Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Při soupisu majetku v r.1603 je Matyáš Kaplíř ze Sulevic povinen daní ze tří mlýnských kol a 20 osedlých v Hliňanech.
V r. 1619 J.M.Hochhauser z Hochhausu odkoupil od Kateřiny Kaplířové ze Sulevic její polovinu hliňanského panství a tím mu patřilo celé hliňanské panství, tzn. tvrz, poplužní dvůr, rybníky, mlýn, ves, vinice a 20 osedlých.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
V Berní rule r. 1654 není hliňanský mlýn zmiňován, pravděpodobně byl poškozen v době třicetileté války.
Roku 1687 je první zmínka o mlýnu v Hliňanech /Jahrbuch und Kalender, r. 1924, 4. díl, str. 132/.
Roku 1728 Christián Langer, mistr mlynářský, odkoupil od vrchnosti mlýn a starou krčmu vedle mlýna.
Roku 1833 Johann Gottfried Sommer: Das Königsreich Böhmen /Prag 1833/ uvádí třívalcový mlýn v Hliňanech.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Kolem roku 1963/64 byl ukončen provoz hliňanského mlýna. Posledním mlynářem tu byl pan Moučka.
V letech 1969/70 byl mlýn v Hliňanech opět uveden do provozu za vedení mlynáře Purcharta. Nemlelo se tu však obilí, ale sojové a arašídové slupky - odpady ze Setuzy, vzniklá moučka se přidávala do krmných směsí pro dobytek.
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Vývoj po roce 1989
V prosinci 1999 byl mlýn zbourán firmou Klement, která zde podniká a likviduje nepotřebné stavby a ponechává si a opravuje jen to pro ni prospěšné. Ponechán byl jen bývalý sklad mlýna jako sklad firmy.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Langer Moučka Purchart Geuse Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
Hlavičkový (firemní) papír papírová pečeť známka na pytel
