Dle potvrzení vydaného Janem Mikulou a opatřeného razítkem Společenstva mlynářů ve Vsetíně pracoval Josef Mikula u svého otce jako mlynářský pomocník od 1. dubna 1922 do 30. září 1924, kdy nastoupil vojenskou službu. Pak pracoval opět od 1. prosince 1925 až do 1. ledna 1929 k mlynářově plné spokojenosti. Živnostenský list byl Josefu Mikulovi vydán 12. 3. 1936 Okresním úřadem ve Vsetíně.
V říjnu 1937 vyhotovil Richard Tůma (majitel závodu pro stavbu mlýnů) a strojírna v Přerově pro Josefa Mikulu plán zařízení umělého válcového mlýna. V mlýnici o rozměru 6,5x8 m byly na dvou podlažích umístěny tyto stroje: 1 celoželezná válcová stolice, 1 košmotová loupačka, 1 kámen ku šrotování, 1 moučný a šrotový vysévač, 1 hrudový vysévač, 2 páry dvojvýtahů, 1 pár jednoduchých výtahů.
Stroje byly poháněny vodním kolem na svrchní vodu o průměru 5 metrů. Čelní převod byl 1:5, kuželový převod 1:4. Schválení provedl Okresní soud ve Vsetíně 26. října 1937.
Zdroj: https://www.ochranci.cz/inpage/historie-mlyna/
1930 Jan Mikula
1938 přisatvěna patrová cihlová mlýnice