patrně renesančního původu. Budova do ulice je raně barokní s úpravami na sklonku 18. stol. Na východní straně přízemí trakt někdejšího mlýna na Čertovce. Řadou novodobých přestaveb ztratila budova svou historickou podobu.