Blázen jde přímo jako mlýnský osel.
(německé přísloví)

Hejhovský, Bargerův, Městský, Pichlův mlýn, mlýn Pod Mostem

Hejhovský, Bargerův, Městský, Pichlův mlýn, mlýn Pod Mostem
26
Puchmayerova
Týn nad Vltavou
375 01
České Budějovice
Týn nad Vltavou
49° 13' 25.8'', 14° 24' 60.0''
Mlýniště bez mlýna
Prostřední mlýn v Týně, založený koncem 13. stol. za biskupa Tobiáše z Bechyně, 1379 měl čtyři kola, později několikrát vyhořel, v 2. pol. 19. stol. v držení rodu Samců, koncem 19. stol. zde instalována turbína a elektrárna. Zbořen v roce 1960 před napouštěním vodní nádrže Orlík. Na rozdíl od ostatních vltavotýnských mlýnů se na pohlednicích téměř nevyskytuje.
300 m sz od kostela sv. Jakuba v Týně nad Vltavou
Vltava
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Vybudován za biskupa Tobiáše z Bechyně (1278-1296)

1379 o čtyřech kolech, mlynář Otyk za urburní útok 1 kopu a 4 gr.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1601 mlynář Hejha

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1654 Adam Radim

1660 Martin Kutil

1677 Bohuslav Kropáček (zároveň i na panském mlýně)

1685-1687 Mařenka Velinská, u mlýna valcha

1693-1700 koželuh Šimon Trnka

za něho postihla mlýn blíže neurčená pohroma, vdova Barbora se sirotky opustila mlýnskou živnost, 1710 připomínána v nově vystavěném domě u vody v těsné blízkosti mlýna. Na tomto místě 1719-1727 uváděn Jan Trnka.

poč. 18. stol. mlýn obnoven

1713-1721 Jan Hrdlička, zvaný Havlíček

1721-1722 Viktorin Hrdlička

1723-1727 Pavel Skopec z Třeboně

1738-1752 Štěpán Janda

1752-1754 Martin Honsa

1764-1793 Karel Honsa s manželkou Alžbětou

před 1785 mlýn patrně sloučen se stavením někdy Barbory Trnkové

1793-1799 syn Vojtěch Honsa

obytné stavení vyhořelo

červenec 1799 mlýn se čtyřmi složeními, šesti stoupami, pilou, spáleništěm domu a rolemi zakoupil Josef Vaněček s manželkou Marianou

3.12.1802 manželé Vaněčkovi postoupili mlýn Tomáši Semanovi a jeho manželce Kateřině za 24.150 zlatých a výměnou přijali Starotáborský mlýn za 14.000 zl.

1804 mlýn koupil Tomáš Samec za 29.100 zl. a zůstal zde až do smrti do roku 1820

mlýn zdědil syn Vojtěch Samec, hospodařil zde 1830-1888

1840 majitel František Samec

 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1880 ve mlýně zaměstnáni 2 stárci, 2 mládci, prášek, učeň a služka

1888-1892 Jan a Emilie Samcovi

1889 mlýn zmodernizován

V lednu 1890 u krajského soudu v Č. Budějovicích zapsaná firma "Jan Samec". (RR)

1892-1902 syn Jan Samec

1894 v mlýně instalováno dynamo, mlynář vyjednával o prodeji přebytků elektřiny k osvětlení města, k dohodě kvůli neshodám v platebních podmínkách nedošlo

1897 nařízeno zrušit slup na chytání ryb

1902-1918 Josef Karásek, syn mlynáře z Kostelce nad Labem, s manželkou Augustou, roz. Vranou z Třebešic  (1869-1918)

12.5.1906 zemřel Jan Samec

 

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1916 zamítnuto odvolání ohledně zrušení slupi

1918 po smrti manželky Josef Karásek prodal mlýn za 200.000 K Ladislavu Bargerovi a jeho manželce Augustě, nájemcům dvora v Jarošovicích (původem z Kutné Hory)

mlýn vede stárek František Pichl

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1919 na mlýně zřízena turbína

1922 ve mlýně zaměstnáno 5 pomocných sil, týdně se semele 200 q obilí, celkový majetek L. Bargera činí přes milion korun

1930 majitel Ladislav Barger

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1956 zastaven provoz, stavebně v špatném stavu

původně se počítalo jen s demolicí mlýnic a adaptací obytné části na 2 bytové jednotky, od toho však bylo pro přílišnou nákladnost upuštěno a mlýn demolován celý

mlýn oceněn na 110.573 Kč, což však po měnové reformě činilo pouhých 34.663 Kč, odvolání zamítnuto

1960 mlýn demolován před napouštěním přehrady Orlík, materiálem zavezena sousední stoka

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Barger
  • Samec
  • Otyk
  • Hejha
  • Radim
  • Kutil
  • Kropáček
  • Velinský
  • Trnka
  • Hrdlička
  • Havlíček
  • Skopec
  • Janda
  • Honsa
  • Vaněček
  • Seman
  • Karásek
  • Pichl
  • Gebal

Historie mlýna také obsahuje:

1379 Otyk

1601 Hejha

1654 Adam Radim

1660 Martin Kutil

1677 Bohuslav Kropáček

1685-1687 Mařenka Velinská

1693-1700 koželuh Šimon Trnka

1713-1721 Jan Hrdlička, zvaný Havlíček

1721-1722 Viktorin Hrdlička

1723-1727 Pavel Skopec 

1738-1752 Štěpán Janda

1752-1754 Martin Honsa

1764-1793 Karel Honsa s manželkou Alžbětou

1793-1799 Vojtěch Honsa

1799-1802 Josef Vaněček s manželkou Marianou

3.12.1802-1804 Tomáši Seman s manželkou Kateřinou

1804-1820 Tomáš Samec 

1830-1888 Vojtěch Samec

1888-1892 Jan a Emilie Samcovi

1892-1902 Jan Samec ml.

1902-1918 Josef Karásek s manželkou Augustou

1918-1930 Ladislav Barger s manželkou Augustou

1939 - Ladislav Berger (RR)

1947 Gebal (nájemce)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • reklama, inzerát
neexistuje
02 2018
    městský
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    mlýnice a dům samostatné budovy
      zděná
      jednopatrový
      Patrová mlýnice měla původně barokní obloučkový štít, koncem 19.stol. upravený novogoticky s věžičkami a cimbuřím.
      Všechny 4 týnské mlýny měly podobnou štítovou architekturu s věžičkami, štíty Podmosteclého a Malostranského mlýna jsou však naprosto identické, jelikož v obou hospodařila rodina Samcova a přestavba probíhala v roce 1889.
      1958: mlýn třípatrový, obytné stavení tvoří společnou budovu se stájemi. Část budovy, asi 70 let stará, přízemní, druhá část patrová. Nachází se zde 2 byty s kuchyní a fotografický atelíer.
      Přízemní podsklepená pekárna a jednopatrová stará mlýnice. Dále zde byla dřevěná patrová stavba na zděných pilířích a dřevěných sloupech s podchodem v přízemí.
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          1379 čtyři kola
          1799 čtyři složení
          1880 dvě mlýnice
          1889 mlýnice při pravém břehu přestavěna na uměleckou
          1902 v jedné mlýnici pohání 4 kola 4 obyčejná složení, 2 válcové stolice, čisticí stroje a holendr,
          v druhé mlýnici Amerikán s 1 složením francouzským, 3 dvoupárovými válcovými stolicemi, čistícími stroji a elektrickým osvětlením, poháněný turbínou
          1922: 6 složení
          Zaniklý
          • pila
          • pekárna
          • stoupa
          • výroba elektrické energie
          • valcha
          1685 valcha o 1 stoupě, 4 vrcholcích a valchovně kůží
          1799 šest stoup a pila
          elektrárna zřízena 1894, zařízení pořízeno za 1000 zl.
          1904 zřízena strojní pekárna
          • jez
          • stavidlo
          • most, propustek
          1880: 5 vodních žlabů, každý o šířce 1,4 m a délce 16,6 m, první dva žlaby sloužily přední mlýnici, další dva zadní mlýnici, pátý žlab byl jalový, nacházel se mezi přední a zadní mlýnicí
          mlynář měl povinnost udržovat 103 m dlouhý úsek jezu u pravého břehu
          u mlýna se nacházel ostrov
          1922 jez poničen ledovou dřenicí
          1947 podána stížnost, že nájemce Gebal vkládá klády do vorové propusti, aby zvýšil spád, čímž škodí Rybičkovu mlýnu, majitel Barger však namítal, že koruna jezu zvýšena není
          1958 betonový můstek přes náhon
          1962 jez zatopen vzdutím orlické přehrady (od 1992 přehrady Kořensko)
          Typturbína Girardova
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popiszřízena 1919
          1930: 1 turbína Girarda, hltnost 1 m3/s, spád 0,84 m, výkon 8 HP
          Typturbína Girardova
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popiszřízena 1919
          1930: 1 turbína Girarda, hltnost 1 m3/s, spád 0,84 m, výkon 8 HP
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1379 4 kola na spodní vodu
          1880: v každíém ze 4 žlabů 2 kola o prům. 4,7 a 5,6 m
          1889 po instalaci turbíny 5. kolo u zadní mlýnice přesunuto do 3. žlabu
          1902 turbína a 4 kola, celk. výkon 70 HP
          1919 1 kolo na spodní vodu s hltností 2 m3/s a výkonem 7 HP nahrazeno Girardovou turbínou
          1930: 1 kolo na spodní vodu, hltnost 2 m/s, spád 0,84 m, výkon 7 HP
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          Popis1889 instalována namísto 4 kol, umístěna do prvních dvou žlabů, prům. 2,25 m, hltnost 3,5 m3/s
          1902 turbína a 4 kola, celk. výkon 70 HP
          Typdynamo
          StavZaniklý
          Popispořízeno 1894
          Typdynamo
          StavZaniklý
          Popispořízeno 1894
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníSešit 02 (České Budějovice), s. 38
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníSešit 02 (České Budějovice), s. 38
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách V.
          Rok vydání2002
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 89-91
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMartina Sudová - Lubomír Procházka
          NázevVltavotýnsko (Zmizelé Čechy)
          Rok vydání2007
          Místo vydáníPraha - Litomyšl
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMartina Sudová - Lubomír Procházka
          NázevVltavotýnský poutník
          Rok vydání2007
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 122-125
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJaroslava Pixová
          NázevKdyž Vltava zpívala I., Od Týna po Rejsíkov
          Rok vydání2022
          Místo vydáníPutim
          Další upřesněnís. 96 - 103

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

          Vytvořeno

          14.2.2018 10:45 uživatelem doxa (Jan Škoda)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 19.12.2021 16:54
          Radomír Roup 23.6.2018 10:12