Trněný mlýn, Trňák; Dörner Mühle

Druhým mlýnem v Brance býval Trněný mlýn nebo-li tzv. Trňák. Prvním v pramenech zmiňovaným mlynářem tu byl Michael, syn Baltazara Herolta, který se 9. července 1651 oženil s Esterou, dcerou Adama Jeschkeho z Šibenného mlýna. Dále se v pramenech objevuje mlynář Michael Mathes, který zemřel 12. dubna 1695. Po něm následoval snad jeho syn Jan Jiří Mathes, po jehož smrti koupil mlýn 16. března 1702 od pozůstalé vdovy její druhý manžel Matěj Gebauer ze Staré vsi za 127 tol. 20 gr. 6 hal. Závdavku složil 30 tol. a ročně splácel po 6 tol. Spolu s mlýnem získal 37 vratislavských šeflů orné půdy a louky, které ročně dávaly 31/2 fůry sena. Do vrchnostenských důchodů byl povinen ročně odvádět na penězích o sv. Jiří 3 tol. 7 gr., o sv. Janu 3 tol. 7 gr., o sv. Michaelu 6 tol. a o Vánocích 6 tol. Kromě peněžních platů odváděl o sv. Michaelu 34 šeflů žita a byl povinen chovat vrchnostenského honícího psa, případně místo toho na Vánoce odevzdat 2 šefly žita. Mlynář za to  nemusel robotovat.
Dne 23. prosince 1737 koupil moučný a olejný mlýn se všemi právy a spravedlnostmi od Matěje Gebauera jeho nevlastní syn Jiří Muttwill za 300 tol. sl. Jiří Muttwill zemřel 4. listopadu 1771 ve věku asi 67 let a mlýn v Brance čp. 1 zvaný též Trněný mlýn koupil 11. června 1773 od své matky František Muttwill za 400 tol. Závdavku složil 300 tol. z nichž připadlo 100 tol. matce, 100 tol. sestře Pavlíně a 100 tol. kupujícímu. Zbývajících 100 tol. byl povinen splácet ročně po 6 tol. matce.
Dne 26. února 1783 koupil mlýn zvaný Trňák čp. 1 se všemi právy a povinnostmi, tak jak jsou zaznamenány v urbáři od Františka Muttwilla Jakub Samla za 760 zl. Zárověn s mlýnem převzal kupující i příslušenství a to: zcela zasetý ozim, jeden vůz, dva koně, jednu roční jalovici, jeden pluh a hák, dvoje brány, dále dvě kopy slámy, dva centy sena, úplné zemědělské a mlynářské nářadí „tak dobré, jak bylo po ruce“. Už po pěti letech ale Jakub Samla Trňák prodal 3. března 1788 Albertu Jiříkovi za 1350 zl. rýnských. Ten prodal mlýn 31. března 1791 Ondřeji Fitzkovi za 2900 zl. v hotovosti. Od něho pak získal mlýn 1. března 1807 jeho zeť Ondřej Werner za 1700 zl. Ondřejovým nástupcem na mlýně se stal 1. ledna 1823 jeho syn Antonín Werner, který mlýn koupil za 954 zl. M. M. (=Metall Münze). Od roku 1852 byl majitelem Trňáku Wernerův zeť Josef Schulz, syn mlynáře z Žimrovic. Josef Schulz byl v letech 1870-85 starostou Branky. Kromě toho býval i věhlasným včelařem. Nechal také mlýn rozšířit o pilu, která ale později vyhořela. Zemřel v roce 1893 ve věku 69 let. Od roku 1886 však na mlýně už hospodařil jeho syn Robert Schulz.
V roce 1893 koupil Trňák Jan Herber za 13 400 zl. Ten ještě téhož roku mlýn přestavěl a zvýšil o jedno poschodí. Stavbou se velmi zadlužil. Když roku 1897 náhle zemřel, činily dluhy 26 000 zl. Vdova mlýn dále pronajímala, ale provoz mlýna upadal. Až v roce 1908 koupily zadlužený mlýn v exekuci Branecké železárny a přestavěly ho na byty pro zaměstnance továrny. V roce 1918 byly na byty přestavěny i bývalé chlévy.

(Pavel Solnický)