Koho ve mlýně natrefíme, toho pokládáme za mlynáře.
(německé přísloví)

Zittův, Strejbovský, Horní mlýn

Zittův, Strejbovský, Horní mlýn
69
53
Podskalí
Mnichovice
251 64
Praha-východ
Mnichovice u Říčan
49° 56' 22.4'', 14° 42' 34.0''
Mlýn s vodním kolem
Zittův mlýn v Mnichovicích patří k nejstarším dochovaným roubeným stavbám ve středočeském kraji. Svým vzhledem dokonale dokresluje krajinu na okraji rozrůstajícího se města. Obytná část se zachovala v původní podobě. Pouze mlýnici na konci 19. století zvýšili pro potřebu modernější technologie o patro.
Struhařovský potok
11433/2-4339
přístupný po domluvě

Obecná historie:

První písemná zmínka o městečku Mnichovice pochází z let 1135 – 1161, kdy je založili mniši ze Sázavského kláštera.[i] První informaci o mlýnu máme z roku 1656, kdy ho vrchnost prodala do soukromého vlastnictví. Koupil jej Václav Bína „od Jeho Milosti hraběcí s veškerými svršky...“.[ii] Roku 1715 prodal mlýn jeho syn Matěj Bína Matěji Janovskému z a 180 kop grošů českých.[iii] Mlýn měl jedno složení, jak uvádí i Tereziánský katastr, rustikál z roku 1748.[iv] Matěj Janovský přikoupil se souhlasem vrchnosti v roce 1720 několik polí, luk a o několik let později dokonce i panský mlýn podmnichovický, zvaný Dolní.[v] V roce 1735 strhla voda hráz rybníka Koloděje, a tak mohl mlynář mlít jen velmi omezeně. Do mlýna se roku 1748 přiženil Josef Schebl, který objekt využíval v pronájmu až do roku 1772, kdy jej postoupil Matěji Janovskému mladšímu. Mlýn měl tehdy dvě mlýnská složení.[vi]

V roce 1873 koupil objekt od Karla Davida Václav Zitta z Ládví, jenž pocházel ze mlýna v Modřanech. S mletím se definitivně skončilo v roce 1942, ale budovu vlastní rod Zittů dodnes. V roce 1996 ji prohlásili za nemovitou kulturní památku.

V roce 1930 byl majitelem mlýna Ladislav Zitta.



[i] Antonín Profous, heslo 5. Mnichovice, in: Místní jména v Čechách III, Praha 1951, s. 115.

[ii] Viz Josef Klempera, Vodní mlýny v Čechách III (pozn. 1), s. 233. Na historii Zittova mlýna si Josef Klempera dal zvlášť záležet. Lze předpokládat, že uvedené údaje jsou správné, ačkoliv zde opět nezmiňuje pramen, z něhož čerpal.

[iii] Ibidem, s. 234.

[iv] Aleš Chalupa et al., heslo Komorní Hrádek, panství, in: Tereziánský katastr I, Praha 1964, s. 55.

[v] Viz Josef Klempera, Vodní mlýny v Čechách III (pozn. 1), s. 236.

[vi] Ibidem, s. 238.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

postaven snad kol. 1600

únor 1656  zakoupil s rolmi, zahradami a lukami Václav Bína (+23.1.1669)  za 90 kop grošů, splatných po 2 kopách ročně jednotlivým nápadníkům  (Matěji Bártovi, Evě Sobkové, Kateřině Tinkové, Dorotě Koželuhové a Evě Šibalové po 11 kopách). Ze mlýna bude platit při sv. Jiří 15 grošů českých,  při sv. Havlu též 15 gr., odvádět 7 slepic ouročních, náhradou za roboty při středopostí a při sv. Václavu po 45 gr. čes.

únor 1669 převzal syn Matěj Bína, pokračuje ve splácení 

8.5.1715 Matěj Bína prodal mlýn, od starodávna zvaný Strejbovský, menší, jenž jej několik let bez zápisu držel a do gruntu spustil, pro kteroužto příčinu netoliko samou, ale manželky jeho pro její zlé vejstupky, které se tuto vypisovati míjí, z téhož mlejna svrhnouti se musel, pročež koupil a ujímá mlejn s jedním složením a patřícími k němu případnostmi Matěj Janovský za 180 kop grošů českých. Přičemž do důchodu vrchnosti zaplatil 20 kop, další bude splácet jednotlivým nápadníkům (Evě Stejskalové, Janu Punčochářovi, Kateřině Tinkové, Václavu a Matějovi Bínovým). Jako závdavek složil Matěj Janovský 68 gr. čes., ostatní částku bude splácet po 8 kopách gr. čes.

23.3.1720 Matěj Janovský (+10.10.1734) přikoupil k mlýnu od gruntu Františka Jandy (čp. 30) kus pole  u mlejna pod 3 str. za 54 zl. 51 kr. Další pole přikoupil od Jiřího Zikmunda (čp. 59), Matěje Pokorného (zbořeno) a Josefa Povejšila (čp. 52)

Navíc ještě přikoupil mlýn Dolejší panský podmnichovský, který po jehi smrti opřevzal druhý syn Václav Janovský, k Dolejšímu mlýnu převedeny některé polnosti

1720 - Jan Václav Oborský, tovaryš mlynářský (SOA Praha, Mnichovice 01c, sn. 25) (mGh)
1720 - Václav Bína (SOA Praha, Mnichovice 01c, sn. 288) (mGh)
1728 - Matěj Dubovský, mlynář ze Šustového mlejna (SOA Praha, Mnichovice 01c, sn. 60) (mGh)

říjen 1734 převzal syn František Janovský i s přikoupenými polnostmi za 494 zl. 11 kr. (smlouva viz dole v příloze)

1.7.1735  přišla velká voda z rybníka Koloděj, z kterého šla voda na Horní mlýn, hráz byla stržena a mlýn pak neměl dostatek vody, pročež byla povinnost roční platby vrchnosti snížena z 20 zl. na 10 zl.

1743 Fr. Janovský splatil všechny závazky

1.7.1748 po smrti Fr. Janovského se na mlýn přiženil Josef Schebl, mlýn vedl až do plnoletosti nejmladší dcery Josefy Janovské, za což musek zaplatit 500 kop gr. míš.

4.3.1772 Josef Schebl (Ševl) postoupil mllýn o 2 složeních Matěji Janovskému, mlýn ošacován na 820 zl., manželé Scheblovi si na mlýně vymínili výminek 

1845  Karel David

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

někdy před 1862 - Janovský (SOA Praha, Mnichovice 16, sn. 158 - index) (mGh)

1864 - Davidová Teresie, manželka Karla Dawida, stárkujícího mlynářského a dozorce nad mlýnem v Růžkově; rodem Zelenová; po prv provdaná za mlynáře Janovského v Mnichovicjch č: 69 (SOA Praha, Mnichovice 16, sn. 158 - index) (mGh)

3.11.1873 koupil Václav Zitta z Ládví za 8800 zl.  (pocházel z mlýna v Modřanech, jeho otec hospodařil 1831-41 na mlýně Podbožkovském zv. Šurkov)

Václav Zitta ml.

Ladislav Zitta

1930 Ladislav Zitta ml.

1930 vyměněno vodní kolo za nové

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

19.6.1939 se sesula šindelová střecha a byla nahrazena eternitovou

4. prosince 1942 nuceně ukončen provoz

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

1950 k mkýnu patřilo 7,71 ha orné půdy, 2,29 ha luk, 0,87 ha pastvin, 1,15 ha lesa, 0,09  ha zahrady a 0,25 ha rybníka - celkem 12,66 ha,

15. října 1996 prohlášen za kulturní památku ( https://www.pamatkovykatalog.cz/pravni-ochrana/vodni-mlyn-120925 )

-do Ústředního seznamu kulturních památek ČR byl zapsán 14. dubna 1997. V současné době prochází mlýn celkovou rekonstrukcí. Záměrem vlastníka Ladislava Zitty je vybudovat zde muzeum mlynářského řemesla.

Moc hezký popis zde... "Zittův mlýn byl dříve nazýván též Horní či Nadmnichovický mlýn. Patří k nejstarším mnichovickým budovám a je velmi cenným dochovaným dokladem lidové architektury a mlynářského řemesla." http://www.krasne-vyhlidky.cz/zittuv-mlyn.php

a zde i něco k rodu Zittů... https://zittuvmlyn.webnode.cz/fotogalerie/

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Bína
  • Janovský
  • Schebl
  • Oborský
  • Dubovský
  • Ševl
  • David
  • Zitta

Historie mlýna také obsahuje:

1656-1669  Václav Bína 

1669-1715 Matěj Bína

1715-1734 Matěj Janovský

1734-1748 František Janovský 

1748-1772 Josef Schebl (Ševl)

1772 Matěj Janovský

1845  Karel David

1862 Janovský

1873 Václav Zitta 

Václav Zitta ml.

Ladislav Zitta
1930-1939 - Ladislav Zitta ml. (RR)


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • výuční list
částečně adaptován
05 2012
    venkovský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
    • baroko do roku 1800
    • klasicismus do roku 1850
    • raná moderna do roku 1920
    roubená+zděná
    jednopatrový
    Budova stojí na obdélném půdorysu. Obytná část má pouze přízemí, mlýnice oproti tomu dvě patra. Do mlýna a obytné části se vcházelo samostatnými vstupy ve východním podélném průčelí. Mlýn měl ještě přístup dveřmi ze síně a dveřmi v západním podélném průčelí, vedoucími k vodnímu kolu.
    Došková střecha nahrazena šindelem, 1939 eternitem.
    Přední obytná část má předsíň, nesenou bohatě profilovanými sloupky, dřevěný štít a na západní straně podstávku. Je to roubený objekt, částečně omítnutý, s okenními otvory částečně původními, částečně zvětšenými. Objekt mlýna je ve svém celku tvarově i dispozičně pozdně barokní, datovaný do přelomu 18. a 19. stol. Hospodářská část je dnes již zděná, ze 30. ket 20. stol., avšak se zbytkem mlýnského kola v náhonu, dle něhož je třeba předpokládat druhotné užití části původního mlecího zařízení. Jedná se o velmi cenný doklad lidové architektury, ojediněle dochovaný ve své obytné části i dispozičním celky, jako již velmi vzácný případ v nejbližším okolí Prahy.
    Budovy mlýna tvoří přízemní roubené obytné stavení s předsazeným bedněným štítem vynášeným sloupky a navazující zděný dvoupatrový omítaný objekt mlýnice s částečně dochovaným technologickým zařízením. Mlýn, staršího založení, je datovaný rokem 1777.
    Na jižní straně je situováno obytné stavení, na severní straně navazuje budova mlýnice, na západní straně stodola, na východní straně hospodářské stavení a na severní straně fragmenty dalších hospodářských staveb. Předmětem ochrany je mlýn-obytná budova, mlýnice a vymezený pozemek.
    Mimořádně hodnotné roubené obytné stavení se zděnou mlýnicí patří k nejstarším památkám Mnichovic. Podle historických pramenů mlýn zde stál již v roce 1600. Horní mlýn původně patřil ke Komornímu Hrádku a proto nebyl veden v obecních gruntovních knihách. V roce 1656 ho od hraběte Jana Valdštejna koupil Václav Bína. Václav Zitta z Ládví, předek současného majitele, jej koupil 3. listopadu 1873. Mlýn sloužil až do 4. prosince 1942. V mlýnici se zřejmě dochovala datace 1777.
    • dveře
    • okno
    • prostup pro hřídel vodního kola
    • Podpůrné dřevěné sloupy
    • tesařsky zdobené podpůrné sloupy
    • topeniště, kamna, pec
    • černá kuchyně
    • dveře
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)

    ObjektKonstrukce/prvekRok smýcení
    přístavek k obytné částiroubení1743
    mlýniceprůvlak1771
    sroubená síňroubení1672
    • existující torzo polouměleckého složení
    Ve mlýnici se vzácně zachovala moučnice a kapsový výtah z roku 1884, vedoucí z podkolí až do podstřeší. Moučnici citlivě zrestaurovali. Dochoval se na ní nápis: Z. K. Šimeček. Jako zajímavý detail se jeví ozdobené vyústění moučného pytlíku, připomínající stylizovanou hlavu čerta. Symbolika vyobrazení nejspíš souvisí se součástí moučnice, jíž se říká hasačert.
    Žádná položka není vyplněna
    1748: 2 složení
    Mlýn se před rekonstrukcí nacházel ve velmi špatném stavu a řada strojů již téměř podlehla hnilobě. Z archivních dokumentů pocházejících z fondu mlynářského ústředí víme, že se ve mlýně vyskytoval jeden český a jeden francouzský kámen, jedna válcová stolice a jeden hranolový vysévač. Moučnice se v dotazníku nezmiňuje.
    Dochovaný
    • stoupa
    U mlýna je dochován štok pro ruční stoupu.
    • stavidlo
    • náhon
    • vantroky
    • rybník
    • odtokový kanál
    • lednice
    V minulosti využívali k akumulaci vody rybník Koloděj, který se však 1. července 1735 protrhl a již jej neobnovili. Místo toho nechal mlynář vybudovat vlastní rybník přímo nad mlýnem. Pozůstatky hráze rybníka Koloděje lze dodnes rozeznat.
    Náhon dosud přivádí vodu, avšak pouze pro roztáčení vodního kola. Měří asi půl kilometru a nemá již takovou kapacitu, jakou jistě míval v dobách, kdy poháněl mlýn. Začíná prostým rozdvojením potoka, bez stavidla nebo jiné regulace. Vine se vykopaným korytem bez zpevněných břehů; v jednom poměrně dlouhém úseku protéká rourou v podzemí. V některých místech utváří náhon dosti meandrů. Tak ve spojitosti s dodnes proudící vodou vzniká krásný krajinotvorný prvek. Nad mlýnem se náhon vlévá do menšího rybníčku a z něho pak teče voda čapem do vantrok.
    Typvodní kolo na vrchní vodu
    StavDochovaný
    VýrobceFrantišek Mikyška, Kojetín
    PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,127 m3/s, spád 5,6 m, výkon 6 HP. (HŠ)
    1930 vodní kolo vyměněno (jšk)
    Jako pohon mlýna sloužila v minulosti dvě vodní kola, která někdy na přelomu 19. a 20. století mlynář zredukoval na jedno, jež pomocí palečného kola pohánělo transmisi a české složení. To, že ve mlýně pracovala dvě vodní kola, dokazuje druhý prostup pro hřídel, dodnes zachovaný. Vodní kolo nechal znovu vyrobit při rekonstrukci mlýna současný majitel. Nově se muselo udělat i kolo palečné. Zbytky starého palečného kola spatříme vystavené při jižním štítovém průčelí mlýna. Staré palečné kolo nese vročení 1852. Vnější část ramen, nesoucí obvod palečného kola, zdobí řezba. (RŠ)
    Typvodní kolo na vrchní vodu
    StavDochovaný
    VýrobceFrantišek Mikyška, Kojetín
    PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,127 m3/s, spád 5,6 m, výkon 6 HP. (HŠ)
    1930 vodní kolo vyměněno (jšk)
    Jako pohon mlýna sloužila v minulosti dvě vodní kola, která někdy na přelomu 19. a 20. století mlynář zredukoval na jedno, jež pomocí palečného kola pohánělo transmisi a české složení. To, že ve mlýně pracovala dvě vodní kola, dokazuje druhý prostup pro hřídel, dodnes zachovaný. Vodní kolo nechal znovu vyrobit při rekonstrukci mlýna současný majitel. Nově se muselo udělat i kolo palečné. Zbytky starého palečného kola spatříme vystavené při jižním štítovém průčelí mlýna. Staré palečné kolo nese vročení 1852. Vnější část ramen, nesoucí obvod palečného kola, zdobí řezba. (RŠ)
    Typnaftový motor
    StavZaniklý
    VýrobceVáclav Suchý, Čtyřkoly
    PopisJako záložní motor stával ve mlýně dieselový motor značky Suchý, z roku 1934, o síle 10 HP. Motor se nezachoval.
    Typnaftový motor
    StavZaniklý
    VýrobceVáclav Suchý, Čtyřkoly
    PopisJako záložní motor stával ve mlýně dieselový motor značky Suchý, z roku 1934, o síle 10 HP. Motor se nezachoval.
    Historické technologické prvky
    • paleční kola, pastorky a cévníky (řemeslný výrobek)
    dvojnásobná
    • pískovcový kámen | Počet:
      • obyčejného složení
      • kapsový výtah | Počet:
      • AutorŠimek Rudolf
        NázevMlýn jako krajinotvorný prvek v barokní době
        Rok vydání2011
        Místo vydáníUPOL Olomouc
        Další upřesněnídiplomová práce
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorŠimek Rudolf
        NázevMlýn jako krajinotvorný prvek v barokní době
        Rok vydání2011
        Místo vydáníUPOL Olomouc
        Další upřesněnídiplomová práce
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníPraha, str. 34
        AutorMagdalena Třebická
        NázevMnichovice - jaké byly, jsou a budou
        Rok vydání2016
        Místo vydáníMnichovice
        Další upřesněnís. 30-31
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorRudolf Šimek
        NázevBarokní vodní mlýny v Chotči, Mnichovicích a Středoklukách
        Rok vydání2014
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníStudie a zprávy - Historický sborník pražského okolí, 4/2014, s. 69-72
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorJosef Klempera
        NázevVodní mlýny v Čechách III.
        Rok vydání2001
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 232-239
        AutorTereza Kaňková
        NázevZittův mlýn
        Další upřesněníIndustriální topografie
        Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V005290
        Datum citace internetového zdroje02 2025

        Místo uloženíarchiv NPÚSČ Praha Sabinova 5
        Název fonduInventarizační průzkum lidové architektury, okres Praha - východ
        Název archiválieMnichovice čp. 69
        Evidenční jednotka
        Inventární číslo, signatura
        Místo uloženíarchiv NPÚSČ Praha Sabinova 5
        Název fonduInventarizační průzkum lidové architektury, okres Praha - východ
        Název archiválieMnichovice čp. 69
        Evidenční jednotka
        Inventární číslo, signatura

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Obrazy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - interiér

        Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Vytvořeno

        30.5.2012 19:34 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

        Majitel nemovitosti

        zitta00

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Helena Špůrová 26.8.2014 11:36
        Radim Urbánek 17.7.2015 21:53
        Radomír Roup (Radomír Roup) 14.6.2018 12:37
        doxa (Jan Škoda) 22.5.2025 23:35
        rodopis.valenta (Jan Valenta) 12.7.2019 08:48