Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
1402 dva mlýny pod Březnicí (pozd. hospodářským dvorem Březinka)
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn bude svým založením velmi starý, již r. 1551 je jmenován Šimon jinak Šimek z Černého mlýna u Dubé.
panství Nový Berštejn
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1714, 1757 přiznávací fase Tereziánského katastru: Černý mlýn s jedním kolem a pilou na nestálé vodě
1771 Hans Wenzl Pech
1791 mlynářský ministr Iohann Wenzl Pech
1843 Pöcheho dědici, o 2 kolech
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Franz Pöch, 2 složení
1875 zjištění vodního práva, rybník náleží statku Nový Berštejn, ten se musí starat o čištění a údržbu, mlynář má povinnost manipulovat se stavidly v případě nebezpečí povodní a čistit a udržovat oba náhony
modernizováno zařízení a pila, patrně nově postavena mlýnice
instalováno patrně umělecké složení
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1930 Josef Weigelt
1935 Josef a Františka Weigeltovi
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Josef Weigelt držel mlýn až do konce války, následně konfiskován
1945 národní správce Jaroslav Weinlich, neměl ale živnostenské oprávění pro provoz mlýna
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Vývoj po roce 1989
mlýn přestavěn na penzion a restauraci
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Šimon Tschernatsch Pech Pöch Weigelt Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1551 Šimon zv. Šimek
1771 Hans Wenzl Pech
1791 Johann Wenzl Pech
1843 Pöcheho dědici
Franz Pöch
1930-1945 Josef Weigelt
1945- Jaroslav Weinlich
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Tschernatsch, Christoph; *???, +23.3.1665
(L. Mehl)
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
