Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Prostřední mlýn byl zván též jako mlýn klášterní, protože byl od nepaměti v majetku kláštera. V roce 1717 mlýn nechal přestavět převor Augustin Schmitt na mlýn s trojím složením a s moderní technikou té doby. V prostorných vysokých místnostech prvního patra zařídil si převor pěkný letní byt.
Roku 1784 za reforem Josefa II. se zrušeným klášterem přešel do majetku Náboženského fondu a byl prodán Jarošovi ze Zboňku.
1794 – 1823 – Augustin Wondra (1766-1828), ž1. žena Rosalie Schmidová (1773-1797), 2. žena Ernestina Zezulová z Jevíčka
1834 Ernestina Miklisová
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1857 – Ludvík Miklis (1795-?), žena Ernestina (1784-?)
Mlýn byl přechodně zařízen na parní pohon.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1921 – 1933 – Marie Jarošová, vdova po zesnulém Zdenko Jarošovi mlýn vlastní
1930 Marie Jarošová
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Ve 20. století sloužil bývalý Prostřední mlýn již jen jako skladiště národního podniku DIU /výrobce žiletek/.
Vývoj po roce 1989
Dnes slouží bývalý mlýn různým firmám pro podnikání.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Miklis Jaroš Wondra Weigel Ptáček Bubeník Steindl Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Augustiniánský klášter, Náboženský fond, Jaroš ze Zboňku.
1794 – 1823 – Augustin Wondra
1834 Ernestina Miklisová
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
