Uživatel

Hledat

| Zaregistrovat se

Osel nemá hrát na loutnu,
má nosit pytle do mlýna.
(německé přísloví)

mlýn Hrázka

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

mlýn Hrázka

Čp.

273

Bývalé čp.

Ulice

Ruská

Lokalita (vesnice, město)

Kouřim

PSČ

281 61

Okres

Kolín

Katastrální území

Kouřim

GPS

49° 59' 50.2'', 14° 58' 22.5''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Mlýn stojí na jihozápadním okraji města nedaleko skanzenu. Je to nejmladší z kouřimských mlýnů. Byl postaven ve 2. polovinhě 18. století, je kryt mansardovou střechou ze začátku 19. století. Hlavní budova se dochovala v původní podobě. Hospodářské budovy byly strženy ve 20. století. Na místě mlýnského Nového rybníka bylo postaveno koupaliště. Mlýn je využíván k obytným účelům.

Poloha vůči obci

Na jihozápadním okraji města

Vodní tok

Střebovka

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Mlýn Hrázka je nejmladší z kouřimských mlýnů. Byl pravděpodobně založen až ve druhé pol. 17. století. Hlavní budova mlýna se dochovala v původní podobě, kryta je masardovou střechou z 1. pol. 19. století.

1841 Václav Mikolášek

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

V r. 1880 vlastnil mlýn Franišek Plichta. (RR)

První republika (1919–1938)

V roce 1930 byl majitelem mlýna Josef Svoboda. Potok Střebovka se nazýval Ždánický potok.

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

Přilehlé hospodářské budovy byly zbořeny ve 20. století, na místě mlýnského Nového rybníka bylo vybudováno koupaliště.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Plichta
Svoboda
Mikolášek

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1841 Václav Mikolášek

1880- František Plichta (RR)

1930 - Josef Svoboda

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

reklama, inzerát

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

02 2017

Dochováno

dochován pouze obytný objekt/obytná část

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

Stavební etapy

baroko do roku 1800
klasicismus do roku 1850

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Ze mlýna se zachovala pouze hlavní budova z 2. poloviny 18. století s mansardovou střechou z počátku 19. století. Ostatní budovy mlýna byly zbořeny při stavbě koupaliště a fotbalového hřiště.

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér