Menu
Uživatel
Hledat
Přihlásit se | Zaregistrovat se
K čemu je zrno na mlýně, když není mleto.
(německé přísloví)

Loucký mlýn; Lauczke mlen, Aumühle, Auene Mühle, Aumena Mühle

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie
Loucký mlýn; Lauczke mlen, Aumühle, Auene Mühle, Aumena Mühle
67
47
Tvořihráz
671 34
Znojmo
Tvořihráz
48° 55' 16.8'', 16° 9' 16.8''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
První zmínka o mlýnu polovina 16. století, Budova mlýna z doby Marie Terezie. Technologie a vybavení mlýna kolem roku 1930, většina strojů zachována.
Samota
Jevišovka
www.facebook.com/groups/251650621517775
přístupný po domluvě

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

 1558 převor znoj. Dominikánů Wolfgang Kaniczek, rodem Polák prodal Urbanovi Rokytovi z Aberšdorfa bratrovi majitele Žerotic poddanský grunt v Tvořihrázi, pozdější  Loucký mlýn (podle některých pramenů (překladů) měl byt prodán jeden poddanský grunt v Tvožihrázi a za tento obnos byl zbudován Loucký mlýn)

 1594 převor Martianus de Vinglenova převor znoj. Dominikánů prodal dolní (Loucký mlýn) v Tvořihrázi Beldřichovi Březnickému z Náchoda za roční plat v této době Beldřich Březnický z Náchoda měl propachtované zboží Tvořihrázké od Dominikánského kláštera, mimo jiné mu patřilo zboží v Horních Dunajovicích, kde nechal zbudovat protestanský kostel, patřilo mu z větší části i zboží Kyjovické a Bohunické, kdy v Prosiměřicích měl vydržovat protestanského kazatele. Toto souvisí nejspíše i se zničení kostela v Žeroticích.

 1600 (Kolem tohoto roku) Sídlil na mlýně Aumühle poblíž Tvořihráze vůdce protestantů z Žerotic, Jevišovic, Tvořihráze a Gránic. V této době byli  katoličtí kněží vyhnáni  z kostela v Žeroticích a tento zpustošen a zničen.  Roztroušení katolíci z celého okolí se schazeli v Kyjovicích k bohoslužbě a tam si vystavěli kostelík ke cti sv. Bartoloměje, tento kostelík byl od těchto nekatolíků zpustošen. Protestanti s jejich vůdcem obnovili kostel v Žeroticích a tam konali své bohoslužby. Tento vůdce byl na základě cisařského nařízení z roku 1613 spolu se svými lidmi vykázán z Čech.  

 Prameny : Vlastivěda Moravská, okres Znojemský Peřinka František Václav 1904, farní kronika Žerotic, Kronika dominikánského kláštera Znojmo

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1622 Z dosti nepotvrzených pramenů měl taktéž odejít do ciziny mlýnář Louckého mlýna, dle některých pramenů měl být představený Novokřtěneckého sboru na Aumühle
1634,1636,1642, 1645 opakovaně Tvořihráz byl zpustošena a vypálena válečným lidem.
V příloze  jsou uváděny mimo jiné vypisy z matrik mlynářu na Aumühle a dále doložené události na Aumühle

Dle Cisařské povinného otisku majitele Aumühle ještě roku 1824, v současmé době potomci známé mlynářské rodiny bydlí na mlýně v Černíně

1824 Josef Bühler

1866  byl mlýn propachtován Leopoldem Bartlem temto předtím měl propachtováné mlýny v Těšeticích a Kyjovicích, 1866 zemřel na Aumühle

 

1867 na základě děditství po zemřelem Johannu Speilovi a následně roku 1871 manželské smlouvy vkládá se vlastnictví Ludwigu a Josefě Ingerelovi (Josefa rozená Spielová)

1877 -  Ludvík Ingrle provádí přestavbu a opravu mlýnského  náhonu a jezu v obci Tvořihráz (přepis uveden níže)

1912 - Ludvíka Ingerleho prodal mlýn otci a synovi Josef Nepraš st. a ml. (toto se již týká mých předků a k věci přidáváno vyprávění poslední mlynářky Růženy Veberové roz.Tikovské vnučky Josefa Nepraše)

Josef ml a st. zakoupili mlýn v Tvořihrázi po té co prodali mlýn v obci Těšenově zvaný Trkovský dnes Havlův. Na tomto mlýně žila rodina Neprašů od počátku 19 století. Před tímto na okrese Pelhřimov byli Neprašovi známi od 16 století, jako  mlynářská rodina. Josef Nepraš st. již byl ve věku přes 50 let a na kraj Znojemský si vzpomínal z dob kdy chodil jako tovaryš mlynářského řemesla na zkušenou do světa, zdejší kraj se mu velice líbil. Na několika mlýnech zde i sloužil. Objížděl tedy se synem po kraji s tím, že chtějí zakoupit mlýn. Mimo jiné se dozvěděli o Louckém mlýně v Tvořihrázi, kde žádný z potomků L. Ingrleho neměl na vyplacení mlýna a pozemků ostatních ze sourozenců (snad se mělo jednat o tři sourozence),  jedna z dcer si na to že zůstane na mlýně připravovala. Měla si v této době brát adjunkta z blízkého panství, tento se zde již staral částečně o hospodářství.  Vysadil sad před mlýnem cca 1 hektar a postavil zděný  včelín před mlýnem.   Syn L. Ingrlého udajně se o hospodářství nestaral, a spíše než o mlýn se staral o flintičku a klobouček.  Josef Nepraš st. a jeho synem se  ubytovali v zdejším místním hostinci a dlouho s panem Ingrlem jednali, ale nakonec se nedohodli. O tomto se dozvěděl jeden se sedláku v Tvořihrázi pan Cidllík zvaný Kmotříček, takto měl přezdívku později i jeden z jeho synů  a dlouze do noci je přesvědčoval,  že tento mlýn je pro něj ten pravý. On sám uváděl, že lidé z Tvořihraze musí jezdit až na Bohunický  německý mlýn (nynější Prosimeřice) a jelikož obec Tvořihráz je Česká málo si jich zde váží. Bylo domluveno, že přesvědčí pana L. Ingrleho ke slevě na mlýně a polnostech, což i pan Cidlík učinil a pana Ingrleho přesvědčil. Dále  bylo domluveno, že část rodiny Ingrlů bude na mlýně bydlet na vejmínku, dokud nenajdou bydlení. Na mlýně bydleli několik let a společně se spřátelili a i po té co se Ingrlovi přestěhovali do Německa , tak se  rodiny stýkali až do 80 let 20 století.  Na zakoupení mlýna a následné rekonstrukci bylo zapotřebí větší hotovosti a byl vzat celkem velký dluh na mlýn.

 

1913 - Byl provedena částečná rekonstrukce mlýna a to na základě dodatečného schválení provozu C.k. okresního hejtmanství. Komisionální jednání z 26. května 1913 přepsáno níže v pramenech. U  adaptace se jednalo zejména zvětšení počtu oken a velikosti v mlýnici, zrušení jednoho kola a výměna stávajícího dalšího, umístění vysávačů a čističů obilí na půdě a dále zřízení stavidel u mlýna.

 

Během války byly velmi velké zisky ze sadu před mlýnem. Z větši části z tohoto sadu byl zaplecen celý dluh na mlýně a  v jedné z  budov před mlýnem byla vytvořena sušárna na ovoce, kde se sušili přebytky a následně prodávali. Během války byl zakoupen náhon horního mlýna aby nikdo nemohl zde sobě zřídíti živnost a konkurovat tak v obci jako mlynář. V této době horní mlýn nefungoval ani jako Hamr, ale jeho  vodní dílo ještě existovalo. 

1930-1936 Václav Tikovský 

V 30. letech přespal na mlýně  Radola Gajda

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Tikovský
  • Bureš
  • Nepraš
  • Ingerle
  • Gartner
  • Biegler
  • Klamert
  • Reichl
  • Bartl
  • Speil
  • Kvitek
  • Bühler

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    Architektura

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • předbělohorské období do roku 1620
      • klasicismus do roku 1850
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      jednopatrový
      Originál psan německy a je scanován v ikonografii. Ze dne 19. května 1877 komisionální schválení opravy vodního díla překlad




      Pan Ludvík Ingrle mlynář ve Tvořihrázi


      Při předávací komisi, která se konala dne 16. května t.r. v Tvořihrázi, bylo shledáno, že mlýnář Ingerle stav na základě jemu zdejším, úřadem uděleného povolení z 12. srpna 1876, čl 8233, z největších kamenů pevně a trvanlivě zřídil, že "Vorboden" má šířku 2.5 m, naproti tomu "Abschlussboden" měří 10.5 m a že na vrcholku stavu jest silný trám z dubového dřeva, položen na kolech, kde se též nachází kolovébednění z 5 cm silných fošen. "Abschlussboden" jest též opatřen na kolech nasazeným trámem a kolovou stěnou z 5 cm silných fošen. Délka stavu na hřebenu jest 22.5 m. Při komisi konané 6.července 1875 bylo shledáno, že sesutá levá stěna stavu po délce "Abschlussbodenn"bylana kamenném materiálu pevně a pořádně postavena. Avšak mlynář Ingerle opomenul postaviti drážkovanou stěnu ku ochraně levé strany panské zahrady a pravého břehu, proto má býti přidržen k těmto pracem i když při komisi přítomný správce Karel Schebesta ho o to výslovně nežádal, a tuto práci má provésti v určité lhůtě se L. Ingrle může tím spíše podvoliti, poněvadž provedení těchto dodatečných prací je v jeho vlatním zájmu. Dle protokolu ze dne 6. července 1876 bylo povoleno mlynáři Ingerlovi, že může starý splav avšak nový splavní trámmusí o 0.293 m hlouběji položiti , nežli je v Hamm ... povoleno z 4. července 1845. Podle tohoto nařízení má ležeti trám /stavní/ v přirovnání k hlavě " Hammnaglu " o 1.032 m níže. Budeli výše uvedena hloubka stavu t.j. 0.293 m přičtena 1.032 m, stane se že hlava Hammnaglu přijde k novému stavnímu trámudo výše 1.325 m. Při přezkoušení konaném 6. května 1877 ukazalo se , že první bod stavního trámu na levém břehu o 5 mm výše, druhý bog, t.j. střed stavního trámu o 20 mm, než-li dovolená rovina, kdežto poslední bod na pravém břehu se schválenou "nivelační" plochou souhlasí. Co se rýče rozdílu ve středu stavního trámu t.j. 20 mm 3/4 coulu tu si soused, vrchní mlynář Fr. Sowa vymíníl, aby L.Ingrle a jeho nástupci byli zavízáni tuto diferenci vyrovnati, bude-li se jednou trám vyměňovati. t.j. na původní povolenou výšku snížiti, k čemuž se také L.Ingrle podvolil. Pohyblivé nástavky, které mají výšku 0.293 m a nikdy vyšší nesmí být, byly na místě prohlédnuty a provedená zkouška ukázala, že když byly vodou přeplaveny, že samy od sebe a bez těžkostí se proti " Abschlussbodenu " obrátili. Když ze žádné strany proti tomuto vznesena námitka, a stav stavu byl ve všem solidně a trvanlivě zhotoven, nepodléhá užívání této rekonstruované stavby žádné závadě a byl odkrytý "Hammnagl" v přítomnosti obecního představeného zase v pořásku zakryt. Tímto vynesením se L. Ingerle vyrozumívá, aby výdaje komise, kterou jsou v příloze specifikaci uvedeny do 14 dnů Zapravil.


                                                                                                                                                                                  Znojmo 19. květn 1877  C.k. okresní hejtman : C.k. okresní hejtmanství


                                                                                                                                                                                  K.K Bezirksha uptmannschaft Ve Znojmě  Bobrett v.r.


                                                      C.k. okresní hejtmanství


       


       


       


       


       


      č. 10968 Ve Znojmě, dne 28 května 1913


      Mlýnská provozovna


      dodatečné schválení


       


      P a n u


      J o s e f u N e p r a š o v i ml., mlynáři


       


      T v o ř i h r á z i č. 67


       


       


       


      Na základě výsledků komisionálního jednání a šetření dne 26. května 1913 na místě samém provedeného v záležitosti dodatečného schválení mlýnské provozovny v Tvořihrázi sděluje se Vám následující :


       


      Jak jednak dle předložené žádosti a plánů, jednak dle výpovědi Vaší na místě samém zřejmo, zamýšlíte mlýn, jakož i vodní zařízení při mlýně podrobiti důkladné opravě. Za tím účelem bude první kolo 1m široké naraženo novým vodním kolem o průměru 4 m a 2.08 m v celku široké. Proto bude druhé stávající vodní kolo vůbec vypuštěno a veškeré zařízení mlýnské zřízenou pouze na pohon jedním vodím kolem.


      Ve vnitřním zařízení mlýnském jest zamýšleno zrušení francouzského kamene, který nyní poháněn jest menším spodnějším mlýnským kolem.


      Velikost a uspořádání mlýnských místností, jakož i jejich světlé výšky jsou z plánů dostatečně zřejmy. Ve mlýnici nebudou postaveny žádné mlýnské stroje. Pouze pod kamennou podlahou ve výšce hřídele vedena bude po délce mlýnice, transmise rozvodná. Na kamenné podlaze budou umístěny jako dosud 2 páry válců, šrotovník, 1 francouzský a 1 český kámen a pak také loupačka. Při stropu mlýnice se nacházející hřídel bude obstarávati pohon všech těchto strojů


      Strop stávájící nad kamennou podlahou bude zrušen a násypné koše budou upevněny přímo na stropu zanášky.


      V podstřeší – na půdě – pak budou umístěny následující stroje : vysavače moučné a čistič obilí.


      Kromě toho probíhají celou výškou budovy 4 hlavní výtahy a pak jest jeden krátký pomocný výtah.


      Ve mlýnici jest podlaha shnilá, osvětlení 2ma okny je slabé, přístup jest z dveřmi ze dvora.


      Na kamenné podlaze stávající 4 malá okénka neosvětlují dostatečně a jest dle plánu zamýšleno po odstranění podlahy nad ni zříditi velká okna.


      Kromě těmito okny jest zanáška osvětlena jedním oknem vedle dveří na stranu k náhonu.


      Mezi jednotlivými etágemi jest dřevěné, chatrné schody bez zábradlí.


      Podlaha na půdě jest prkenná, velice sešlá. Budova sama jest kryta tvrdým materiálem.


      Z mlýnského zařízení vodního mimo kola mají být pouze stavidla upravena tak, že na místě dvou stavidel pracovních a jednoho jalového stavidla bude zřízeno pouze jedno stavidlo o světlé šířce 1.80 cm, Proti vypuštění jalového stavidla nestává žádných námitek, jelikož na levém břehu náhonu blízko stavidel je jalová výpusť sloužící pro odpouštění přebytečné vody.


      Na základě shora uvedeného nálezu nestává proti povolení ku používání mlýnské provozovny a přestavby vodního zařízení mlýnského námitek za následujících podmínek :


       


      1) Podlaha ve mlýnici buď řádně upravena a to buď prkny, anebo buďcelá zřízena z betonu


      2) Podlaha na pudě buď uvedena v řádný stav.


      3) Ve mlýnici buďte okna přiměřeně zvětšena, hlavně zvýšena.


      4) Na kamené podlaze buďte nejméně č okna zvětšena a ve 2 znich zřízena ventilační sklopná křídla zdola pohodlně řiditelná.


      5) Schody mezi jednotlivými etágemi buďtež zřízeny méně příkré a opatřeny zábradlím.


      6) Práh stavidla nebudiž v žádném případě při opravě stavidla položen výše než jest ve výnosu zdejším ze dne 17.června . 1911 č.16055 uvedeno.


      7)Transmise v přízemí mlýnu (palečná kola a.t.d.) musí býti po celé délce ohražena pevným dvojtyčovým zábradlím.


      8) Pohony Válcových stolic (řemen i řemenice) musí býti v dosahu ohraženy neb zabedněny. Rovněž tak jejich ozubená kola musí být zakryta


      9) Ozubená kolečka cylindrů a vysévačů musí být zabedněna


      10)Na otáčejících se hřídelích transmisních neb součástkách strojových nesmí býti vyčnívající nosové klíny, neb šroubové hlavice.


      11) Veškeré nebezpečné součásti strojů neb transmise jako hřídele ozubená kola, řemenice, řemeny, šnekové převody a p. Musí býti v dosahu zabedňeny neb ohraženy.


      12) Řemeny podlahou probíhající musí býti zabedňeny až do výše 1.8 m od podlahy měřeno.


      13) Shozené řemeny nesmí ploužiti po hřídelích, ale musí býti zavěšeny na řemenové háky, těsně u poháněcích řemenicích upevněné.


      14) Jáma pro vodní kola musí býti po celé délce ohražena silným a dobře upevněným zábradlím.


      15) Vyhláškou buď zapovězeno mazání, opravování neb čištění transmisí neb strojů, jakož i nahazování neb shazování řemenů, pokud se mlýnské zařízení pohybuje.


      16) Otvory pro, schody v podlaze musí býti na 3 stranách ohraženy.


      17) Ve mlýně nesmí nikdo přenocovati.


      18) Okno šalandy nesmí býti zamřížované, aby v případě ohně mohl dělník se zachrániti.


      19) Potřebné otvory v podlaze jako násypky a p. Musí být ukončeny lištou proti sklouznutí a mimo to opatřeny víkem.


      Ku splnění těchto podmínek uděluje se Vám lhůta do konce roku 1913 pokud se týče zvětšení oken vyminečně do konce roku 1914.


      Dokončení prací jest zdejšímu úředu oznámiti, který se o jich provedení, přesvědčí.


      Na komisionelních výloháchjest vám zaplatiti obnos 31 K 15 h. Mimo to máte předložiti 1K kolek na dodatečně kolkování protokolu.


      Po jednom nákresu mlýna se Vám vrací.


       


      C.k. okresní hejtman : vz

        • klenba
        • krov
        • dveře

        Technologické vybavení

        • existující umělecké složení
        Žádná položka není vyplněna
        Nezjištěn
        • výroba elektrické energie
        • jez
        • stavidlo
        • náhon
        • jalový žlab
        • odtokový kanál
        • turbínová kašna
        V Tvořihrázi se do dnešního dne nachází vodní jez se stavidlem a jalovou strouhou, který se následně napojoval na náhon cca 1,5 k, dlouhý z toho cca 200 metrů v obci, kde je zasypán. Náhon je ve špatném stavu. V 18 století vedl náhon do rybníku a z rybníku dále náhonem k mlýnu. Později byl protažen náhon kolem zaniklého rybníka. U mlýna se nacházela malá nádrž na vodu s dvěma stavidly jedno na turbínové kašně a druhé k jalové strouze, voda dle pamětníku zde naposledy tekla kolem roku 1968, na místě zděná hráz nádrže a betonová kašna s datem výstavby 1922, před tímto zde měli být vantroky a měla se zde nacházet tři mlýnská kola na horní vodu v roce 1912 fungovalo pouze jedno a dle přeneseného vyprávění vnučky Josefa Nepraše, tento když přišel na mlýn v roce 1912 tak náhon byl zanesen a mlýnské kolo se užívalo pouze jedno a to na šrotování. Dle Nalezeného plánu při rekonstrukci v roce 1913 jsou na plánu kola dvě. Dále voda má procházet skrz Francisovu turbínu jež je umístěna za a pod turbínovou kašnou a jeho odpadová roura cca 3 metry dlouhá ústila do odpadové strouhy. Na Jezu v Tvořihrázi byly třenice mezi L. Ingrlem a Francem Sowou uživatelem Horního Tvořihrazského mlýna (v té době již pouze Hamr) kolem roku 1877 o výšku nástavku a výšku vrchního trámu. Dle architektury mlýna je zjevné, že kdysi voda obtékala z obou stran (nevím zda nedošlo pouze k přenesení koryta). Jsou zde zbytky kanálu i z druhé strany mlýna.
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        VýrobceJulius Škrlandt a spol., České Budějovice
        Popiscca r.v. 1922 plány a instalace fa. Julius Škrkandl a spol

        ovládání nastavení lopatek a průtoku vody v mlýnici

        výkon 20 Hp, rozdíl hladin 5.7 metrů, průtok vody konstrukčně 0.3 m3/vt
        1930: 1 turbína Francis, hltnost 0,324 m3/s, spád 5,73 m, výkon 18,6 HP

        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        VýrobceJulius Škrlandt a spol., České Budějovice
        Popiscca r.v. 1922 plány a instalace fa. Julius Škrkandl a spol

        ovládání nastavení lopatek a průtoku vody v mlýnici

        výkon 20 Hp, rozdíl hladin 5.7 metrů, průtok vody konstrukčně 0.3 m3/vt
        1930: 1 turbína Francis, hltnost 0,324 m3/s, spád 5,73 m, výkon 18,6 HP

        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Popis
        Typnaftový motor
        StavDochovaný
        Popis
        Typnaftový motor
        StavDochovaný
        Popis
        Historické technologické prvky
        • pískovcový kámen | Počet:
          • Válcová stolice s 2 páry rýhovaných válců v litinové skříni
          • Válcová stolice s 2 páry hladkých válců v litinové skříni
          • průchodová
          1
          • šnekový dopravník | Počet:
          • kapsový výtah | Počet:

            • Prameny

            AutorÚstřední svaz obchodních mlýnů v republice Československé
            NázevČeskoslovenské mlynářství
            Rok vydání1936
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 273
            AutorÚstřední svaz obchodních mlýnů v republice Československé
            NázevČeskoslovenské mlynářství
            Rok vydání1936
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 273
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 14 (Jihlava), s. 35

            Místo uložení
            Název fondu
            Název archiválie
            Evidenční jednotka
            Inventární číslo, signatura
            Místo uložení
            Název fondu
            Název archiválie
            Evidenční jednotka
            Inventární číslo, signatura

            Ikonografie

            Základní obrázky

            Letecký snímek, 2013, © Veber Josef

            Historické mapy

            Císařský povinný otisk, výřez, 1824, © viz archivnimapy.cuzk.cz
            Indikační skica, výřez, 1824, © viz archivnimapy.cuzk.cz
            Urbář z roku 1740, pap., VI+378, 33 x 21,5 cm, původní kožená vazba Paginace původní pp. 1-332, 1740, © Nezjištěno

            Plány - stavební a konstrukční

            Plán mlýnice a hnacího složení, 28.5.1913, © František Pokorný
            Plán uložení vodní turbíny, 23.6.1922, © fa. Julius Škrkandl a spol, České Budějovice
            Výměna strojů, cca 1927, © Macháň a spol. Pardubice
            Výměna strojů, cca 1927, © Macháň a spol. Pardubice
            Výměna strojů, cca 1927, © Macháň a spol. Pardubice
            Výměna strojů, cca 1927, © Macháň a spol. Pardubice
            Výměna strojů, cca 1927, © Macháň a spol. Pardubice
            Výměna strojů, cca 1927, © Macháň a spol. Pardubice
            Výměna strojů, cca 1927, © Macháň a spol. Pardubice

            Obrazy

            Loucký mlýn, 1930, © F. Hönlinger
            Loucký mlýn, cca 1980, © Irena Schwarzová

            Historické fotografie a pohlednice

            Výměna kol za turbínu, kolem 1922, © ml. Josef Nepraš ml
            Růžena Neprašová, kolem 1920, © Josef Nepraš ml.
            Rodina Neprašů, kolem 1920, © Josef Nepraš ml.
            Pohled na mlýn, 1936, © Čs. mlynářství

            Současné fotografie - exteriér

            Loucký mlýn, 2013, © Veber

            Současné fotografie - interiér

            Mlýnice II, 2010, © Veber
            Mlýnice III, 2010, © Veber

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Válcové stolice, 2013, © Veber Josef, (Prvky na obrázku: válcová stolice, loupačka)
            Naftový pomocný motor, 2013, © Veber
            tarár, 2016, © Veber, (Prvky na obrázku: aspiratér)
            Sklepní část mlýna, 2013, © Veber, (Prvky na obrázku: transmise, řemenice, převody, výtahy a dopravníky)
            Mlýnice, 2013, © Veber, (Prvky na obrázku: transmise, řemenice, převody, válcová stolice, loupačka, výtahy a dopravníky)
            Šroťovník, 2016, © Veber, (Prvky na obrázku: elektrická rozvodná deska, šrotovník)
            2 patro, 2016, © Veber, (Prvky na obrázku: transmise, řemenice, převody, aspiratér, výtahy a dopravníky)
            2 patro, 2016, © Veber, (Prvky na obrázku: aspiratér)
            2 patro II, 2016, © Veber, (Prvky na obrázku: aspiratér)
            2 patro IV, 2016, © Veber, (Prvky na obrázku: reforma)

            Ostatní

            Upravení vztahů vodní dílo, 1877, © c.k. hejtamnství
            Upravení vztahů vodní dílo, 1877, © C.k, Hejtmanství

            Autoři

            Vytvořeno

            21.11.2016 19:07 uživatelem Tazi007 (Josef Veber)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 31.8.2017 10:14
            doxa (Jan Škoda) 16.7.2023 16:48

            Ubytování ve mlýně - hotely a penziony:

            Porčův mlýn

            Porčův mlýn             velká karta

            Kadlcův, Pařízkův, Svatojánský mlýn

            Kadlcův, Pařízkův, Svatojánský mlýn             velká karta

            Černodolský, Černý mlýn; Schwarzthaler Mühle

            Černodolský, Černý mlýn; Schwarzthaler Mühle             velká karta

            Horní, Klášterní, Cisterciácký mlýn; Obermühl, Joischmühle, Jochesmühle

            Horní, Klášterní, Cisterciácký mlýn; Obermühl, Joischmühle, Jochesmühle             velká karta

            Podviniční mlýn

            Podviniční mlýn             velká karta
            Reklama