Hejhovský, Bargerův, Městský, Pichlův mlýn, mlýn Pod Mostem

Vybudován za biskupa Tobiáše z Bechyně (1278-1296)

1379 o čtyřech kolech, mlynář Otyk za urburní útok 1 kopu a 4 gr.

1601 mlynář Hejha

1654 Adam Radim

1660 Martin Kutil

1677 Bohuslav Kropáček (zároveň i na panském mlýně)

1685-1687 Mařenka Velinská, u mlýna valcha

1693-1700 koželuh Šimon Trnka

za něho postihla mlýn blíže neurčená pohroma, vdova Barbora se sirotky opustila mlýnskou živnost, 1710 připomínána v nově vystavěném domě u vody v těsné blízkosti mlýna. Na tomto místě 1719-1727 uváděn Jan Trnka.

poč. 18. stol. mlýn obnoven

1713-1721 Jan Hrdlička, zvaný Havlíček

1721-1722 Viktorin Hrdlička

1723-1727 Pavel Skopec z Třeboně

1738-1752 Štěpán Janda

1752-1754 Martin Honsa

1764-1793 Karel Honsa s manželkou Alžbětou

před 1785 mlýn patrně sloučen se stavením někdy Barbory Trnkové

1793-1799 syn Vojtěch Honsa

obytné stavení vyhořelo

červenec 1799 mlýn se čtyřmi složeními, šesti stoupami, pilou, spáleništěm domu a rolemi zakoupil Josef Vaněček s manželkou Marianou

3.12.1802 manželé Vaněčkovi postoupili mlýn Tomáši Semanovi a jeho manželce Kateřině za 24.150 zlatých a výměnou přijali Starotáborský mlýn za 14.000 zl.

1804 mlýn koupil Tomáš Samec za 29.100 zl. a zůstal zde až do smrti do roku 1820

mlýn zdědil syn Vojtěch Samec, hospodařil zde 1830-1888

1840 majitel František Samec

1880 ve mlýně zaměstnáni 2 stárci, 2 mládci, prášek, učeň a služka

1888-1892 Jan a Emilie Samcovi

1889 mlýn zmodernizován

V lednu 1890 u krajského soudu v Č. Budějovicích zapsaná firma "Jan Samec". (RR)

1892-1902 syn Jan Samec

1894 v mlýně instalováno dynamo, mlynář vyjednával o prodeji přebytků elektřiny k osvětlení města, k dohodě kvůli neshodám v platebních podmínkách nedošlo

1897 nařízeno zrušit slup na chytání ryb

1902-1918 Josef Karásek, syn mlynáře z Kostelce nad Labem, s manželkou Augustou, roz. Vranou z Třebešic  (1869-1918)

12.5.1906 zemřel Jan Samec

1916 zamítnuto odvolání ohledně zrušení slupi

1918 po smrti manželky Josef Karásek prodal mlýn za 200.000 K Ladislavu Bargerovi a jeho manželce Augustě, nájemcům dvora v Jarošovicích (původem z Kutné Hory)

mlýn vede stárek František Pichl

1919 na mlýně zřízena turbína

1922 ve mlýně zaměstnáno 5 pomocných sil, týdně se semele 200 q obilí, celkový majetek L. Bargera činí přes milion korun

1930 majitel Ladislav Barger

1956 zastaven provoz, stavebně v špatném stavu

původně se počítalo jen s demolicí mlýnic a adaptací obytné části na 2 bytové jednotky, od toho však bylo pro přílišnou nákladnost upuštěno a mlýn demolován celý

mlýn oceněn na 110.573 Kč, což však po měnové reformě činilo pouhých 34.663 Kč, odvolání zamítnuto

1960 mlýn demolován před napouštěním přehrady Orlík, materiálem zavezena sousední stoka