Mlýn v Chabičově, Blažejův mlýn

V katastru obce Chabičov nechali její majitelé Donátové z Velké Polomi někdy ve 14. století postavit vodní mlýn s jezem a mlýnským náhonem. Polovinu tohoto mlýna pak v r. 1404 darovali bratři Mikuláš a Žibřid Donátové své sestře Kateřině, která vstoupila do kláštera klarisek v Opavě a sta­la se jeho abatyší. Jako v mno­ha jiných případech klarisky také chabičovský mlýn později uzurpovaly celý a držely až do zrušení konventu.
Celé toto třísetleté období je naplněno spory klarisek o jejich maje­tek a příjmy z něho. Mlýn po­tom získala mlynářská rodina Blažejů, která se do Chabičova přistěhovala z Pruska, ze sousedícího Dolního Benešo­va.

Zdroj: http://mlyn.uslamy.cz

7. 1. 1504 Kateřina z Veliké Polomě, abatyše klarisek v Opavě, povoluje Janovi Pecichovi, mlynáři v Chabičově, zřízení druhého kola ve mlýn.

Zdroj: http://vademecum.archives.cz

1515 mlynář Jan

1569 Stanislav Pecych

1612 - Prodej mlýna a polí v Chabičově Kateřinou vdovou po Václavu Mlýnku, Řehovi, mlynáři benešovskému, za 900 zlatých.

Zdroj: http://vademecum.archives.cz

1691 - Prodej mlýna v Chabičově klášterem klarisek v Opavě Jurovi Klimkovi za 300 tolarů.
1705 - Stížnost dědiců po zemřelé Kateřině Maršálkové, bývalé majitelce mlýna v Chabičově, své vrchnosti, t.j. klášteru klarisek v Opavě, na nízkou kupní cenu mlýna za níž byl prodán novému majiteli.
1712 - Prodej mlýna v Chabičově Annou vdovou po zemřelém Jiřím Klimkovi jejímu synovi Václavovi Klimkovi za 300 tolarů.

Blažej Jakub * 30. 4.  1747 ve Velké Polomi, od roku 1771 mlynář v Chabičově č.p. 36.

Zdroj: http://vademecum.archives.cz

Josef Blažej

1836 Jan Blažej

Blažejové  přebudovali celý pů­vodně dřevěný mlýn na zdě­ný. Mlynář Karel Blažej se prosla­vil jako vlastenec a spoluorga­nizátor 1. tábora lidu na Ost­ré hůrce v r. 1869. Po velkých povodních pro velké náklady spojené s údržbou a opravou jezu, strouhy a mlýna rodina Blažejů celou mlýnskou nemo­vitost i s 38 ha pozemků pro­dala v r. 1885 hájeckému cuk­rovaru, který v letech 1858-1859 postavil a dále provozo­val báňský inženýr Jan Jindřich Gold z Moravské Ostravy (1815-1872).Cukrovar v r. 1890 nechal k mlýnu přista­vět vodní elektrárnu dodáva­jící proud pro oba výrobní ob­jekty.

Cukrovar mlýn pronajal mlynáři Janu Lukášovi, ten však z důvodu vyokého nájmu rezignoval a 1891 se odstěhoval.

Zdroj: http://mlyn.uslamy.cz

1900 instalována turbína pro zásobování cukrovaru elektrickou energií.

1933 - mlýn a elektrárna - majielem je cukrovar s nájemcem L. Freiherem, mlýn pohání Francisova turbína s výkonem 59,2 kW

nájemci Frantušek Ostárek, Josef Beneš a Karel Horák

Chabičovský mlýn v r. 1935 získal od Rolnického akciového cukrovaru úspěšný podnikatel Jan Havlíček.

Po 2. světové válce převzaly mlýn Se­veromoravské drůbežářské závody a zřídily v něm poráž­ku drůbeže.

firma Promt a.s.