Mlynáři a pekaři nekradou, člověk jim sám nosí.
(německé přísloví)

Hejhovský, Bargerův, Městský, Pichlův mlýn, mlýn Pod Mostem

Hejhovský, Bargerův, Městský, Pichlův mlýn, mlýn Pod Mostem
26
Puchmayerova
Týn nad Vltavou
375 01
České Budějovice
Týn nad Vltavou
49° 13' 25.8'', 14° 24' 60.0''
Mlýniště bez mlýna
Prostřední mlýn v Týně, založený koncem 13. stol. za biskupa Tobiáše z Bechyně, 1379 měl čtyři kola, později několikrát vyhořel, v 2. pol. 19. stol. v držení rodu Samců, koncem 19. stol. zde instalována turbína a elektrárna. Zbořen v roce 1960 před napouštěním vodní nádrže Orlík. Na rozdíl od ostatních vltavotýnských mlýnů se na pohlednicích téměř nevyskytuje.
300 m sz od kostela sv. Jakuba v Týně nad Vltavou
Vltava
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Vybudován za biskupa Tobiáše z Bechyně (1278-1296)

1379 o čtyřech kolech, mlynář Otyk

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1601 mlynář Hejha

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1654 Adam Radim

1660 Martin Kutil

1677 Bohuslav Kropáček

1685-1687 Mařenka Velinská

1693-1700 koželuh Šimon Trnka

za něho postihla mlýn blíže neurčená pohroma, vdova Barbora se sirotky opustila mlýnskou živnost, 1710 připomínána v nově vystavěném domě u vody v těsné blízkosti mlýna. Na tomto místě 1719-1727 uváděn Jan Trnka.

poč. 18. stol. mlýn obnoven

1713-1721 Jan Hrdlička, zvaný Havlíček

1721-1722 Viktorin Hrdlička

1723-1727 Pavel Skopec z Třeboně

1738-1752 Štěpán Janda

1752-1754 Martin Honsa

1764-1793 Karel Honsa s manželkou Alžbětou

před 1785 mlýn patrně sloučen se stavením někdy Barbory Trnkové

1793-1799 syn Vojtěch Honsa

obytné stavení vyhořelo

mlýn se čtyřmi složeními, šesti stoupami, pilou, spáleništěm domu a rolemi zakoupil Josef Vaněček s manželkou Marianou

3.12.1802 manželé Vaněčkovi postoupili mlýn Tomáši Semanovi a jeho manželce Kateřině za 24.150 zlatých a výměnou přijali Starotáborský mlýn za 14.000 zl.

1804 mlýn koupil Tomáš Samec za 29.100 zl. a zůstal zde až do smrti do roku 1820

mlýn zdědil syn Vojtěch Samec, hospodařil zde 1830-1888

1840 majitel František Samec

 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1888-1892 Jan a Emilie Samcovi

V lednu 1890 u krajského soudu v Č. Budějovicích zapsaná firma "Jan Samec". (RR)

1892-1902 syn Jan Samec

1894 v mlýně instalováno dynamo, mlynář vyjednával o prodeji přebytků elektřiny k osvětlení města, k dohodě kvůli neshodám v platebních podmínkách nedošlo

1902-1918 Josef Karásek s manželkou Augustou

 

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1918 Josef Karásek prodal mlýn za 200.000 K Ladislavu Bargerovi a jeho manželce Augustě, nájemcům dvora v Jarošovicích

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1919 na mlýně zřízena turbína

1930 majitel Ladislav Barger

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1960 mlýn demolován před napouštěním přehrady Orlík

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Barger
  • Samec
  • Otyk
  • Hejha
  • Radim
  • Kutil
  • Kropáček
  • Velinský
  • Trnka
  • Hrdlička
  • Havlíček
  • Skopec
  • Janda
  • Honsa
  • Vaněček
  • Seman
  • Karásek

Historie mlýna také obsahuje:

1379 Otyk

1601 Hejha

1654 Adam Radim

1660 Martin Kutil

1677 Bohuslav Kropáček

1685-1687 Mařenka Velinská

1693-1700 koželuh Šimon Trnka

1713-1721 Jan Hrdlička, zvaný Havlíček

1721-1722 Viktorin Hrdlička

1723-1727 Pavel Skopec 

1738-1752 Štěpán Janda

1752-1754 Martin Honsa

1764-1793 Karel Honsa s manželkou Alžbětou

1793-1799 Vojtěch Honsa

Josef Vaněček s manželkou Marianou

3.12.1802-1804 Tomáši Seman s manželkou Kateřinou

1804-1820 Tomáš Samec 

1830-1888 Vojtěch Samec

1888-1892 Jan a Emilie Samcovi

1892-1902 Jan Samec ml.

1902-1918 Josef Karásek s manželkou Augustou

1918-1930 Ladislav Barger s manželkou Augustou

1939 - Ladislav Berger (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • reklama, inzerát
neexistuje
02 2018
    městský
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    mlýnice a dům samostatné budovy
      zděná
      jednopatrový
      Patrová mlýnice měla původně barokní obloučkový štít, koncem 19.stol. upravený novogoticky s věžičkami a cimbuřím.
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          1379 čtyři kola
          1799 čtyři složení
          Zaniklý
          • pila
          • stoupa
          • výroba elektrické energie
          1799 šest stoup a pila
          elektrárna zřízena 1894
          • jez
          1962 jez zatopen vzdutím orlické přehrady (od 1992 přehrady Kořensko)
          Typturbína Girardova
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popiszřízena 1919
          1930: 1 turbína Girarda, hltnost 1 m3/s, spád 0,84 m, výkon 8 HP
          Typturbína Girardova
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popiszřízena 1919
          1930: 1 turbína Girarda, hltnost 1 m3/s, spád 0,84 m, výkon 8 HP
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1379 4 kola na spodní vodu
          1930: 1 kolo na spodní vodu, hltnost 2 m/s, spád 0,84 m, výkon 7 HP
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníSešit 02 (České Budějovice), s. 38
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníSešit 02 (České Budějovice), s. 38
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách V.
          Rok vydání2002
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 89-91
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMartina Sudová - Lubomír Procházka
          NázevVltavotýnsko (Zmizelé Čechy)
          Rok vydání2007
          Místo vydáníPraha - Litomyšl
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMartina Sudová - Lubomír Procházka
          NázevVltavotýnský poutník
          Rok vydání2007
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 122-125
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

          Vytvořeno

          14.2.2018 10:45 uživatelem doxa (Jan Škoda)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 19.12.2021 16:54
          Radomír Roup 23.6.2018 10:12