1639 syn Tobiáš Kohout, křivoklátský hejtman Jan Hogen píše o jeho špatném hospodaření královské komoře, mlýn a pila v Městečku pustnou, mlynář dluží na úroku 641 zl.
Hejtman navrhuje přestavět mlýn na vrchnostenskou huť, nerealizováno
1706 selský mlýn s jedním složením, při něm pila, platí se z něho důchodu obilného žita 12 strychů, protože se mu toliko jedna vesnice, totiž Městečko, ve kterém 2 potažití a 17 chalupníků jest, s melivem zanechává. Peněžitého úroku z něho jest 1 zl. 51 kr. ročně. Item z téhož mlýna díl do důchodu, díl k záduší a ostatek sirotkům po 6 zl. ročně gruntovních peněz skládati se musí. Kontribucí, mimo kamerální, podle proporcí jinších sousedů měsíčně odváděti musí po 33, 45, 48 gr. též po 1 zl. i více. K tomu koná po příkladu jiných poddaných robotu potažitou, totiž každý týden 3 dny. Mlýn nemá svých dědičných orných polí, jen 1 a 1/2 věrtele, zarostlých žádných, luk též podobně. Polí zadušních užívá pod 14 strychů a luk pod 1 vůz sena a platí z nich k záduší, ať osíval či ne, každoročně 5 zl.
syn Jindřich Kohout "se mlýna pustého ujal, jej znovu vystavil a z něho mnoho starých dluhů jak do důchodu, tak k záduší zaplatil. Podruhé zase dvakrát v jednom roce vyhořel a vše na svůj náklad zase vyzvedl."
Jan Kohout (bratr Jindřicha)
1723 koupil mlynář Petr Cippl, mlýn i pila zničeny požárem a od základu přestavěny
1734 po smrti Petra Cippla se k vdově přiženil Jan Slapnička, mlýn má dvě složení a pilu, dostal se ale opět do hospodářských nesnází
1770 Cipplův pastorek Jan
1783 po jeho smrti vdova prodala mlýn Františku Staňkovi, měšťanu ze Slaného a provdala se za Jana Veselého, stárka z mlýna v Budech.
1785 František Staněk s manželkou Veronikou prodali mlýn Jakubu Eserovi, mlynáři ve Zbečně
14.9.1789 zemřel v Městečku č. 7, tedy ve mlýně, Frantz Oeszr ve věku 80 let. (Tzn. byl mlynář, ale nebyl vlastníkem mlýna.)
1815 mlýn zdědil syn Antonín Eser
27. srpna 1828 žádal o souhlas k postavení dalšího složení na mlýně s tím, že by zvýšil počet mlečů a zavázal se platit z třetího složení 9 měřic žita nájmu navíc. Žádosti nebylo pro odpor sousedních mlynářů vyhověno.
19. dubna 1841 zemřela mlynářka Marie Eserová ve věku 52 let
1845 mlýn převzal Antonínův syn Karel Eser
otec Antonín Eser (Ezr) se s dalšími dětmi přestěhoval na Ezrův mlýn na Vltavě u Orlíka, který zakoupil a kde i 1855 zemřel
