Uživatel

Hledat

| Zaregistrovat se

Kněžské děti a mlynářova kráva,
když se povedou, jsou dobrý dobytek.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Nechvátalův mlýn

Nechvátalův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Nechvátalův mlýn

Čp.

146

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Dašov

PSČ

675 27

Okres

Třebíč

Katastrální území

Štěměchy

GPS

49° 10' 36.5'', 15° 42' 59.0''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Mlýn tvořil původně čtyřkřídlý areál okolo středního dvora, v současné době je jižní i severní křídlo demolované. K budově mlýna na východní straně dvora přiléhá rozsáhlý objekt pily s turbínou a parním strojem. Součástí areálu byl ještě dům pro dělníky na kraji lesa , dnes na hranici zániku.
Nad mlýnem se nachází rybník, nyní obnovený (J.Pešta).

Poloha vůči obci

jižně

Vodní tok

Dašovský potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

přístupný po domluvě

Historie

Obecná historie:

V roce 1824 parcelní číslo stavby 48, 49, dnes 49/2, 2, 3. Poté, co mlýn přestal být obýván a málem zanikl, číslo 34 dostala novostavba na východním konci Štěměch. Po rekonstrukci mlýna bylo Nechvátalům přiděleno nové číslo 146. Součástí areálu byl kromě č. p. 108 i další objekt bez čísla.

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

Mlýn je poprvé zmiňovaný v Urbáři panství brtnického 1570 jako nově postavený. Mlynářem zde byl Pavel Peypal.

1570 Pavel Peypal „z mleyna nowě postavenýho" (Urbář brtnický)

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Při první lánové vizitaci 1656 byl mlýn uváděný jako pustý, 1672 je hospodářem Korbelovský. Následovaly velké mlynářské rody Píšů a od roku 1791 Nechvátalové, kteří vlastní mlýn dodnes.

1672 Korbelowsky (Lánské rejstříky)
1675, 1676 Georg Svoboda (Urbář sádecký)
1701-1714? Jan Pyša starší (matriky)

v urbáři 1714 je uváděna při mlýně pila.

1714 Urbář panství Sádek: Jan Píša, mlynář, 1 lán, předtím pustá. Má platit ku sv. Jiří 1 zlatý 52 krejcarů, ke sv. Václavu 2 zl., 4 slepice, 24 kr., 24 vajec, 4 kr. z louky zu Enc, 48 kr. Má role Pod mlejnem, Na pernech, auvary, Woltanka a Zakupy. U domu zahrada.
1714, 1722? Jakub Píša (matriky)
1715 Jan Píša (matriky)
1708 ?- 1756 (souběžně s Karlem, starý hospodář) Matouš Píša (matriky)
1743, 1749! 1762-1782 Karel Píša (Rektifikační akta, matriky)

1762 Karel Píša emfyteuticky odkoupil od vrchnosti za 100 zl.
1782-1791 Jan Píša (matriky, pozemková kniha)

1.10.1782 Jan Píša odkoupil od otce Karla Píši za 100 zl. mince

josefínský katastr (1785-1790): hospodář Johan Píša

3. května 1791 mlýn od Jana Píši kupuje první z rodu Nechvátalů Jiří za 2550 zl., bohužel nevíme, odkud přišel.
1791-1824 Jiří Nechvátal (matriky, kupní smlouva, pozemková kniha)

1824 Jiří Nechvátal

24.1.1824 od otce Jiřího Nechvátala kupuje za 2080 zl. Josef Nechvátal
1824-1852 Josef Nechvátal I. (matriky, smlouvy, pozemkové knihy)

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1852-1890? (1892 zemřel zřejmě ve Vídni) Eduard Josef Nechvátal II.

5.1.1852 kupují Josef a Františka Nechvátalovi

1890-1931 Josef Nechvátal III.

Požár zničil mlýnici někdo kolem roku 1900, bližší dokumentace nenalezena.

Někdy kolem roku 1900, kdy probíhalo velké kácení panských lesů, buduje Josef se svým švagrem a společníkem Antonínem Paulasem z Kněžic katrovou pilu. Namísto dřevěných vantrok k pohonu vodou je pořízena kašnová turbína Breitfeld & Daněk. Tato podoba mlýna a pily je vidět na pohlednici z roku 1914.

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

První republika (1919–1938)

Kapacita rybníka přestala stačit na pohon všech strojů, při velkém vytížení pily bylo zapotřebí rozvoje a investic. Pila dávala práci čím dál většímu množství lidí, proto byl v roce 1920 postaven dům pro zaměstnance. V roce 1921 byl zakoupen parní stroj s výkonem 75 koňských sil a zahájeno budování parní kotelny s kotlem o výtlaku 7 atmosfér. Dominantou se stal 25 m vysoký železný komín, jehož píšťala oznamovala Dašovákům pravé poledne.

1930 Josef Nechvátal

Po bouřlivém růstu postihla i Dašov celosvětová hospodářská krize počátku 30. let. Dříve spolehlivá firma ve Francii přestala platit za dřevo, šla do konkurzu a Josef Nechvátal se postupně zadlužil tak, že mlýn a pila musela do exekuční dražby. Aby vše nepřišlo do cizích rukou, složili se Josefovi bratři Jan, Rudolf a Cyril, rodinnou firmu vykoupili a dál provozovali. Zemědělské práce v té době obstarával Josefův syn Miroslav Nechvátal.

1931-1945? Cyril, Antonín a Rudolf Nechvátal, konec mletí, převažuje pilařská činnost

V roce 1936 bylo ukončeno provozování mlynářské činnosti (mletí jen pro vlastní potřebu) a objekt nadále fungoval jako pilařství. Dvě vodní kola nahradily dvě Francisovy turbíny.

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

1945 Jaromír Nechvátal přebírá pilu.

V roce 1945 nastoupil Cyrilův syn Jaromír Nechvátal a zaběhlý provoz pily rozšířil o výrobu lubů pro sítaře. Byl o ně velký zájem a Jaromír se mohl pustit do stavby rodinného domu.

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

Provoz pily byl převzat pod národní správu a vlastníci byli nuceni pracovat zde jako dělníci.

S nástupem komunistů bylo soukromé podnikání zakázáno, pila znárodněna, a jediná obživa - zemědělství bylo zlikvidováno násilným vstupem do JZD. Zaplombované katry se ještě mohly rozjet v 50 .- 60. letech, kdy zde řezaly Státní lesy Jaroměřice. Jiřina Nechvátalová, dříve manželka majitele prosperujícího závodu, zde tahala v montérkách těžké klády. Areál se dostával do špatného technického stavu, jelikož nový provozovatel ho neudržoval. V lednu 1966 byla pila opuštěna a hospodářství zdevastováno.

Události

Zánik mlynářské živnosti

Vývoj po roce 1989

Po revoluci byla vlastníky založena firma obnovující provoz pily. Po roce 2010 začali majitelé plánovat obnovu rybníka a mlýnských budov i strojů, což se podařilo k roku 2014. Zařízení zatím není funkční.

Po revoluci bratři Jaromír a Pavel Nechvátalovi areál opravili, rozjeli znovu pilu a obnovili zaniklý rybník. Téměř nikdo ale nepočítal s tím, že by se dal zachránit starý mlýn, jehož statika byla narušena velkými prasklinami a posunem zdí. Bylo mu i odňato číslo popisné. Chtělo to velkou úctu k předkům, fantazii a odvahu, se kterou přišel Pavlův syn Marek Nechvátal a inicioval velkolepou rekonstrukci. Proběhla v letech 2012-2014. Domu bylo přiděleno nové číslo popisné 146. Nyní tuto krásné
místo rodina Nechvátalova využívá k rekreaci.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Peypal
Korbelovský
Píša
Nechvátal
Korbel
Svoboda
Pyša

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1570 Pavel Peypal
1672 Korbel
1675, 1676 Georg Svoboda
1701-1714? Jan Pyša starší
1714, 1722? Jakub Píša
1715 Jan Píša
1708?- 1756 Matouš Píša
1743, 1749, 1762-1782 Karel Píša
1782-1791 Jan Píša
1791-1824 Georg Nechvátal

1824 Jiří Nechvátal
1824-1852 Josef Nechvátal I.
1852-1890? Eduard Josef Nechvátal II.
1890-1931 Josef Nechvátal III.

1930 Josef Nechvátal
1931-1945? Cyril, Antonín a Rudolf Nechvátal
1945 Jaromír Nechvátal

Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Zobrazit více

Z vyprávění Antonína Obůrky z Předína, který jako dítě sloužil v hájence:
„Dolní mlynář Josef Nechvátal byl slabší, vysoké postavy, zdržoval se více na pile, ve mlýně měl pomocníky, byli to praví pantáti. Dolní rybník byl malý a mlynář musel často čekat, až mu horní pošle vodu. Nový lesmistr Růžička nařídil stavět silničku z Lesné přes Dašov k Římovu, aby se mohlo lépe svážet dříví z pasek k pile a do Starče na nádraží. Jak se hodně kácelo, dolní mlynář pořídil k jedné pile ještě katr a již tu zimu bylo několik pasek vykáceno, i hora Mařenka.“

Z vyprávění Antonína Obůrky z Předína:
„Provdaly se dvě mlynářovy dcery, zlatovlasé krasavice v jeden den za podnikavé mládence, jeden se jmenoval Bartoň a druhý Chládek. Řinčely na pile dva katry,
cirgulky a jiné stroje ve mlýně to klapalo a vše poháněla lokomobila (správně parní stroj) vytápěná pilinami. Srovnali stráň u mlýna, aby se mohlo uskladnit velké množství kmenů a vyrovnat hranice stavebního materiálu a prken, pod mlýnem postavili dřevěné baráky pro dělnictvo. Kupovali celé paseky v okolních lesích,
v poválečných letech se hodně stavělo a dřevěné výrobky šly dobře na odbyt.“

Ze vzpomínek Viléma Milbacha *1916 z č. 18:
„Druhý mlýn, kterému se říkalo dolní, měl i pilu. Přibližně ve 30. letech hospodařili na této pile dva podnikatelé. Jeden z nich (Bartoň) byl z Ostravska a byl to divočák, hlavně při ježdění na motocyklu. Když někoho nachytal, že si k němu sedl do sajdkáry, určitě ten nešťastník po skončení jízdy šel do kostela a vzdával díky Bohu, že tu šílenou jízdu přežil. Tehdy v našem kraji nejezdilo ještě hodně automobilů, takže pan podnikatel měl cestu volnou. Jezdil tak, jak říkají dnešní piloti F1 na hranici možností. Druhý společník, pan Chládek byl klidný, urostlý a ohleduplný.
Můj spolužák, Josef Nechvátal, když ještě pila a mlýn patřila jeho rodičům, při jedné cestě ze školy našel nevystřelený náboj. Jako malý chlapec neměl potuchy o pyrotechnice, a tak nalezený náboj dal pod kolnou na špalek a udeřil do něj sekyrou. Nešťastnou náhodou náboj vybuchl a střepina ho připravila o oko. Druhé zůstalo neporušeno, ale výbuchem bylo pravděpodobně nějakým způsobem narušeno spojení s druhým okem. Časem mu sláblo viděni i zdravým okem, až oslepl úplně. Tato skutečnost ho zřejmě hrozně deprimovala, tíhu slepoty neunesl a spáchal v mladém věku sebevraždu.“

Skrýt

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více

matriky - první zápisy:
13.3.1698 umřelo dítě Anna, Marině w Korbelowym mlegne stáří 1 rok.
1701 za kmotry jdou Joannes Pyša, minarz ze Štiemiech a Maryanna jeho žena, mlynařka
1806 soupis poddaných: Georg Nechvatal, mlynař, 37 let, žena Veronika Hromátka 32 let, děti: Josef 8 let, Mathias 5 let, Franc 3 roky, Kateřina 1 rok
Sčítání k 30. říjnu 1857: Joseph Nechwatal *1797, živnostník - mlynář, žena Franciska *1800, děti: Josef *1830, pomocník v živnosti, Anton *1834, pomocník v živnosti, Johan *1837, pomocník v obchodě, Rudolf *1844, Maria *1841, Kateřina *1847
1 klisna, 1 valach, 2 krávy, 1 prase

Sčítání k 31. prosinci 1869: Josef Nechvátal *1830, samostatný mlynář, žena Alžběta *1845, děti: František *1862, Josef *1866, Rosalia *1868
Františka Nechvátalová *1805, matka jeho, syn Ján *1837, samostatný kupec v Želetavě
Maria *1841, švadlena, Kateřina, služka ve Vídni, Rudolf, mlynářský tovaryš
2 krávy, 3 telata, 2 prasata
Popisování lidu k 31. prosinci 1880: František je mlynářským tovaryšem, Josef mlynářský učeň, přibyli: Alžběta *1870, Antonia *1874, Maria *1875, Antonín *1877.
3 jalovice, 1 býček, 1 volče, 3 krávy, 2 voli, 2 prasata, 2 úly
Sčítání lidu dne 31. prosince 1890: S Josefem a Alžbětou žijí děti: Josef *1866, vede polní hospodářství, Antonín *1877, Rudolf *1880, Cyrill *1885, Alžběta *1870, Marie *1875, Františka *1882, Anna *1888, Jan *1872, kupecký mládenec v obchodě se smíšeným zbožím Vídeň IX., Dolní Rakousy, Antonie *1874, děvečka ve Znojmě.
Antonín Fousek *1823, dělník z Pokojovic, vdovec, sekerník v mlynářství
2 valaši, 2 jalovice, 3 krávy, 2 voli, 8 prasat
Sčítání lidu dne 31. prosince 1900: Alžběta Nechvátalová *1844, vdova, majetnice mlýna a polního hospodářství, děti: Josef *1866, dílovedoucí ve mlýně, Rudolf *1881, pomocník stolařský, Cyrill *1885, učeň malířství pokojů, Marie *1875, Františka *1882, Anna *1888, Antonín *1877, pomocník stolařský
1 kobyla, 1 valach, 8 ks hovězího, 5 prasat, 11 oulů, 2 husy, 30 slepic

Sčítání lidu k 31. prosinci 1910: Josef Nechvátal *1866, hlavní povolání polní hospodářství, vedlejší výdělek obchod v mouce, mlynářství, manželka Ema Nechvátal, děti: Antonie *1905, Ema *1906, Anna *1908, Božena *1910
Antonín Paulas *1891, švagr, svoboden, pomocník mlynářský a v polním hospodářství
František Belatka *1865, švagr, ženat, pomocník mlynářský a v polním hospodářství
Marie Dvořáková *1880, služka
2 kobyly, 2 býčci, 2 jalovice, 3 krávy, 2 běhouni, 13 úlů pohyblivých, 20 slepic, 3 kachny

Sčítání lidu 15. února 1921: Josef Nechvátal je titulovaný mlynář a pilař, závod vlastní, žena Emma, děti: Anna, Božena,
přibyli: Josef *1911, Marie *1915, Miroslav *1917.
Marie Dvořáková *1880 Štěměchy, služka, Marie Šilingrová *1900 Římov, služka,
Václav Houzar *1892 Štěměchy, ženatý, čeledín

Skrýt

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Hlavičkový (firemní) papír
razítko

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

klasicismus do roku 1850
moderní 1920 – 1945
1945 – současnost

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

vícepodlažní

Dispozice, slohové zařazení – popis

Dispozice klasická trojdílná, dnešní stavba působí jako klasicistní novostavba datovatelná do prvních desetiletí 19. století (J. Pešta).
1920 postaven dům pro zaměstnance.
Poměrně komplikovaný areál byl značně zdevastovaný, ale byl zachráněn rozsáhlou kompletní
rekonstrukcí.
Mlýn tvořil původně čtyřkřídlý areál okolo středního dvora, v současné době je jižní (až na jižní obvodovou zeď) i severní křídlo demolované. K budově mlýna na východní straně dvora přiléhá ještě rozsáhlý objekt pily s turbínou a parním strojem, který svými půdorysnými dimenzemi přesahuje velikost vlastní mlýnské budovy. Součástí areálu byla ještě skládka dřeva východně od mlýna a dále pak dům pro dělníky na kraji lesa východně odtud, dnes na hranici zániku.
Nad mlýnem západním směrem se nachází rybník, nyní obnovený.
Mlýnská a obytná budova
Vlastní mlýnská budova je stejně jako v případě horního mlýna spojena s obytným domem. Dispozice je v tomto případě klasická trojdílná. Dům je patrový, i když s nestejnou úrovní patrování přední obytné a zadní mlýnské části.
Interiéry jsou doplněny dobovými řemeslnými prvky - vesměs dveřmi rámové konstrukce z konce 19. - počátku 20. století.
Dispozice je stejně jako v případě horního mlýna autenticky zachovaná. Ústřední prostorou je vstupní plochostropá síň, předělená druhotnou příčkou. Síň obsahovala v zadní části nepochybně černou kuchyni, druhotně odstraněnou. Stopou topeniště je vestavba pece a komína v jihovýchodním rohu. Kromě toho ze síně vedou schody do 1. patra.
Přední - jižní obytný díl tvoří světnice, podnes opatřená krásným záklopovým stropem. Nosnou konstrukci stropu tvoří trámy s okosenými hranami, přes které jsou uloženy velmi široké záklopové desky.
Výsledky dendrochronologické expertízy Ing. Kyncla: „Stropní trám světnice byl zhotoven ze smrku pokáceného na přelomu let 1796-1797. Vyhodnocená deska ze stropu světnice byla zhotovena z jedle pokácené někdy po roce 1814. Strop mlýnice byl zhotoven ze smrků pokácených v letech 1905-1906. Trámy z konstrukce pily byly zhotoveny ze smrků pokácených v letech 1901-1902. Ohořelý trám pocházející ze starší mlýnské hranice byl zhotoven z dubu pokáceného někdy po roce 1644. Vzhledem k tomu, že se na prvku nedochoval podkorní letokruh a nebyla zachycena běl, může být skutečná datace kácení použitého stromu i o několik desítek let mladší. "
Severní díl tvoří velká mlýnice, zapuštěná spodním podlažím pod úroveň terénu. Na východní straně stávala mlýnská hranice, jejíž ohořelé barokně tvarované sloupy jsou deponované mimo vlastní objekt. Stopy úrovně podlahy (zanášky) se dochovaly obtištěné na východní stěně, jinak se vnitřní horizontální konstrukce zřítily. Strop úrovně zvýšeného přízemí je trámový s průvlakem a jednoduše okosenými trámy.
První patro opakuje dispozici přízemí. Nad síní je opět plochostropá horní síň, nad světnicí pak horní světnice s pěkným omítaným fabionovým stropem se štukovým zrcadlem. Na stěnách jsou stopy maleb.
Horní podlaží mlýnice je nyní přístupné jedině otvorem z prostoru bývalé pily. Na objekt mlýna navazuje rozměrná přístavba pily rámové a pilířové konstrukce, obsahující turbínu a přístavbu pro kotel a parní stroj. K východní straně světnice přiléhala ještě přístavba kanceláře, nyní odstraněná.
Exteriéry jsou v případě dolního mlýna honosnější. Přední obytná část je členěná lizénovými rámy, na nárožích zdvojenými. Lichoběžníkový zděný jižní štít je oddělen římsičkou a opatřen oválným okénkem. Střecha je sedlová, nad mlýnicí zvýšená. Krov je sice nepřístupný, ale zcela evidentně vaznicového systému, tedy nepůvodní, oproti předpokládanému staršímu hambálkovému krovu polovalbové střechy jistě i menší.
Nad vstupem je velký podávací vikýř.
Hospodářské budovy
Západní stranu dvora tvoří pilířová kolna, na severní straně stávala rámová kolna, nyní odstraněná. Z jižní hospodářské budovy se kromě nověji přestavěného jihozápadního nároží dochovala jen vnější kamenná zeď s mohutnými opěráky, na vnitřní straně jsou stopy krmných žlabů a napaječek.
Nástin stavebního vývoje
Podobně jako v případě horního mlýna nemáme k dispozici žádné údaje pro starší podobu mlýna. Dnešní stavba působí jako klasicistní novostavba, kterou můžeme s ohledem na situaci na mapě stabilního katastru z roku 1824 datovat do prvních desetiletí 19. století. Tím samozřejmě opět nevylučujeme možnost dílčího zachování starších konstrukcí, nebo existence starší stavby na místě dnešního mlýna. Klasicistní prvky jsou v tomto případě poměrně výrazné - jedná se o členění fasády, oválné okénko štítu a předpokládaná polovalbová střecha s nesymetrickým přesahem na vstupní straně, později odstraněná.
Z dalších stavebních úprav lze identifikovat velké úpravy kolem 1900. V té době byla stavba upravena do dnešní podoby. Byl odstraněn starší krov a střecha změněna na dnešní, poněkud malou, s přesahy krokví, pořízena nová okna, dveře, příčka v síni, dekorativní výmalba a v neposlední řadě technologie mlýna. V dalších desetiletích docházelo k postupné adaptaci a rozšiřování pily, včetně instalace turbíny a unikátně dochovaného parního stroje.
Součástí areálu Nechvátalova mlýna na Dašově byla tzv. vila čp. 108, dokončená Jaromírem Nechvátalem v roce 1955 podle projektu v alpském stylu. Jaromír Nechvatal zemřel v roce 1996 ve věku 76 let, Jiřina Nechvátalová v roce 2018 ve věku 90 let. Dům slouží k rekreaci rodině Nechvátalových.

Historické stavební prvky – exteriér

plastická omítková výzdoba fasád a štítů

Historické stavební prvky – interiér

trámový strop
dveře

Dendrochronologie

Objekt	Konstrukce/prvek	Rok smýcení
Světnice	stropní trám	1796-1797
Světnice	jedlová deska ze stropu	1814
Mlýnice	strop	1905-1906
Pila	trámová konstrukce	1901-1902
Mlýnice	ohořelý trám staré mlýnské hranice	1644

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

existující torzo obyčejného složení
existující umělecké složení

Stav mlýnské technologie – popis

Vybavení mlýnice částečně restaurováno, chybí některé prvky.

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Dochovaný

pila

Doplňkové a další provozy – popis

Katrová pila vybudovaná kol. 1900
Pila s jedním katrem dosud provozuschopná, nyní poháněná elektromotorem.

Cesta vody ke mlýnu

stavidlo
rybník
turbínová kašna

Popis cesty vody ke mlýnu

Vodní motory

Typturbína Francisova

StavDochovaný

VýrobceBreitfeld a Daněk Blansko

Popisinstalována kol. 1900
1930: 1 turbína Francis, hltnost 0,188 m3/s, spád 8 m, výkon 15 HP
Není restaurovaná ani v provozu.

Typturbína Francisova

StavDochovaný

VýrobceBreitfeld a Daněk Blansko

Popisinstalována kol. 1900
1930: 1 turbína Francis, hltnost 0,188 m3/s, spád 8 m, výkon 15 HP
Není restaurovaná ani v provozu.

Pomocné motory a generátory

Typparní stroj, lokomobila

StavDochovaný

Popis1921 byl zakoupen parní stroj s výkonem 75 koňských sil a zahájeno budování parní kotelny s kotlem o výtlaku 7 atmosfér. Dominantou se stal 25 m vysoký železný komín.

Typparní stroj, lokomobila

StavDochovaný

Popis1921 byl zakoupen parní stroj s výkonem 75 koňských sil a zahájeno budování parní kotelny s kotlem o výtlaku 7 atmosfér. Dominantou se stal 25 m vysoký železný komín.

Historické technologické prvky

transmise, řemenice, převody

mlýnská hranice

mlecí kámen

pískovcový kámen | Počet:

kamenné složení (šrotovací, mlecí)