Tauerův mlýn

Jedním z oněch starých, českých mlýnů, které se v podstatě až na dnešní den v původním tvaru zachovaly, jest mlýn Josefa Tauera v Klenci pod Cerchovem na Šumavě. Avšak právě tento malý mlýn zařízen jest důvtipem a pílí svého vlastníka tak moderně a na základě nejnovějších vymožeností mechaniky, že může mnohým velikým závodům v pravdě býti vzorem.
Mlýn v Klenči leží na potoku, jenž mu poskytuje průměrně toliko 25 koňské síly, při větší vodě pak nejvýše 6 ks. Kolo A zařízeno jest na svrchní vodu a má 6 m v průměru; na svém obvodu opatřeno jest 96 korečky o 50 cm šířky a 24 cm hloubky. Hřidel B zhotoven jest z kovaneho železa, má délku 3-8 m a průměr 175 mm. Rovněž ze železa (litého) jsou náboje CC, do nichž upevněno jest osm ramen kola. Palečník D je rovněž železný, ze šesti dílů složený, má na svém obvodě 126 dřevěných palcův a měří 3·32 m v průměru. Ložiska (zhlaví) EE, na nichž hlavní hřídel spočívá, leží přímo na pevném zdivu.
Převod hnacího pohybu na mlýnské složení koná se pastorkem J o 18 cévách a hřebenáčem (ozubeným kolem) F o 78 dřevěných palcích, jimiž se teprve kladnice G (obr. 3.) o 15 cévách a kladnice H o 21 cévách do pohybu uvádí. Na témže hřídeli naklínována jest řemenice Ck pro převádění síly k jiným výkonům. Pomocí řemenových nebo lanových (drátových) převodů žene se drátěný válec na špicování obilí, pohání se malý čistici stroj M a vedlejší stolice šrotovací; od těchto strojů zdvihá se melivo pomocí vytahováků L, L, N zase na kameny nebo na rozdružovadlo Q (obr. 2.), do něhož lze pustiti zmo i šrot; drobný šrot jede troubou R do vyséváku R nebo do moučného válce a přes žejbro (pohyblivé síto) S, s něhož drobné melivo padá do truhlíku T, kdežto hrubší přes ně přechází a buď do čističe / nebo dopravní vrtulí T a vytahovákem L zase na koš se nasejpá.
Vodní kolo otočí se pětkrát za minutu, a kámen učiní v téže době 130 obratů. Kámen jest obyčejný a hodí se hlavně na mletí žita a ječmene; v průměru má 84 cm.
K rozvadení sily po celem mlýně, do bytu a po dvoře zřízeny jsou dva hřídele transmissní Ck a K (obr. 1.); každý tento hřídel poháněn jest řemenovým převodem od jedne kladnice, jak na obr. 1. při G a H dobře poznati lze Z těchto hřídelů rozvádí se pak pohyb různými převody ještě dále.
Na hřideli Ch nasazena jest řemenice 1 pro dynamoelektrický stroj, 2 pro větrák v čisticím stroji 1, 4 k pohybu žejbra na témže stroji, 5 ke hnaní šrotovací stolice válcové a 6 ke stroji na hotovení malého šindalku. Druhá transmisse K žene prašný válec k špicování, dále větrák kk k čistění špicovaného zrna ve mlynku M a konečrě vytahovák N. Transmisse 8 (obr, 2.) má remenici 1 ku hnaní brusu, 2 k otáčení moučného válce, 8 k pohybu žejbra S, 4 k vytahováku N, 5 k otáčení druhého moučného válce R, 6 ke hnaní vytahováku L, 7 k otáčení dopravní vrtule, 8 k tlučení másla v bytu (obr. 1.), 9 k pohánění stříkačky Ž k hašení, na levém pak konci pod přístřeškem velikou převodní kladku Z k přenášení sily na mlátičku ve stodole, na řezačku a jiné hospodářské stroje mimo mlýnici. Ano, tyto převody zastávaly matku rodiny dokonce i pro kolíbání dětí! - Převod na kladkových kotoučích děje se drátovým lanem, 10 mm silným.
Velikou péči věnoval mlynář Tauer elektrickému zařízení své usedlosti. Elektrodynamický stroj X1 (obr. 3.) dává proud o 95 Voltech napětí při množství 7 Ampér; X2 jest rheostat, busola a proudovrat, od nichž se holé dráty rozvádějí po mlýně, v bytě a ve dvoře. Elektrodynamický stroj dá se ze světnice vypnouti i spojiti. Elektřiny především jest ovšem užito k osvětlování všech místnosti i stájův; avšak zajímavého a velmi účelného užití dochází mimo to tím, že každý důležitý stroj ve mlýnici pomocí elektřiny samočinně oznamuje do světnice na poplašném zvonku, kdykoli byl do nepořádku uveden, nebo když pracovati přestal.
Uvážíme-li nepatrnou hnací sílu, které Tauerův mlýn užívá, a hledíme-li k neobyčejné odlehlosti tohoto závodu v dálném pošumavském zátiší, budeme tím příjemněji překvapeni při návštěvě tohoto mlýna, když nás dobrosrdečný pan otec s nevšední ochotou a věru oprávněnou pýchou prováděti bude po svém závodě; a každý návštěvník dojista uzná nejen vytrvalou a neúmornou práci, která tu jest uložena, ale podiví se ještě vice vynalézavosti a důvtipu, jímž celek jest na tak omezeném prostoru zařízen a srovnán.
S velikým potěšením vzpomínáme prohlídky Tauerova mlýna a každému, kdo na Domažlicko zavítá, vřele výlet do Klenče doporučujeme.