Podhradský parní mlýn

1489 Jan z Lomnice na Merziříčí prodal svůj vlastní mlýn dědičný pekařský, který ležií pod samotným hradem mlynáři Maškovi za 230 kop gr. míš. a roční činži 6 kop gr. míš. Všichni pekaři, krupaři a pecnářky ve městě jsou povinni mlít pouze zde, žádných robot mlynář nekoná.

1501 prodal mlýn Havlovi

2. pol. 16. stol. Ondra, mlynář podhradský

1695 v urbáři uveden jako panský, Arnošt František Dominik z Ugardu na Meziříčí, Radostíně a Zhoři

1.1.1760 ovdovělá Eleonora vévodkyně z Guastaly a Sabionety, kněžna z Pozzuoli a Schleswig-Holsteina, dědička panství Meziříčí prodala mlýn za 1000 zl. Janu Schindlerovi, ten bude povinen šrotovat slad pro panský pivovar (za což dostane půl vědra piva  pro mlynáře a mlýnskou chasu), zdarma mlít obilí pro panské deputátníky, podle potřeby řezat prkna a fošny, z pradlářského stroje ve mlýně bude platit 10 zl., namísto vydržování psa 1 zl. 10 kr., ročně činži 247 zl.

Vrchnost poskytne robotníky na údržby stavu a náhonu a 4 fůry na přívoz mlýnských kamenů z vzdálenosti 3 - 4 mil.

1838 od manželů Procházkových koupil stolař Müller z Lanškrouna za 5500 zl., mlýn opravil, pod střechou hodlal zřídit přádelnu, což mu ale nebylo povoleno

1845 vdova Müllerová prodává mlýn manželům Janu a Kateřině Schindlerovým za 6 400 zl.

v podkroví pronajal místnost Židu Flanderákovi za 600 zl. rořně na přádelnu s pohonem z 1 kola

16.5.1858 mlýn vyhořel, patrně pojistný podvod Žida Flanderáka (neprokázáno), zachráněna pouze pila

Schindler začal důkladně stavět nový mlýn, dostal se však do dluhů a těžkostí, nakonec vyřešeno půjčkou 1 200 zl. ze sirotčího fondu

mlýn trpěl nedoastkem vody v době sucha, 15.7.1862 mlynář Schindler žádal Okresní úřad o povolení pořídit parní stroj o výkonu 16 HP, což bylo zamítnuto, že by zkuřoval zámecké místnosti.

1869 se na mlýn přiženil Jan Čermák sňatkem s Antonií Schindlerovou

21.4.1875 povoleno zřídit parní stroj

instalována turbína a dynamo na výrobu elektrické energie

syn Jan Čermák ml. se mlynaření nevěnuje, zabývá se letectvím, sportem a cestováním, provoz mlýna svěřil správci  Bílkovi

1913 syn Jan Čermák zřídil v přízemí mlýna kinematograf

Jan Čermák byl veliký fanda moderní elektrotechniky, jeho nadšení sdílela i manželka Růžena, která v roce 1923 zapůjčila kapitál společnosti Radiožurnál k zahájení rozhlasového vysílání v ČSR

19.4.1921 transmise chytila za oděv stárka Rudolfa Marhana a jeho tělo roztrhala

1930: Jan Čermák

1932 vzala voda jez, obnova stála 270 000 Kč

1932 vodní právo si pronajal továrník Jelínek na výrobu elektřiny pro město za 15.600 Kč ročně

24.4.1937 mlýn v dražbě koupila Marie Čermáková roz. Formánková

1938 zbořen komín, část mlýna přestavěna na obytný dům

31.12.1938 budovy mlýna koupil Al. Postatsky-Liechtenstein za 540.000 zl., částku bude splácet v hédnotě 10 q pšenice ročně

mlýn slouží jako skladiště rybářského nářadí

1947 koupil Josef Raus a syn, zřídil zde strojní zámečnictví

mlýn znárodněn, n.p. Výtahy zde vyráběl atypické výtahy

restiotuován Josefu Rausovi, zřízena Podhradská strojírna a obchod čerpadly a vodoinstalačním materiálem