Kulíkův, Poděluský mlýn

1595 první zpráva o mlýnu s malou pilou, mlynář Jan Neplecha

za třicetileté války poškozen

1676 uváděn jako pustý

1713-1748 mlýn obnoven, jedno kolo a stoupa-krupník

1713 mlýn na spodní vodu o jednom dřevěném kole a stoupě (krupníku).

1748 mlýn se stoupou

minimálně od 19. stol. v držení rodu Kulíků

1840 Matěj Starka

v pol. 80. let 19. stol.  se sem přivdala ovdovělá mlynářka z Borákova na potoce Mastníku Josefa Vodrážková-Dvořáková, nadále Kulíková

dcera Josefa Kulíková se provdala  za mlynáře Jiráska z Prahy, majitele Staroměstských mlýnů

mlýn modernizován, vybaven válcovou stolicí s porcelánovými válci

obytná budova novorenesančně přestavěna

1900 kamenná mlýnská kola nahrazena válcovou stolicí s ocelovými rýhovanými, později porcelánovými válci

1900 od otce Františka Kulíka převzal syn František Kulík

umělý válcový mlýn, František Kulík ml. jej pronajímal

1908 zřízena turbína na výrobu elektřiny

1930 mlýn a elektrárna, František Kulík

do r. 1933 nájemci František Kudrna a Němeček

od 1933 nájemce Stanislav Radkovský

1942 ukončen provoz elektrárny

1943 mlýn se octl na území vojenského cvičiště SS Neveklov, dočasně ukončen provoz

po r. 1945 připravena obnova mlýna, to však nebylo dovoleno

1951 ukončen provoz, zařízení vyvezeno do šrotu, mlýn nadále slouží jako skladiště obilí a řepky Výkupního závodu Benešov

mlýn restituován

Miloš Rückl z Prahy obnovil malou vodní elektrárnu