Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Fantovský mlýn se připomíná již roku 1594 při dělení peckovského panství mezi bratry Karlem a Adamem Škopkem. Každý dostal polovinu mlýna, Adam navíc lom mlýnského kamene.
V 90. letech 17. století zde mlynařil a pravděpodobně i zemřel praprapředek JUDr. svobodného pána Františka Ladislava Riegera, českého politika 19. století a zetě Františka Palackého . (zdroj: www.lazne-belohrad.cz).
Fantovský mlýn měl dvě složení a pilu. Pila byla zrušena roku 1913.
1887 dražba mlýna v odhadní ceně 12.128 zl., majitel Laušman. (RR)
V roce 1887 došlo k přestavbě mlýna na tři stolice válců.
Hospodařili tu:
V letech 1860 - 87 Josef Laušman, po něm roku 1898 František Mikule a v roce 1898 Jaroslav Mikule. Ten pak vlastnil mlýn s manželkou Marií až do roku 1900.
Za první světové války se tu mlelo obilí pro válečný ústav.
V roce 1926 byl mlýn přeměnen na tkalcovnu.
1930 Kozel a Hák, tkalcovna
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Bratři Karel a Adam Škopkové 1549
Fanta
Josef Laušman 1860 - 87
František Mikule 1898
Jaroslav Mikule 1898 - 1900
Kozel a Hák 1930
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
