Malostranský, Radenovský, Tlaškovský, Býčkův mlýn, Benešovy vltavotýnské mlýny

založen kol. 1280 za biskupa Tobiáše z Bechyně

1378 mlynář Raden, mlýn měl tři složení, vrchnoisti platí 76 korců žita a má vykrmit 2 vepře

1600 mlynář Hašek, platí úrok 4 kopy, 5 grošů a 8 denárů

1654-1677 Pavel Tlašek

mlýn patrně poškozen

1687 zakoupila týnská obec, uveden jako obnovený Radinovský mlýn

nájemci:

1687-1691 Pavel Zmrhal nebo Petr Pavel Bejčovec

na mlýně dále  rodina Velinských a Jan Hrdlička

poč. 18. stol. mlýn uváděn opět jako Tlaškovský v majetku týnské obce, primátor Týna nad Vltavou měl výsadu každoročně dostávat z mlýna jednoho krmného vepře nebo náhradou 12 zlatých v hotovosti

nájemcii:

před 1707 Jakub Planer

1707-1721 Bartoloměj Šiškovský

1721 Jakub Vacek (Valek)

1721 zakoupil Viktor Vodička, hospodařil však špatně a neplatil uloženou kontribuci

11. září 1721 nařízena exekuční dražba od 2000 zl., pro nedostatek zájemců odkoupila zpět týnská obec

nájemci

1722-1726 Šimon Řežábek, platí 150 zl. a 2 str. pšenice

v okolí mlýna vypukl požár, shořela olejna a pekárna, mlýn byl však zachráněn

1726-1747 Tomáš Mezera, purkmistr Týna n/V

mlýn zpustl

1747 zpustlý mlýn zakoupil za 1.960 zlatých Štěpán Janda, hospodařil zde do roku  1752

1772-1785 František Janda

1787-1806 Tomáš Samec

1806 zakoupil Vojtěch Voneš za 25.500 zl.

1806-1807 Jakub Měřička s manželkou Eleonorou (vdova po mlynáři Jakubu Honsovi z protějšího Bellhovského mlýna)

1809 Jan Košák (manžel dcery Měřičkových Mariany) zakoupil mlýn za 25.000 zl., které mu daroval otec. Na mlýně hospodařil do roku 1815.

1815-1817 Josef Ledvinka

1817 zakoupili Vojtěch a Barbora Žižkovští za 35.700 zl.

1819-1828 Vojtěch Žižkovský

1828-1846 Jáchym Rybička a manž. Mariana (dcera Tomáše Samce z Podmosteclého mlýna) , za mlýn zaplatili 25.000 zl.

1848-1858 Martin Rybička, majitel Panského mlýna

1858-1868 Jáchym Rybička (otec Martina)

1868-1889 František Samec, manžel Josefiny Rybičkové

mlýn přestavěn

1873-1891 Fr. Samec  starostou Týna

1889-1891 poslancem Zemského sněmu

9.12.1894 obdržel Zlatý záslužný kříž s korunou

1889-1904 František Samec společně se synem Vojtěchem Samcem

1890 mlýn poničen velkou povodní, v celém objektu vyrvány podlahy, zničeny zásoby obilí a mouky, dobytek na poslední chvíli zachráněn vybouraním zdi

1889-1892 mlýn přestavěn a modernizován

ve mlýně 2 mlynářští, 2 čeledíni, 3 služebné, chová se 4-5 koní, 16 ks hov. dobytka, 7 prasat

07 1903 Fr. Samec zemřel

1903-1918 Vojtěch Samec (*1870)

26.7.1904 u mlýna povoleno zřídit skladiště dříví, vaziště a splaz

10 1904 sh hods.ořel stoh obilí u mlýna

10 1907 v 8 hod. večer začal hořet mlýn, shořela celá mlýnice, pila a obytné stavení zachráněny, částečně kryto pojistkou

požár ale zastavil plánovaný prodej mlýna anglické společnosti, ktrá zde chtěla zřídit mechanickou přádelnu.

1918-1931 Tomáš Býček z Holkovic na Horažďovicku

Vojtěch Samec se přestěhoval do Prahy Vršovic, kde si 1929 zřídil půjčovnu lešení

1919 instalovány turbíny

1930 majitel Tomáš Býček

1931 Tomáš Býček s dcerami Emilií a Květuší

mlýn zkrachoval

25. února 1938 prodán v exekuční dražbě i s pozemky Jaroslavu Benešovi z Ejpovic za 924.465 Kč

17. března 1938 vypukl v mlýnici požár, z mlýna zůstaly jen holé zdi

Mlýn obnoven a modernizován

17. srpna 1940 o půl jedné v noci ve výtahové věži ve mlýně opět vypukl požár, včasným zásahem hasičů se jej ale podařilo lokalizovat, škoda činila 40.000 K

Syn předchozího mlynáře Tomáš Býček odjel za prací do Německa, v květnu 1940 ilegálně přešel do Švýcarska, v červnu vstoupil do čs. armády ve Francii, bojoval na frontě, získal medaili Za chrabrost a byl povýšen na svobodníka. V červenci odplul do Anglie, 1943 se přihlásil k plnění zvláštních úkolů na území Protektorátu. Byl zařazen do skupinu Barium, začátkem dubna 1944 jako člen tříčlenné skupiny a šifrař seskočil nedaleko Vysolé nad Labem. Jejich skupina měla provádět zpravodajskou činnost pro Londýn s pomocí radiostanice. Ačkoliv jim bylo Gestapo na stopě, podařilo se jim ve východních Čechách vybudovat rozsáhlou odbojovou síť (cca 400 členů).  Na konci roku 1944 byla skupina prozrazena, Tomáš Býček ale uprchl na Trutnovsko a jako jediný ze skupiny přežil. V listopadu 1939 vyznamenán Čs. válečným křížem 1939. Po únoru vyšetřován StB, podařilo se mu uprchnout do Anglie, kde 1988 zemřel.

Zmíněný mlynář Jaroslav Beneš byl udán pro rozšiřování zpráv ze zahraničního rozhlasu - zatknut gestapem 2. září 1940 a odsouzen ke 14 měsícům káznice. Mezitím byl na mlýn dosazen spolupracovník udavače Pisingera Vilém Brun. Benešovu manželku Marii navíc zatkli v létě 1941 kvůli černému mletí. Beneš byl po odpykání trestu předán gestapu, ale propuštěn nebyl - 15. října 1941 byl v Praze popraven (manželka zůstala až do konce války v KL Ravensbrück). Jaroslavu Benešovi byl udělen in memoriam Čs. válečný kříž. Marie Benešová se s podlomeným zdravím vrátila do vypleněného bytu (Vilém Brun odvezl veškerý nábytek, co nedokázal odvézt, to zničil, mlýn nebyl  provozuschopný)
(PK via Jan CIGLBAUER, Hrdelní případy Mimořádného lidového soudu České Budějovice 1945-1948. Potrestání kolaborantů, udavačů a válečných zločinců z Českobudějovicka, Jindřichohradecka a Českokrumlovska, Praha 2018, s. 349-350.)

duben 1948 na mlýn uvalena národní správa

Marie Benešová po jednání s národním správcem raněna mozkovou mrtvicí, které podlehla

červenec 1948 podnik  "Benešovy vltavorýnské mlýny a pila" znárodněn, v srpnu zařazen pod n.p. Jihočeské mlýny

ponecháno jen cca 11 ha pozemků pro obživu Marty a Jaroslava Benešových

1949 z mlýna vystěhováni

1960 po vzdutí hladiny po  napuštění Orlické přehrady zrušena turbína, mlýn převeden na elektrický pohon

31. prosince 1962 zastaven provoz, budovy nadále slouží jako velkoobchodní sklady

1964 objekt zasažen povodní

1990 po dokončení vodní nádrže Kořensko mlýn demolován

dnes je zde zahrádkářská kolonie