S pytlem sena se nechodí do mlýna.
(německé přísloví)

mlýn Mezi mosty, Pekárkovský mlýn

mlýn Mezi mosty, Pekárkovský mlýn
Mezi Mosty
Pardubice
530 03
Pardubice
Pardubice
50° 2' 27.7'', 15° 46' 54.3''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn doložený již k roku 1515, kdy jej vlastnil Jan Pekárek, poháněný odpadní vodou z Lednovského mlýna, přiváděnou Požeračkou. K mlýnu náležela řada pozemků a dalšího příslušenství. 1645 za třicetileté války, stejně jako 1744 za pruských válek vypálen, ale pokaždé obnoven. 1898 vykoupen městem, 1910 při regulaci Chrudimky zbořen, mlýniště zakoupili bratři Winternitzové a 1924 využili k rozšíření svého automatického velkomlýna.
400 m sv od kostela sv. Bartoloměje v Pardubicích
Chrudimka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

První zmínka r. 1515, kdy jej vlastnil Jan Pekárek

součástí mlýna byl i šenk

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

 r. 1552 jej koupil Václav, pilař, za 530 kop.míš.

Do konce 16. stol se v držení vystřídali Václav-trubač, Jakub Maštálka, Pavel Littorin Čáslavský, Štěpán z Přelouče s Markétou.

1576-81 majitelem obec Pardubice

1581 jej za 1100 kop koupil Jan Stolecký, pak Jan Karamzym, Dorota Karamzynová, Mikuláš Jonáš, Pavel Kolínský, Jan Pecka

od r. 1601 Mikuláš Jonáš

K mlýnu náležely polnosti, olejna, právo rybolovu až k ústí Chrudimky do Labe a haltýře.

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1645 za majitelky Lidmily Knotkové vypálen

1658 jej kupuje Václav Krása

od r. 1673 Mikuláš Krása, který jej pro dluhy přenechal obci pardubické

1682 jej koupil Řehoř Ditrich s Kateřinou, dom roku 1715 drželi i mlýn dolní

1724-42 majitelem Václav Rozšlapil

1742 jej za 880 zl.rýnských koupil Michal Langer s Dorotou s místem až k odpadu Požeračky, s podmínkou "že hořejší mlynář nad tímto mlejnem pokaždé při důstatku vody a nedostatku meliva dolejšímu bez vší odpornosti vodu na oba žlaby povinen bude"

Za pruské války r. 1744 opět spálen a obnoven

1825-1866 František Kocourek s Dorotou

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1825-1866 František Kocourek s Dorotou

1879-1887 Václav Kocourek

1887-1890 Jan Komárek

1890-1895 František Urban s Marií

1895-1898 František Pažout s Marií

1898 koupila obec Pardubice, při regulaci Chrudimky r. 1910 zbourala

1911 v sousedství jeho místa zahájen provoz Winternitzových automatických mlýnů.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna
Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1924 plocha mlýniště využita k rozšíření Winternitzova automatického mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Pekárek
  • Pilař
  • Trubač
  • Maštálka
  • Čáslavský
  • Stolecký
  • Karamzym
  • Jonáš
  • Kolínský
  • Pecka
  • Knotek
  • Krása
  • Ditrich
  • Rozšlapil
  • Langer
  • Kocourek
  • Komárek
  • Urban
  • Pažout

Historie mlýna také obsahuje:

1515 Jan Pekárek

1552 Václav, pilař

Václav-trubač

Jakub Maštálka

Pavel Littorin Čáslavský

Štěpán z Přelouče

1576-81 obec Pardubice

1581 Jan Stolecký

Jan Karamzym

Dorota Karamzynová

Mikuláš Jonáš

Pavel Kolínský

Jan Pecka

1601 Mikuláš Jonáš

1645 Lidmila Knotková

1658 Václav Krása

1673 Mikuláš Krása

obec pardubická

1682 Řehoř Ditrich

1724-42 Václav Rozšlapil

1742 Michal Langer

1825-1866 František Kocourek 

1879-1887 Václav Kocourek

1887-1890 Jan Komárek

1890-1895 František Urban 

1895-1898 František Pažout 

1898 obec Pardubice

1911 Egon a Karel Winternitzové

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    10 2017
      průmyslový areál
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      • secesní
      • raná moderna do roku 1920
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zdivo, železobeton
      vícepodlažní
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • dveře
      • okno
      • vrata, brána
      • dveře
      • zcela bez technologie aj.
      Žádná položka není vyplněna
      • jez
      • náhon
      Požeračka je odpadní kanál odvádějící nadbytečnou vodu z náhonu před mlýnem, chránící jej před povodní, také umožňující vypuštění náhonu. Požeračkou byla nazývána struha vyvedená z Haldy před jejím ústím do Chrudimky, odvadějící vodu pod jez na Chrudimce, kolem Pekárkovského mlýna, který asi poháněla. Po regulaci r.1910 zrušena.
      1742 jej za 880 zl.rýnských koupil Michal Langer s Dorotou s místem až k odpadu Požeračky, s podmínkou "že hořejší mlynář nad tímto mlejnem pokaždé při důstatku vody a nedostatku meliva dolejšímu bez vší odpornosti vodu na oba žlaby povinen bude"
      Typvodní kolo na spodní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis
      Typvodní kolo na spodní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      AutorJosef Klempera
      NázevVodní mlýny v Čechách VI.
      Rok vydání2003
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnís. 45
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorJosef Klempera
      NázevVodní mlýny v Čechách VI.
      Rok vydání2003
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnís. 45
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      Autorkol.
      NázevParpedie
      Rok vydání
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttp://www.parpedie.cz/cti-zaznam.php?id=Pekarkovsky_mlyn&rozc=v%9Ae
      Datum citace internetového zdroje10 2017
      AutorJosef Hrstka - Jan Řeháček
      NázevPardubické městské řeky, mlýny a mosty
      Rok vydání2015
      Místo vydáníPardubice
      Další upřesnění
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje

      Žádná položka není vyplněna

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Historické fotografie a pohlednice

      Současné fotografie - exteriér

      Vytvořeno

      19.10.2017 16:25 uživatelem doxa (Jan Škoda)

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      Radim Urbánek 4.1.2020 14:54