Uživatel

Hledat

Kdyby pytle měly ústa, nebylo by jim dovoleno mluvit,
protože by jim je mlynář zacpal moukou,
aby nemohly vyzradit tajemství mlýna.
(ruské přísloví)

Paběnický mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Paběnický mlýn

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Paběnice

PSČ

285 43

Okres

Kutná Hora

Katastrální území

Paběnice

GPS

49° 50' 31.5'', 15° 18' 19.6''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Mlýn stojí na polosamotě ve východní části obce, v údolí Paběnického potoka, na jeho levém břehu. V přímém sousedství mlýna se nachází tzv. Viktorova vila, kam byl 20. 12. 1957 převezen pražský arcibiskup Josef Beran a držen zde v internaci do roku 1963.

Poloha vůči obci

polosamota

Vodní tok

Paběnický potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

www.pabenickymlyn.cz

Přístupnost

přístupný po domluvě

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

Mlýn paběnický byl r. 1607 majetkem Matěje Vrkače a měl cenu 205 kop grošů českých, 1609 byl v rukou Václava Hlaváčka, zvaného „Vrba“.

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

V roce 1624 byl majitelem Jan Čapek, který jej koupil za 150 kop českých grošů.

Mlýn je vyobrazen na I. vojenském mapování z let 1764-1768.

V roce 1838 byl dle stabilního katastru majitelem Jakub Veselý.

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

před 1890 Eliška Zelenková

1890 Rudolf a Božena Kodešovi

V roce 1890 jsou u obce Paběnice uváděny 2 mlýny (druhý mlýn se nacházel u rybníka Medenice).

Před 1. světovou válkou (1926) zde byla instalována Francisova turbína o výkonu 15 koňských sil.

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

První republika (1919–1938)

V roce 1930 je zde uváděn Rudolf Kodeš.

1937 Rudolf a Božena Kodešovi

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

Mlýn ukončil činnost v 50. letech 20. století.

Události

Zánik mlynářské živnosti

Vývoj po roce 1989

Někdy po roce 2000 zde vznikl pension, fungovala zde hospoda „Krčma ve mlejně“, chov ovcí, kov, ustájení koní. V roce 2013 tehdejší majitel areál prodal, nová majitelka nemovitost zadlužila. V současné době (duben 2017) se mlýn prodává v exekuci (informace od souseda).

Od roku 2018 má mlýn nového majitele, a mlýn slouží jako místo pro setkávání, svatby, školení, kurzy atp.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Vrkač
Hlaváček
Čapek
Veselý
Kodeš
Zelenka

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1607 Matěj Vrkač

1609 Václav Hlaváček

1624 Jan Čapek

1838 Jakub Veselý

před 1890 Eliška Zelenková

1890-1939 Rudolf Kodeš (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

04 2017

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Mlýnská usedlost se skládala z hlavní mlýnské budovy, velkého dvora a několika dalších hospodářských budov. Hlavní budova je zděná, jednopatrová s podkrovím.

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1937 turbínou poháněny jsou:
* francouzský kámen průměr 95 cm
• žitná stolice 500 mm
• loupačka
• moučný vysévač a ostatní příslušenství

Doplňkové a další provozy

Dochovaný

pila
pekárna

Doplňkové a další provozy – popis

1937: jednorázová pila o 12 listech, jedna cirkulárka, smirkový brus

Cesta vody ke mlýnu

stavidlo
náhon
rybník
odtokový kanál
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

Asi 100 m nad mlýnem vytvářel Paběnický potok rybník zvaný Mlýnský. Z rybníka vytékal v pravém rohu náhon ke mlýnu. Odtok od mlýna se vléval zpět do potoka u můstku přes cestu k Viktorově vile ve vzdálenosti asi 110 m.
4. července 1890 zřízeno normální znamení
Mlýn tento používá vody z Paběnického potoka zadržované rybníkem Paběnickým nad mlýnem se nacházejícím a má dvě složení a pilu.
Rybník čp. 173 před mlýnem jest na suchu, velká voda v r.1888 jez rybníka při levé straně čelní hráze odplavila.
Jez tento není zřízen a majitel hodlá jej postaviti. Ze starého jezu nezbylo téměř pranic. Ve skalisku které se nachází na místě, kde bývalý jez stával, a kde nový jez zřízen býti má, vytesán byl do skály kontrolní bod - vodorovná čára pod trojúhelníkem značí výšku kontrolního bodu. Příští koruna pevného jezu musí ležeti o 40 cm níže nežli kontrolní bod.
21.5.1937 kolaudace jezu a revize vodního díla
Mlýn čp. 33 jest poháněn vodou z potoka Klejnárky, (chyba, jedná se o potok Paběnický, ústící do Klejnárky v Chedrbí) která zadržována jest v rybníce č. kat. 172, který je majetkem mlynáře a má výměr 0,5158 ha.
Přebytečná voda z rybníka vypouští se splavem, který sestává se ze dvou částí. U levého břehu jest stavidlový stav o třech otvorech 135 cm širokých. Slupice jakož i pouch jsou železné. Stavidlové otvory uzavírají se dřevěnými okenicemi 95,5 cm vysokými. K tomu stavidlu přistavěna jest kamenná zídka 3,13 m široká, ke které připojen jest pevný splav 5,00 m široký.
Stavidlový jez i splav tvoří dohromady jeden objekt. K úplnému vypuštění rybníka slouží dřevěná roura 26 cm široká a 36 cm vysoká uzavřená dřevěným čepem v rybníce.
Voda potřebná k pohonu mlýna přivádí se k témuž mlýnským náhonem, který bezprostředně u mlýna rozšířen je v malou nádrž. Na konci nádrže je zděná šachtice o půdorysu 155 x 190 cm, 2,15 m hluboká, z níž vede k turbíně železná roura 5o cm průměru, která opatřena je železnými česlicemi uvnitř šachtice.
Nejvyšší dovolené pnutí rybníka smí sahat 0,556 m pod pevný bod /na sloupku v rybníce/ resp. 1,09 m pod pomocný bod na skále.

Vodní motory

Typturbína Francisova

StavDochovaný

VýrobceJulius Hübner a Karl Opitz, Pardubice

PopisV roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, hltnost 0,01 (recte 0,1) m3/s, spád 5 m, výkon 4,5 HP. Turbína se ve mlýně dochovala dodnes, je však nefunkční.
1937 konstrukční data turbíny:
* 12 rozvádécich 100 mm širokých lopatek
* největší rozevření lopatek 25 mm
* průměr oběžného kola 400 mm
* 10 kusů oběžních lopatek s otvory 100 x 120 mm
* Užitečný spád dle výkazu důchodkově kontroly jest 5 m. Maximální výkon
* turbíny je 15 HP.
Při povodni roku 2004 byla strojovna s turbínou pod vodou.

Typturbína Francisova

StavDochovaný

VýrobceJulius Hübner a Karl Opitz, Pardubice

Pomocné motory a generátory

Žádná položka není vyplněna

Historické technologické prvky

mlecí kámen

umělý kámen | Počet: 1

kamenné složení (šrotovací, mlecí)

Prameny

Literatura / Internet

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněníKutná Hora, str. 17

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněníKutná Hora, str. 17

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorAntonín J. Zavadil

NázevKutnohorsko slovem i obrazem

Rok vydání1912

Místo vydáníKutná Hora

Další upřesněníSoudní okres Kutnohorský, Paběnice

Odkazhttp://www.cms-kh.cz/sites/default/files/books/zavadil-kutnohorsko_slovem_i_obrazem_1.pdf

Datum citace internetového zdroje21.4.2017

AutorInternet, J. Otto

NázevOttův slovník naučný

Rok vydání1902

Místo vydáníPraha

Další upřesněníPaběnice

Odkazhttps://cs.wikisource.org/wiki/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD/Pab%C4%9Bnice

Datum citace internetového zdroje21.4.2017

AutorJosef Jirousek

NázevVodní mlýny na Kutnohorsku 2

Rok vydání2025

Místo vydáníKutná Hora

Další upřesněnís. 107-109

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

Paběnický mlýn od hlavní příchozí cesty, 2017, © Martina Havelková

Historické mapy

I. vojenské mapování, výřez, 1764-1768, © http://oldmaps.cz

II. vojenské mapování, výřez, 1836-1852, © http://oldmaps.cz

III. vojenské mapování, výřez, 1877-1880, © http://oldmaps.cz

Císařský povinný otisk, výřez, 1838, © http://archivnimapy.cuzk.cz

Indikační skica, výřez, 1838, © http://archivnimapy.cuzk.cz

letecké mapování z 50. let, 1954, © http://kontaminace.cenia.cz

mapa pozemkového katastru na podkladu topografické mapy, před 1945, © http://geoportal.gepro.cz/#/

mapa pozemkového katastru na podkladu letecké mapy, před 1945, © http://geoportal.gepro.cz/#/

Současné fotografie - exteriér

rybník s mlýnem, 2017, © Martina Havelková

pohled z jihu ze stráně nad mlýnem, 2017, © Martina Havelková

pohled ze severozápadu, 2017, © Martina Havelková

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Současné fotografie - vodní dílo

přepad toho času vypuštěného Mlýnského rybníku - pohled z návodní strany, 04 2026, © Jan Moravec, (Prvky na obrázku: rybník)

přepad Mlýnského rybníku z vnější strany (vpravo musí být moc pěkný vodopád, pokud je zrovna v rybníku voda...), 04 2026, © Jan Moravec, (Prvky na obrázku: rybník)

v těchto místech bych čekal lednici .. ale jestli je ten přístavek jejím pozůstatkem, nebo novotvarem netuším, 04 2026, © Jan Moravec, (Prvky na obrázku: lednice)

Současné fotografie - technologické vybavení

Autoři

Vytvořeno

21.4.2017 11:12 uživatelem cestovatelka

Majitel nemovitosti

chochrun

Spoluautoři

Uživatel	Poslední změna
Rudolf (Rudolf Šimek)	3.12.2017 21:01
Radomír Roup (Radomír Roup)	17.6.2018 10:37
doxa (Jan Škoda)	28.4.2026 18:58
chochrun	16.7.2020 21:45

Paběnický mlýn

Identifikační údaje

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Události

Hospodářský typ mlýna

Hospodářský typ mlýna

Hospodářský typ mlýna

Hospodářský typ mlýna

Události

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Technologické vybavení

Technologické vybavení

Dochovaný

Vodní motory

Pomocné motory a generátory

Prameny

Literatura / Internet

Prameny

Ikonografie

Základní obrázky

Historické mapy

Současné fotografie - exteriér

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Současné fotografie - vodní dílo

Současné fotografie - technologické vybavení

Autoři

Vytvořeno

Majitel nemovitosti

Spoluautoři

Ubytování ve mlýně - hotely a penziony:

Passtreicherův mlýn, mlýn Byňov

Konrádův, Opárenský mlýn; Wünsche-, Deutschemühle

Hejlův mlýn

Černodolský, Černý mlýn; Schwarzthaler Mühle

Strnadovský mlýn