Historie
Obecná historie:
Roku 1913 bylo v Lanškrouně založeno Německé hospodářské skladovací a výrobní družstvo, které navázalo na činnost Okresního spolku pro polní a lesní hospodářství, rozvíjenou už od roku 1875. Družstvo do roku 1915 postavilo obilní skladiště čp. 503, napojené vlečkou na nádraží a později k němu připojilo i podélnou patrovou budovu čp. 998, ve které vedlo sklad chilského ledku a ostatních hnojiv, zemědělského nářadí a pracovních pomůcek, k jižnímu štítu skladiště přistavělo uhelný zásobník. Jeho hospodářský rozvoj vyvrcholil stavbou vlastního automatického parního mlýnu na denní mletí 14 tun a také moderní pekárny v jižním a prodejny v severním křídle. V červenci 1930 je zdařile navrhl a do roka provedl místní stavitel Rudolf Ilgner a vystrojila pardubická firma Macháň & spol. Po znárodnění budovy převzal Zemědělský nákupní a zásobovací podnik a později distributor hnojiva jiných zemědělských potřeb Agrochemický podnik (ACHP), mlýn a pekárna byly zastaveny a zařízení demontováno, dvůr mezi budovami zastřešen. Dnes zde sídlí nástupnická akciová společnost, přízemí mlýnu užívá jako truhlárnu a dílny, křídlo prodejny bylo nedávno rekonstruováno. Nejstarší budova areálu, obilní skladiště, se vzácně dochovalo autenticky a v dobrém stavu, včetně vnitřních dřevěných konstrukcí a zbytků dopravních zařízení.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Ke čtyřem starým vodním mlýnům bychom měli připojit zmínku o jednom mlýně moderním, který v Lanškrouně pracoval jen krátce, zhruba v letech 1933-1953. Byl to parní mlýn v areálu nákupního a výkupního zemědělského podniku, s německým názvem Lagerhaus a českým Hospodářské družstvo. Tento podnik pracoval s velkými objemy obilí, které dodával mnoho mlýnům a pekařům v kraji. Kolem roku 1930 se vedení podniku rozhodlo využít své situace k lepšímu ekonomickému zhodnocení tohoto obilí a postavilo si vlastní, moderní, automatický mlýn a vlastní pekárnu. Podnik pracoval koncem první republiky, za druhé světové války a ještě několik let po ní, ale ve zmatku poválečné socialistické přestavby zanikl. Budovy mlýnů kdysi patřily k ozdobám města a byly i důležitým prvkem jeho ekonomického života. Dnes tuto funkci nemají, ale určitou jedinečnost si stále uchovávají.
zdroj: https://www.lanskroun.eu/assets/File.ashx?id_org=7892&id_dokumenty=4195
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
