Pláňský mlýn

V Berní rule 1654 mlýn zaznamenán ještě není. Kolem poloviny 18. století v obci Tereziánský katastr uvádí 13 usedlostí. Ve fasi se objevuje mlynář na mlýně o jednom kole. V roce 1706 je mlýn zaznamenán na hraniční mapě. Soupis obyvatel z roku 1784 – pod č. 1 je mlýn Petra Baumanna. V roce 1839 všichni obyvatelé německé národnosti. Roku 1837 ve skice stabilního katastruje uveden Anton Baumann, obytná budova zděná, mlýnice dřevěná, 1 kolo, další 2 větší a jedna malá spalná budova. V otisku stabilního katastru je zděná budova mlýna společně s mlýnicí a jedním kolem, druhá spalná budova také s jedním kolem.

Ve sčítání obyvatel z roku 1880 uveden jako mlynář Josef Stauber *1827 s rodinou, ke mlýnu patří např. 12 kusů dobytka. Stejný mlynář je uveden v roce 1890. Od sčítání roku 1900 přes rok 1910 mlynářem nejstarší syn Josefa Staubera Franz Stauber *1862 s rodinou.

1921 - Franz Stauber *1862 s rodinou

1921 - Franz Stauber *1862 s rodinou

Seznam a mapa vodních děl republiky Československé 1930 : Chamský potok ( Kouba ) Pláně,  František Stauber, mlýn a pila, 1 kolo na svrchní vodu, 0,104-3,6-3,2.

Po válce německé obyvatelstvo vysídleno a po roce 1948 se Pláně staly nepřístupnou osadou v těsné blízkosti hraničních zátarasů.

Po roce 1950 byly zbořeny všechny domy ve středu vsi včetně kaple i domy pod silnicí. Žádné zbytky se nedochovaly ze mlýna stávajícího kdysi u potoka na západním okraji vsi.