Člověk nezbohatne pouze prací,
jinak by musel být osel bohatší než mlynář.
(německé přísloví)

Žimrovický, Schulzův mlýn

Žimrovický, Schulzův mlýn
2
16
Mlýnská
Žimrovice
747 41
Opava
Žimrovice
49° 51' 29.9'', 17° 51' 4.4''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
První zmínka o mlýně je z r. 1574. Mlýn fungoval do r. 1911, kdy tehdy již zaostalý a neprosperující mlýn koupil Karl Weisshuhn a přestavěl ho na byty pro zaměstnance své papírny. Dnes je veden v katastru jako bytový dům.
Východně od centra obce - Mlýnská ulice
Moravice
nepřístupný

Obecná historie:

Dále po proudu řeky se nacházel Žimrovický mlýn, zvaný též podle svých pozdějších majitelů Schulzuv mlýn. První zmínka o mlýnu v Žimrovicích pochází z urbáře hradeckého panství, který nechal roku 1574 sepsat Frydrych ml. Cetrys z Kynšperka, který držel tehdy hradecké panství v zástavě. Mlýn tehdy patřil žimrovickému fojtovi Matouši Vrtalovi. Ze mlýna, který zbudoval zástavní pán odváděl 16 čtvrtní a byl povinen krmit dva panské vepře. Při mlýnu byla panská louka. Rovněž zahrada byla mlynáři přidána.
Jmenovitě se v Žimrovicích uvádí mlynář Ondřej Tesař, který zemřel 1. května 1651 ve věku 70 let. Po něm následoval Ondřejův syn Jiří Tesař, který se 23. září 1647 oženil s Kateřinou, dcerou Mikuláše Wilhema z Hradce nad Moravicí. Dalším mlynářem byl syn Jiřího Tesaře Tomáš, který se 15. října 1686 oženil s Marinou Hrbáčovou z Chvalíkovic. Když Tomáš Tesař v Žimrovicích 1. dubna 1719 ve věku 69 let zemřel, převzal mlýn v ceně 160 tol. sl. 10. prosince 1719 jeho stejnojmenný syn. Ten ale 26. května následujícího roku taktéž zemřel. Bylo mu 32 let. Vdova Kateřina prodala mlýn 3. července 1720 za 175 tol. sl. Baltazarovi Schulzovi a následně se za nového mlynáře provdala. Nový mlynář byl synem Baltazara Schulze a pocházel z Hradčánek (dnes Gródczanki v Polsku). Závdavku složil 42 tol. a zbývající částku splácel ročně po 5 tol.
Z urbáře hradeckého panství se dovídáme, že k žimrovickému mlýnu náleželo 5 vratislavských šeflů pole „Na hůrce“, 1 šefl a 1 čtvrť pole „Nad vodou“ a 5 šeflů pole „Na skále“. Ročně odváděl mlynář vrchnosti o sv. Jiří 2 tol. 6 gr., o sv. Janu 2 tol. 6 gr., o sv. Michaelu 4 tol. 12 gr. a o Vánocích taktéž 4 tol. 12 gr. Také ročně odváděl o sv. Michaelu 2 zl. z kusu panského pole a ve stejném termínu i 32 šeflů žita. Mlynář měl také za povinnost chovat jednoho panského honícího psa nebo místo toho dát o Vánocích 2 šefly. Mimo to byl zproštěn roboty a při změně majitele musel kupující zaplatit obvyklé 10% laudemium.
Po Baltazarovi Schulzovi převzal mlýn 20. června 1761 jeho prvorozený syn Josef Schulz (*17. března 1721). Po jeho smrti 1. července 1781 koupil mlýn v Žimrovicích č. 2 jeho syn Jakub Schulz (1763-1836) za 175 tol. sl. Po Jakubovi následoval od 10. ledna 1811 jeho syn Rudolf Schulz. Rudolf Schulz byl dvakrát ženat. Jeho první manželkou byla Beáta Bažanová z Hradce nad Moravicí, podruhé se 11. srpna 1818 oženil s Aloisií, dcerou slavkovského mlynáře Josefa Satkeho.
Rudolf Schulz zemřel 29. března 1845 ve věku 60 let na ochrnutí plic a mlynářské řemeslo po něm převzal jeho syn z druhého manželství Karel (* 3. listopadu 1819). Ten se 30. května 1843 oženil s Marií, dcerou Jakuba Stoška, šafáře v Brance. Z tohoto manželství se narodilo šest dětí: Žofie (* 14. května 1846), Josef (* 9. července 1848), Scholastika (* 20. května 1850), Ferdinand (* 6. listopadu 1852), Arnoštka (* 21. října 1854) a Aloisie Marie (* 9. února 1862).
Pravděpodobně posledním mlynářem v Žimrovicích byl jeho druhorozený syn Josef. Mlýn fungoval do roku 1911, kdy tehdy již zaostalý a neprosperující mlýn koupil za 30000 korun Karl Weisshuhn, který na dolním náhonu zřídil elektrárnu a dřevobrusírnu. Budovu mlýna pak přestavěl na byty pro zaměstnance místní papírny, kterou nechal postavit v Žimrovicích v letech 1890-1891.

(Pavel Solnický)


Historie mlýna obsahuje událost z období:

První zmínka o tomto mlýně pochází z urbáře hradeckého panství, který nechal roku 1574 sepsat Frydrych ml. Cetrys z Kynšperka, který držel tehdy hradecké panství v zástavě. Mlýn tehdy patřil žimrovickému fojtovi Matouši Vrtalovi.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Dále se v Žimrovicích uvádí mlynář Ondřej Tesař, který zemřel 1. května 1651 ve věku 70 let. Po něm následoval Ondřejův syn Jiří Tesař, jenž se 23. září 1647 oženil s Kateřinou, dcerou Mikuláše Wilhelma z Hradce nad Moravicí. Dalším mlynářem byl syn Jiřího Tesaře Tomáš; ten se 15. října 1686 oženil s Marinou Hrbáčovou z Chvalíkovic. Když Tomáš Tesař v Žimrovicích 1. dubna 1719 ve věku 69 let zemřel, převzal mlýn v ceně 160 tolarů slezských 10. prosince 1719 jeho stejnojmenný syn. Ten ale 26. května následujícího roku také zemřel. Bylo mu 32 let. Vdova Kateřina prodala mlýn 3. července 1720 za 175 tol.sl. Baltazaru Schulzovi a následně se za nového mlynáře provdala. Nový mlynář byl synem Baltazara Schulze a pocházel z Hradčánek /dnes Gródczanki v Polsku/.

Po Baltazaru Schulzovi převzal mlýn jeho prvorozený syn Josef Schulz /nar. 17. března 1721/. Po jeho smrti 1. července 1781 koupil mlýn v Žimrovicíích čp. 2 jeho syn Jakub Schulz /1763 - 1836/ za 175 tol.sl. Po Jakubovi následoval od 10. ledna 1811 jeho syn Rudolf Schulz. Ten byl dvakrát ženat. Rudolf Schulz zemřel 29. března 1845 ve věku 60 let na ochrnutí plic a mlynářské řemeslo po něm převzal jeho syn z druhého manželství Karel /nar. 3. listopadu 1819/. Ten se 30. května 1843 oženil s Marií, dcerou Jakuba Stoška, šafáře v Brance. Z tohoto manželství se narodilo 6 dětí. 

1836 Rudolf Schulz

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Pravděpodobně posledním mlynářem v Žimrovicích byl druhorozený syn Karla Schulze Josef Schulz, narozený 9. července 1848. 

Mlýn fungoval do roku 1911, kdy tehdy již zaostalý a neprosperující mlýn koupil za 30 000 korun Karl Weisshuhn, který na dolním náhonu zřídil elektrárnu a dřevobrusírnu. Budovu mlýna pak přestavěl na byty pro zaměstnance místní papírny, kterou nechal postavit v Žimrovicích v letech 1890 - 91.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

1930 Karl Weisshuhn Söhne, elektrárna

Dnes je dům čp. 2 v Žimrovicích veden v katastru nemovitostí jako bytový dům.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Vrtal
  • Tesař
  • Schulz

Historie mlýna také obsahuje:

1574 Matouš Vrtal

Ondřej Tesař (1581-1651)

1647 Jiří Tesař

1686 Tomáš Tesař (1650-1719)

1719-1720 Tomáš Tesař (1688-1720)

1720-1761 Baltazar Schulz
1761-1781 Josef Schulz (1721-1781)

1781 Jakub Schulz (1763-1836)

1811 Rudolf Schulz (1785-1845)

1845 Karel Schulz (*1819).¨

Josef Schilz (*1848)

1911 Karl Weisshuhn

1930 Karl Weisshuhn Söhne

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn – bez historické hodnoty
    08 2017
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        jednopatrový
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • pila
            • výroba elektrické energie
            1930 pouze elektrárna
              Typvodní kolo na vrchní vodu
              StavZaniklý
              Výrobce
              Popis
              Typvodní kolo na vrchní vodu
              StavZaniklý
              Výrobce
              Popis
              Typturbína Francisova
              StavNezjištěn
              Popis1930: 2 turbíny Francis, hltnost 3,7 m3/s 2,4 m3/s, spád obou 5 m, celk. výkon 317 HP
              Žádná položka není vyplněna
              Historické technologické prvky
              AutorSolnický, Pavel
              NázevVodní mlýny na Moravě a ve Slezsku I.díl
              Rok vydání2007
              Místo vydánínakladatelství Libri Praha
              Další upřesněníkniha str. 166 - 168
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorSolnický, Pavel
              NázevVodní mlýny na Moravě a ve Slezsku I.díl
              Rok vydání2007
              Místo vydánínakladatelství Libri Praha
              Další upřesněníkniha str. 166 - 168
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnísešit 17 (Opava), s. 17

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Vytvořeno

              18.2.2018 21:15 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 19.2.2018 18:26
              doxa (Jan Škoda) 10.6.2024 18:09