1620 Radim Bejšovec
1627 pražské arcibiskupství pronajalo mlýn týnské obci, tři kola byla však opuštěná a obec je měla podle smlouvy z roku 1634 "náležitě opravit", nově postavená pila zůstala arcibiskupství, prkna potřebná pro mlýn, pivovar a nové panské budovy se zde mohla volně řezat. Nájem činil 2000 zl. ročně , město muselo navíc odvádět 9 jalovic, 90 kusů skopového a pro arcibiskupskou kuchyni 2 tučné býky, 6 telat, 12 skopců, 2 kopy kuřat. 8 kop vajec, 25 husí, 40 kachen, 2 vepře, 2 míry jablek, 2 pece hrmců a sůl.
1630 "byli vyzváni týnští konšelé, aby Bejšovce potrestali šatlavou pro nedodrženou smlouvu, mlýn měli stavět a zlepšiti na Bejšovcovu škodu"
1648 ukončen nájem týnské obce (čistý zisk totiž činil pouhých 38 zl.), panství nadále dosazivalo vlastní nájemce:
1648 mlýn vypleněn Švédy
1675 Jan Svatý
1677 Bohuslav Kropáček
1683 Karel Poněšický z Poněšic
1693-1699 Jan Novotný
1709 Vít Řežábek
před 1714 Václav Fousek
před vánoci 1727 mlýn vyhořel
1727-1729 Jiří Zeman
1732-1736 Happe
1736-1739 Jakub Mimra
1739-1744 Václav Valek
1744-1748 František Plaňanský
v I. pol. 18. stol. mlýn opustili z neznámých důvodů soukeníci, zámecká správa se proto zřekla části vltavského proudu nad vodními vraty mlýna ve prospěch postavení samostatné soukenické valchy (postavena po roce 1750 na Malé Straně na poz. čp. 12)
1748-1754 Jiří Valek
1754-1759 Václav Valek
1759-1770 konšel František Plaňanský
1770-1772 Václav Valek (podruhé)
1772-1781 František Plaňanský
1780 Jan Plaňanský
1795 do emfyteutického nájmu převzal Jan Plaňanský
srpen 1795 arcibiskupství se rozhodlo mlýn "pro jeho sešlost a nevýnosnost" trvale prodat
15.12.1795 ve veřejné dražbě koupil mlýn Jan Spur (Sput?) za 3.807 zlatých, hotově složil 1000 zl.
12.3.1796 ještě před schválením prodejní smluvy mlýn při velkém požáru města vyhořel, arcibiskupství tudíž muselo Spurovým dědicům složenou částku (1000 zl.) vrátit
při obnově mlýna zabrána část sousedního spáleniště čp. 180 (později čp. 225)
30.1.1799 panství postoupilo emfyteutickým právem obnovený mlýn Vojtěchu Draždíkovi za 6000 zl., hotově složil 2000 zl., zavázal se k ročnímu úroku 100 zl. a odvodu naturálií (124 měr žita, 40 měr pšenice a 14 měr ječmene)
za mletí sladu pro panský pivovar dostával půl vědra piva pro sebe a půl vědra pro ostaní spolupracovníky
za prvního lososa zaslaného do arcibiskupského zámku dostával vědro piva a dva zlaté 20 krejcaru, za každého dalšího 1 zl. 10 kr.
mlýn měl 4 složení, 5 stoup, pilu a 18 měr polí
10.2.1802 podle nové emfytetické smlouvy převzal mlynář jan Ehrlich za 8.000 zl., roční úrok 112 zl. a naturálie
1807-1809 Matěj Drasdík
1809-1810 Ignác Svoboda
1810-1816 Vojtěch Žižkovský s manželkou Barborou
1816 mlýn koupil Jan Čaloun z Milotic za 22.300 zl.
1822 Kašpar Loula (zastupující Františka Čalouna), za mlýn složil 7050 zl.
1822 Ladislav Fackenberg s manželkou Julianou
1843 emfyteutickým právem Jáchym Rybička, měšťan z Českých Budějovic s manž. Marií, dc. mlynáře Tomáše Samce z Podmosteckého mlýna v Týně, 2. března 1843 požádal o týnské měšťanství a živnostenský list
1845-1856 plným vlastníkem Martin Rybička (1819-1856, od 1843 měšťan týnský) s manž. Josefou, dcerou správce pivovaru v Č. Budějovicích