Historie
Obecná historie:
Na starých mapách a na informační tabuli u mlýna je jako vodní tok uvedena Dlouhá Bělá. Na současné mapě je potok nazván Suchá Bělá. Dlouhá Bělá se podle současné mapy vlévá nad Hřenskem do Suché Bělé.
x x x
Ve Hřensku bývalo kdysi 6 vodních zařízení (4 pily a 2 mlýny na mouku).
Celá čtveřice pil na dřevo (čp. 60, 61, 62, 63) se stejným názvem Brettmühle a označením I. až IV.. byla na horním konci obce na toku Dlouhé Bělé.
Brettmühle I. a II. by měly být doloženy již před r. 1653, r. 1722 se uvádí další pila jako Krumme Bretmühle, což by mohla být č. III., č. IV. byla údajně r. 1892 přeměněna na špitál a její provoz později již nebyl obnoven.
První od Mezní Louky bylo číslo IV., ze kterého dnes nezbylo nic, další (III.) pod dnešní úpravnou vody, stržená při stavbě silnice na Mezní Louku r. 1936, zde zůstal zachován sklep (vedle pilíře mostu), z č. II. najdeme poměrně dobře patrný náhon, skalní sklep a trochu rozvalin.
Číslo I., které bylo v provozu ještě ve 30 letech 20. století, má náhon zachovaný, teče jím voda na přepad do bývalého mlýniště, čímž vytváří místní atrakci pro turisty (mlýn je pod parkovištěm na konci Hřenska, sloužícím jako výchozí bod na Pravčickou bránu a soutěsky).
Nedaleký hotel Klepáč (vedený jako čp. 41) byl také mlýn využívající vodu z Dlouhé Bělé, i zde je zachován náhon vzadu za domem a bývalý povodní poničený bufet (dříve penzion Slávie) u vstupu do soutěsek taktéž (Mahlmühle, čp. 42), ten ovšem využíval vodu z Kamenice.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
1583 - první zmínka o mlýnu, uváděn jako Horní mlýn, měl 2 mlecí zařízení a třetí kolo pohánělo pilu (info tabule u mlýna na parkovišti)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Mlýn je zakreslen na I. vojenském mapování.
Na III. vojenském mapování mlýn není zveden.
První světová válka (1914–1918)
V Seznamu vodních děl republiky Československé z r. 1932 mlýn není uveden.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Na letecké mapě z r. 1953 není objekt uveden.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: