Z popsání všech duší na mirošovské faře z roku 1851, že mlýn ve Dvorci č.p. 69 měl pronajatý mlynář Vincenc Žaloudek. Bylo mu tehdy 41 let, byl ženat a měl 5 dětí. V té době se mlýn nacházel ve velmi špatném stavu. Ve školním archivu se nachází žádost 28. června 1848 cís. král. hospodářskému úřadu v Mirošově o vystavění bytu u tzv. mlejna Dvoreckého v Mirošově čp. 69 i se stavebním nástinem. Prosí aby mu bylo bezplatně k této stavbě dáno potřebné dříví.
V účetní knize mirošovské obce je poznamenán další záznam,že dvorecký mlynář jel v roce 1850 pro učitele do Kublova. V roce 1862 v září přivezl posnopné panu učiteli Josef Lohr a to je nový nájemce Dvoreckého mlýna. Podle sčítání obyvatel v roce 1870 bylo Lohrovi 28 let, měl ženu Marii, syna Františka a dceru Josefu.To byl také poslední dvorecký mlynář. Památka na posledního mlynáře Lohra zůstala v lidovém pojmenování rybníka, kterému dnes většina místních obyvatel neřekne jinak nežli Rolák.
Ve vodní knize z roku 1873 je zápis, ze kterého je zřejmé že za působení manželů Lohrových měl mlýn dvě složení (dvě vodní kola s horním přepadem). Další záznam z roku 1898 se týká velikosti náhonu, který měl být 60 metrů délky, 20 metrů šířky a o hloubce 1,2 metru.
