Historie
Obecná historie:
V Raduni stávaly v minulosti tři mlýny. První z nich Podkostelní mlýn, později zvaný také Dolní mlýn, vlastnil podle urbáře z druhé poloviny 17. století Kuba Mura. K mlýnu patřila i jedna čtvrtně role zahrada při stavení. Mlynář byl povinen každoročně odvádět vrchnosti o sv. Jiří 5 zl., o sv. Václavu 5 zl. a musel vykrmit jednoho panského „brava“. Mlynář byl také povinen mlít bez poplatku veškeré panské obilí a při tvrzi, pivovaře a dvoře všechny střechy „opravovati a pobijeti, kašiva dělati, mučky, osypky a otruby věrně oddávati.“ Dolní mlýn v Raduni vlastnil v polovině 18. století mlynář Ondřej Motyka. Když mlynář 7. března 1758 ve 40 letech zemřel, provdala se vdova za necelé čtyři měsíce znova za Josefa Netze (1729-1775). Josef Netz byl synem mlynáře v Bravanticích a Dolní mlýn v Raduni čp. 37 prodal 21. září 1774 svému nevlastnímu synu Františku Motykovi (1744-1816) za 300 zl. rýn. Z této sumy připadlo Josefu Netzovi (případně jeho dědicům) 70 zl. rýn. Zbývající částka byla rozdělena na čtyři díly po 57,5 zl. rýn., které připadly novému mlynáři Františku Motykovi a jeho sourozencům Rozálii, Janě a Šimonovi. Mladšímu bratrovi Šimonovi byl František povinen zaplatit 20 zlatých „výbavy. Mlynář byl také povinen odvést do vrchnostenských důchodů 10% laudemium z kupní ceny. Každoročně musel mlynář vrchnosti odevzdat na pozemkové a mlýnské činži o sv. Jiřím a o sv. Michaelu 32 zl. rýn. 48 kr. Dále byl každoročně povinen dva dny robotovat s jednou osobou při sečení nebo hrabání. K dalším mlynářovým povinnostem patřilo držet panského honícího psa nebo místo toho odevzdat šest opavských šeflů. Po Františku Motykovi převzal Dolní mlýn v Raduni čp. 37 jeho syn Vincenc Motyka (1791-1851), který 7. prosince 1826 prodal mlýn o dvou složeních Albertu Jasánkovi ze Štítiny za 1800 zl. k. m. Ten prodal mlýn 15. března 1830 Janu Schmidtovi, synu mlynáře z Komárova za stejnou sumu. Jan Schmidt se 12. února 1833 oženil se Zuzanou Ulbrichtovou, dcerou sedláka v Jaktaři. Mlynář Schmidt se na mlýně v Raduni čp. 37 zmiňuje ještě na jaře roku 1845. Již následujícího roku 1846 byl už zde mlynářem Jan Štefan a v roce 1852 měl Dolní mlýn v nájmu Medard Grabec. Posledním známým nájemcem Dolního mlýna byl v letech 1864-65 Josef Palyza, který pocházel z Kylešovic. Zanedlouho se končí historie zdejšího mlýna, který je přeměněn na zahradnickou usedlost. Dnes na jeho místě stojí novostavba rodinného domu a nic nepřipomíná to, že zde kdysi stával vodní mlýn.
(Pavel Solnický)
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
2. polovina 17. stol - první zmínka, urbář, mlynář Kuba Mura
1800 Jan Schmidt (*16.6.1776), syn Jana Kryštofa Schmidta, mlynáře na Komárovském mlýně v Kylešovicích
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Mura Motyka Netz Schmidt Jasánek Štefan Grabec Palyza
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
2. pol 17. stol. Kuba Mura
pol. 18. stol. Ondřej Motyka, umírá 7. 3. 1758 ve 40 letech
1758 vdova po Ondřeji Motykovi se vdává za Josefa Netze, syna mlynáře z Bravantic
21. 9.1774 prodává Josef Netz mlýn nevlastnímu synovi Františku Motykovi za 300 zl.
jeho syn Vincenc Motyka (1791-1851) 7.12.1826 prodal mlýn Albertu Jasánkovi
15.3.1830 prodal mlýn Janu Schmidtovi
1846 Jan Štefan
1852 nájemce Medard Grabec
1864-65 poslední nájemce Josef Palyza
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: