Uživatel

Hledat

| Zaregistrovat se

Jeho zrno je na mlýně.
(německé rčení)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Horní, Vobořilův, Kříženecký, Špirytův mlýn

Horní, Vobořilův, Kříženecký, Špirytův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Zhoř u Mladé Vožice

PSČ

391 43

Okres

Tábor

Katastrální území

Zhoř u Mladé Vožice

GPS

49° 32' 8.3'', 14° 46' 15.1''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Rozlehlý areál budov sloužící nyní k rekreaci býval v minulosti mlýnem s dlouhou historii. Mlýn byl jedním z pětí mlýnů panství Mladá Vožice zapsaných komisí při vizitaci v roce 1654. V ní je uváděn mlynář Václav Voboře (Vobořil) vlastnící mlýn o jednom kole. Ve mlýně mlela dlouhá řada mlynářů a k pohonu strojů bylo používáno mlýnské kolo a na konci i vodní turbína.

Poloha vůči obci

Jihojihovýchodně od středu obce Zhoř.

Vodní tok

Novoveský potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Mlýn byl od svého vzniku poddanským mlýnem panství Mladá Vožice. Při vizitaci v roce 1654 je uveden mlynář Václav Voboře mající vlastní mlýn o jednom kole. Dva roky předtím je již uváděna 6.10.1652 v matrice narozených fary Nová Ves Magdalena Vobořilová mlynářka ze Zhoře, jako kmotra.

1830 František Kříženecký

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1888 František Voděnka s manželkou Annou

První republika (1919–1938)

Mlýn ve Zhoři čp. 17 byl 2.11.1923 prodán trhovou smlouvou uzavřenou mezi prodávajícími - vdovou po zemřelém mlynáři Josefu Vostřákovi Marií Vostřákovou roz. Růžičkovou a poručníkem nezletilých dětí Růženy, Františky a Ludmily Josefem Růžičkou a kupujícím Františkem Špirytem, mlynářem ve Zhoři a jeho manželkou Aurelií Špirytovou za celkovou cenu 121.000,- Kčs.

1930 František Spiryt

1932 postaveno obytné stavení

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

1939 postavena nová mlýnice s denní kapacitou 140 q pšenice

1940 vybaven novými stroji a turbínou

Okresní úřad v Táboře /oddělení vyživovací a cenové/ (pep)

Č.j.27429/vyživ/1941 V Táboře 22. prosince 1941

Všem obecním úřadům a mlýnům.

Věc: Námezdní mletí ve mlýnech – konečná úprava

Číslo rejstříku: 1252
Jméno majitele mlýna a bydliště: Špiryt František, Zhoř 17, p. Nová Ves u Ml.Vožice
Přidělení politických obcí: Zhoř, Noskov bez osady Chocov, Řemíčov, Nová Ves bez osady Mutice a Rašovice
Den příjmu obilí a výdeje výrobků: středa/pátek

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

Mlýn zůstal v provozu asi do roku 1952. Vnitřní zařízení bylo následně demontováno a prodáno.

V roce 1975 prodal poslední mlynář Otakar Špiryt mlýnskou usedlost k rekreačním účelům Jadernému ústavu v Řeži u Prahy.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Vobořil
Šrámek
Hovorka
Bartůněk
Mrázek
Mastík
Rajský
Vodička
Kříženecký
Jirásek
Ctibor
Vodenka
Míka
Růžička
Vostřák
Špiryt

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1729 - Jakub Mrázek

1742 - Jakub Mrázek

1747 - Jan Mrázek

1757 - Martin Mrázek

1786 - Vojtěch Rajský

1802 - Martin Kříženecký

1814 - Matěj Vodička

1817 - 1830 František Kříženecký

1852 - 1880 František Kříženecký

1884 - 1910 František Vodenka

1910 Miková Kateřina

1919 František Růžička

1920-1923 Josef Vostřák

1923 - 1941 František Špiryt

Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Zobrazit více

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více

Částečný výpisy z matrik far Nová Ves a Mladá Vožice

https://digi.ceskearchivy.cz/matriky-rimskokatolicka_cirkev-n-nova_ves_u_mlade_vozice

https://digi.ceskearchivy.cz/Matriky-Rimskokatolicka-cirkev-M-Mlada-Vozice

Václav Vobořil a Magdalena z mlýna pod Zhoří

*4.2.1652 Dorota

*23.4.1656 Jiřík

*1.7.1657 Petr

*21.1.1663 Alžběta

Václav Vobořil(Obořil) a Dorota ze mlýna pod Zhoří

*26.6.1687 Anna

a Alžběta

*17.9.1688 Ludmila

*25.3.1690 Magdaléna

*18.8.1695 Václav Matouš

Matěj Šrámek a Zuzana z Vobořilovýho mlýna

*7.12.1702 Marie

*21.8.1704 Kateřina

*10.5.1706 Alžběta (svědkem Marie mlynářka na Křikavově mlýně)

Pavel Hovorka mlynář a Apolena z Vobořilova mlýna

*8.2.1714 Šebastian

*27.3.1716 (?)

Václav Bartůněk mlynář a Magdalena na Vobořilovým mlýně

*17.2.1717 Růžena

*21.3.1719 Anna

*20.6.1723 Jan

*09.1725 Václav

+26.4.1725 Václav Vobořil mlynář, 40 let

Josef Vobořil a Magdalena

*29.10.1727 Kateřina

Jakub Mrázek (*??; +23.2.1742) mlynář a Kateřina

*1.6.1730 Johana

*31.3.1733 Jakub

*?? Vojtěch +13.1.1742

Václav Mrázek a Zuzana

*25.6.1739 Anna

Jan Mrázek a Rosina z Vobořilova mlýna, poddaní panství Mladá Vožice

*14.10.1748 Tereza

*12.3.1750 Josef +29.3.1750

*2.3.1751 František

*12.4.1753 Vojtěch

*?? Jiří (po svatbě mlynář v Sedlečku) oo14.2.1786 Magdalena Vosátková

Martin Mrázek (*1727; +3.11.1767) mlynář a Anna, poddaní panství Mladá Vožice

*20.9.1755 Kateřina oo20.8.1780 Martin Kříženecký z Křikavova mlýna

*10.8.1756 František +17.6.1769

*10.6.1759 Anna +

*4.6.1760 Jan +18.12.1782

*23.8.1762 Marie

*8.12.1764 Anna

*4.3.1767 Johana +29.6.1768

Václav Mastík ze vsi Kamberk a oo15.11.1768 Anna ovd. Mrázková z Vobořilova mlýna, poddaní k Mladé Vožici

*4.12.1769 Barbora

*9.11.1773 Terezie +27.2.1776 (poprvé uvedeno čp.17)

Vojtěch Rajský mlynář z mlýna Dubina a oo9.5.1784 Marie roz. Mrázková (*23.8.1762; +??)

*16.3.1786 Marie

*18.3.1788 Josef

*16.6.1790 Anna

*22.9.1792 Kateřina

*1.10.1794 Terezie

*22.3.1797 Barbora

*30.9.1799 František +19.2.1817

*22.7.1802 Jan

*11.3.1805 Vojtěch

Matěj Vodička (*1787; +??) držitel Vobořilova mlýna a mlynář a oo2.5.1814 Marie roz. Rajská (*16.3.1786; +??)

*24.11.1814 Kateřina +1.12.1814

*30.11.1815 Barbora

František Kříženecký mlynář a oo7.6.1809 Kateřina roz. Hladovcová ze Zhoře čp.14 (přišli z Křikavova mlýna)

*8.10.1823 Jan +2.2.1828

František Kříženecký (*3.4.1819; +??) mlynář a oo24.5.1852 Marie roz. Váňová ze Zhoře čp.14

Jan Jirásek pachtýř mlýna, mlynář a Margareta roz. Retichová, dcera mlynáře z Pekla

*28.8.1856 Marie +4.10.1857

*29.11.1860 František (kmotrem Martin Neudörfl mlynář z H.Koutů čp.2)

Josef Ctibor mlynář a Marie roz. Doležalová z Nové Vsi čp.4

*20.8.1883 Anna

*7.4.1886 Kristýna

František Vodenka (*20.5.1848; +??) mlynář a oo10.11.1874 Anna roz. Koupená (*14.2.1857; +??) dcera mlynáře z Počepic čp.31

*?? Marie oo13.9.1904 Josef Fiala z Nové Vsi čp.10

*17.6.1888 Jan +23.2.1889

*15.12.1890 František +26.2.1891

*29.5.1893 Anna +29.5.1893

*28.1.1896 Josefina oo24.2.1923 Karel Fiřt

*25.5.1898 Božena +19.7.1898

*3.11.1899 Bohumil +1.2.1900

František Mika mlynář a Kateřina

František Růžička (*6.1.1878 Starcova Lhota; +10.8.1919 nemocnice Tábor, zlomená žebra) mlynář ve Zhoři čp.17 a 14.10.1902 Marie roz. Kratochvílová z Čelákovic čp.98

*13.7.1919(?) Ludmila

Josef Vostřák (*17.2.1886 Stružinec čp.4; +6.8.1954 Stružinec čp.4) mlynář(neuveden v cechu mlynářů v Ml.Vožici) a oo23.11.1920 Marie ovd. Růžičková roz. Kratochvílová (*25.2.1880; +8.11.1923 při porodu), v r. 1922 zapsána v cechu mlynářů

*/+8.11.1923 mrtvě narozená dcera

oo13.2.1926 (sňatek povolen na základě dispensu- sestřenice) Marie roz. Bendová (*3.9.1885; +??) z Chlumu (ženich již uveden jako rolník ve Stružinci čp.4)

František Špiryt mlynář a Aurélie

Otakar Špiryt mlynář a oo25.4.1942 Božena roz. Harsová ze Zhoře

Sčítání lidu pro Vobořilův mlýn, Zhoř čp.17

https://digi.ceskearchivy.cz/Scitani-lidu-SOkA-Tabor-1869-Soudni-okres-Mlada-Vozice-Z-Z-Zhor-u-Mlade-Vozice

Rok 1869

František Kříženecký *1819, polní hospodářství/vlastník;

- manželka Marie *1824.

Majetek – 6 kusů hovězího dobytka.

Rok 1880 – samota Vobořilův mlýn

František Kříženecký *3.4.1819, polní hospodářství/vlastník;

manželka Marie *2.2.1825.
Rok 1890 – sčítací archy se nedochovaly.

Rok 1900

František Vodeňka *1848, polní hospodářství/vlastník, mlynářství/vlastník, trvale přítomen od r. 1884;

manželka Anna *16.2.1858;

syn Bedřich *11.4.1876;
dcera Marie *7.7.1882;
dcera Josefa *28.1895.
Majetek – 2 krávy, 2 prasata.

Rok 1910 – vlastník domu Miková Kateřina

František Mika *8.8.1856, mlynářství/samostatný, trvale přítomen od r. 1908;

manželka Kateřina *18.10.1861;

syn Bohumil *15.3.1890;
dcera Marie *16.1.1892;
syn Karel *26.1.1896;
dcera Ludmila *26.8.1900;
dcera Anna *22.4.1904;
syn Josef (na vojně).
Majetek – 1 kráva, 2 prasata.

Rok 1921 – vlastník domu Vostřák Josef

Josef Vostřák *17.2.1886, mlynářství/vlastník, k 16.7.1914 polní hospodářství/vlastník;

manželka Marie *23.2.1880;

nevlastní dcera Marie Růžičková *27.9.1903;
nevlastní dcera Růžena Růžičková *16.10.1907
nevlastní syn František Růžička *5.1.1909;
nevlastní dcera Ludmila Růžičková *13.7.1919;
- František Kopecký *9.6.1874 Dolní Světlá, mlynářství/stárek.

Václav Vobořil v soupisu lidí osedlých ze Zhoře https://digi.ceskearchivy.cz/133111/12/1118/2391/41/0
Václav Vobořil po něm Jiřík Vobořil https://digi.ceskearchivy.cz/133111/193/3743/537/44/0
odúmrť z Vobořilova mlýna https://digi.ceskearchivy.cz/133111/194/1669/572/38/0 (RF)

První písemná zmínka - Zápis v Urbář panství Mladá Vožice "roku 1594 prodán mlejn Wobořilů za 300..." https://digi.ceskearchivy.cz/133111/194/1572/527/73/0
Zápis z roku 1620 v Urbář panství Mladá Vožice o Václavu Vobořilovi a Jiříku Vobořilovi: https://digi.ceskearchivy.cz/133111/193/3457/655/58/0

26.6.1687 v kostele sv. Kateřiny v Nové Vsi u Mladé Vožice byla pokřtěna dcera Anna otce Václava Obořila a Matky Doroty
Odkaz na matriku narození Nová Ves u Mladé Vožice kniha č. 1: https://digi.ceskearchivy.cz/5967/4/1906/983/150/0

17.9.1688 v kostele sv. Kateřiny v Nové Vsi u Mladé Vožice byla pokřtěna dcera Ludmila otce Václava Obořila a Matky Alžběty
Odkaz na matriku narození Nová Ves u Mladé Vožice kniha č. 1: https://digi.ceskearchivy.cz/5967/6/703/1956/150/0

18.8.1695 v kostele sv. Kateřiny v Nové Vsi u Mladé Vožice byl pokřtěn syn Václav Matouš otce Václava Obořila
Odkaz na matriku narození Nová Ves u Mladé Vožice kniha č. 1: https://digi.ceskearchivy.cz/5967/19/1772/612/147/0

V zápise pozemkové knihy z roku 1690 je již uvedeno jméno Václav Vobořil
https://digi.ceskearchivy.cz/127009/557/3674/1118/39/0

(Richi)

Skrýt

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

výuční list

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Menší přízemní stavení, ke kterému byla později přistavěna obytná budova

Historické stavební prvky – exteriér

pavlač, balkón
okno

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Neexistuje byla rozprodána po roce 1952.

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Mlýnská technologie byla původně poháněna mlýnským kole, který mělo v roce 1871 průměr 2,84 m později 3,16 m.
1940 pořízeny nové stroje
Po roce 1940 kolo nahradila vodní turbína.

Doplňkové a další provozy

Doplňkové a další provozy – popis

Cesta vody ke mlýnu

jez
náhon
odtokový kanál

Popis cesty vody ke mlýnu

Voda přicházela ke mlýnu asi 300 m dlouhým náhonem od jezu na Novoveském potoce.
1888 nivelování jezu na Novoveském potoce pro mlýn čp. 17 (Špirytův) a čp. 18 Karla a Anny Křemenových (Jonášův): "užitečný spád od lednice mlýna hořejšího čp. 17 ve Zhoři, manželům Františku a Anně Voděnkových patřícího, až do vtoku do nademlejnské strouhy, k vašemu mlýnu čp. 18 obnášeti bude do 0,115 m tento spád, jenž nyní obnáší 0,352 m, byl však již před rokem 1871 tak malý a muselo tedy , an manželé Voděnkovi tvrdí, že se při tomto spádu kolo mlýnské u mlýna jejich čp. 17 ve Zhoři při velké vodě brodí a topí, že když se toto vodní kolo v roce 1882 z průměru 2,84 m na průměr 3,16 zvětšilo, v jakéž velikosti se nyní nalézá, nebylo tak postiženo, aby spodkem svým přišlo do výšky spodku bývalého kola menšího. Výnosem úředním ze dne 16.5.1882 č. 4047 bylo tehdejším majitelům mlýna čp. 17 ve Zhoři pouze pod shora uvedenou podmínkou povoleno zvětšení mlýnského kola."