Na pohon mlýna je třeba hodně vzdechů.
(německé přísloví)

mlýn Krcál, Masnerův mlýn

mlýn Krcál, Masnerův mlýn
109
Tyršova
Nový Knín
262 03
Příbram
Nový Knín
49° 47' 35.3'', 14° 17' 22.9''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Svými dochovanými dvěma bohatě zdobenými barokními štíty a fasádami spolu s okolními objekty jako například akumulační nádrží, mlýn patří k nejlépe zachovaným mlýnům v širokém okolí. Objekt novoknínského mlýna může sloužit jako dobrý příklad pro opravu a adaptování některých jiných vodních mlýnů v Čechách.
Voznický potok
25694/2-2479
nepřístupný

Obecná historie:

Historie mlýna opět začíná až po r. 1651, kdy jsou knínské mlýny uváděné jako pohořelé. Jako jediný Knínský mlýn není na Kocábě, ale na Voznickém potoce. Až v r. 1665 je na tomto mlýně uváděn Matěj Psík. Po jeho smrti přešel na Zuzanu Semelkovou , pole byly odprodány Janu Dobšovi a Michalu Holubovi. Mlýn býval na 2 kola, nyní tam tříslo tlukou a je v r. 1673 uváděn jako pustý. V r. 1704 se uvádí jako majítelka Anna Šebková, platila 3/16 zl. mlýn byl o 1 složení a již se uvádí jménem „Krcál“ což znamená malý mlýn. Také se uvádí, že je bez vody a „samou sijí mezi lidmi se živí“. Číslo popisné 109 se poprvé uvádí v r. 1744 kdy je obýval jistý A. Marhold. Ani v jednom z Tereziánských katastrů nelze mlýn Krcál identifikovat. Dokonce se v prvním Tereziánském katastru mezi řemeslníky neuvádí ani jeden mlynář. Na mapách můžeme mlýn poprvé pozorovat na I. vojenském mapování z let 1764 – 1768. Na II. vojenském mapování z let 1836 – 1852 objevíme mlýn již s názvem Krcal M.  V r. 1792 byl objekt mlýna barokně přestavěn a znovu vybudován.V r.1814 se čp. 109 uvádí František Samuelovský.I na Indikační skice z roku 1840 se mlýn jmenuje Krcal a vlastnil jej Adalbert Holeček, což se příliš neshoduje s údajem z kroniky, která tu zmiňuje rod Samuelovských. Před rokem 1848 byli „u mlýna Krcála přepadeni místní povozníci, vezoucí do Prahy náklad mouky. Viníci byly ihned dopadeni, a magistrátem potrestáni. U majitelky Krcálu, mlynářky Samuelovské bylo nalezeno ukradené zboží, a ta byla donucena prodat mlýn p. J. Nevařilovi. V r. 1898 mlýn i z pozemky koupil Filip Masner. V r. 1912 jsou majiteli mlýna Alois a Božena Masnerovi, kteří mlýn obývali až do smrti. Již v roce 1932 mlýn nepracoval. Potvrzuje to i chybějící dotazník ve fondu mlynářského ústředí v Národním archivu. Téměř všechny mlýny v okolí Nového a Starého Knína vznikly z puchýren - zařízení, kde se pomocí stoupy drtil zlatonosný křemen. Lze předpokládat, že i sledovaný objekt může stát na podobném místě. Budovu mlýna postavili v roce 1792. Od té doby neprošla žádnou výraznější přestavbou, a tak se nám ve hmotě dochovala dodnes. Úpravy proběhly pouze v interiérech. Jako nejzávažnější zásah, sledovatelný vně objektu, lze asi označit rozšíření vchodu do mlýna do podoby garážových vrat. Mlýn byl po r. 1989 zrekonstruován a na čas měl opět i mlýnské kolo. 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1969 J. Masner

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Psík
  • Semelka
  • Šebek
  • Marhold
  • Samuelovský
  • Nevařil
  • Masner

Historie mlýna také obsahuje:

Údaje o pachtýřce mlýna, Alžběta Kopecká ovdovělá Čynovcová, 4.1.1845. Matriční zápis http://ebadatelna.soapraha.cz/d/12420/198

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • baroko do roku 1800
      zděná
      jednopatrový
      Areál mlýna se skládá ze dvou budov, jež utvářejí spolu se sousedním domem a jihozápadní bránou uzavřený celek.
      Patrová budova mlýna má obdélný půdorys. Na dvůr se vstupuje pilířovou bránou s dřevěnými vraty. Jezdilo se sem také průjezdnou pilířovou stodolou.
      Mlýnice i obytná část domu se nacházejí pod jednou střechou. Do obytné části se vstupuje dveřmi v jihovýchodním průčelí. Lze předpokládat, že samostatné dveře ve stejném průčelí měla i mlýnice. Tyto dveře později rozšířili do podoby garážových vrat.
      Pozdně barokní stavba z roku 1792
      Krcálův mlýn postavený v roce 1792 stojí nad soutokem Kocáby s Voznickým potokem, někdy nazývaným Tušimským. Jedná se o pozdněbarokní zděný objekt. Patrové stavení je kryté mansardovou střechou, štítovým průčelím je mlýn orientovaný do Tyršovy ulice. V jižní části dispozice se dochovala barokní mlýnská hranice. Fasáda mlýna je bohatě zdobená štuky.
      Pozdně barokní patrový mlýn na obdélném půdoryse s bohatou štukovou výzdobou fasády a obou štítových průčelí, který se jako jediný dochoval z mnoha mlýnů nacházejících se na Kocábě. Stavba je datována v kartuši ve štítu letopočtem 1792.
      Bývalý mlýn čp. 109 stojí na S okraji obce, nad soutokem Tušimského potoka s Kocábou, vpravo při silnici ve směru Nový Knín - Hraštice. Jedná se o zděný patrový objekt (zdivo je lomové, ve štítech cihelné) obdélného půdorysu s mansardovou střechou krytou bobrovkami, orientovaný podélnou osou ve směru JZ-SV. Architektonicky nejcennější jsou oba zděné, po stranách vykrajované dvoudílné štíty s bohatým, pozdně barokním štukovým tvaroslovím: odsazená oblá nároží, profilovaná korunní římsa uprostřed vždy půlkruhově vyklenutá, kasulová okna/slepá okna rámovaná štukovými pásky apod. (podrobný popis štukové výzdoby byl zpracován v rámci EL z roku 1969 - V. Mathauser + GA). Ve vrcholu J štítu je nad oválným okénkem dochovaná štuková kartuše s datací 1792. Jižní, k silnici orientovaný konec přízemí vyplňuje mlýnice se zbytky původní stolice (2 kozy mají staré horní trámy se zhlavími, profilovanými vlnou). Severní část obsahuje obytné prostory: v přízemí valeně klenutou kuchyň s výsečemi a neklenutou světnici se štukovými rámci. Patro je plochostropé, pouze nad kuchyní valeně klenutá místnost. Předmětem ochrany je: mlýn čp. 109 a k němu náležející pozemek.
      Mlýn situovaný na konci obce při pravé straně silnice do Hraštice pod skalnatou strání u rybníčka a potoka Ježovského.
      Je patrový půdorysu obdélného obklopen obd. hospodářským dvorem s kolnami a chlévy. Dávno nemele a uvnitř došlo k úpravám.
      Též brána možná byla stylová a dávno zrušena. Mlýn, budova barokní se zaoblenými nárožími, mlýnice a obytné světnice pod jednou střechou byly. Je situován dle svět. stran , průčelím hlav. a branou - vjezdem k západu k silnici, druhý zdobný štít je na východ, fronta do dvora patrová, s výzdobou oken k jihu a fronta severní, kde býval náhon a mlýn. kolo, neozdobná.
      Stavba je z kamene se střechou sedlovou, mansardskou, krytou taškami. Průčelí i štíty s kordonovou římsou mezipodlažní a šir. profil. podstřešní. Okenních os ve frontě do dvora 5 se střed. příz. obd. vchodem, v části západní bývala mlýnice, nad ní okna jsou slepá, jejich šambrány doplňují symetrii. Okna obdélná, v patře s pěknými šambránami štukovými profil. s vysokými klenáky, vykrajovanými hor. rohy a zdob, parapety a to 4 boční nesou jejich výzdobu rozličnou od parapetu střed. okna. Okna přízemi též obd. prosté výzdoby i vchod, snad byly přestavěny. Štít západní s bohatou výzdobou barokní, v detailu rozdílný od východního. Symetrie. V patře 2 okna slepá obd. jen nahoře a malými ležatě obd. otvory k mlýnici , štuk. šambrány s klenáky a parapety trochu jiné výzdoby s volutkami nahoře než u již. průčelí nad nimi vodor. uprostřed segm. římsa, pod níž slepé štuk. zrcadlo kasulového tvaru. Nad tím barok. štít. dělený vodor. římsou ve dvě, dole 2 okénka obd. stojatá nahoře segment. dole okosená se šámbr. s klenákem, mezi nimi opět kasulové zrcadlo prázdné, boky s přizdívkami volut, nad římsou štít s prohnutými boky s čučky, vlnitou říms. prejzem krytou stříškou se střed. stojatě ovál. okénkem se šambránou, nad nímž v prohýbané kartuši s volut. vyvrcholením letopočet 1792. Štít východní v podobné stav. disposici jako záp., jen chybí zrcadlo patra střední a kartuše nad ovál. okénkem vrcholu štítu.
      Interiér: Býv. mlýnice zrušená v záp. části zrušená, dole kuchyň s valenou klenbou a lunetami a pecí, nad ní v patře podobná zaklenutá komora, dole 1 světnice se stropem rákosovaným plochým s výzdobou štukového orámování, podlahy dřevěné sešlé, nahoře předsíň s trámovým stropem, místnosti plochostropé.
      Mlýn z doby pozdního baroka, s cennou výzdobou fasády a štítů ,1792.
      Barokní mlýn zv. Krcál, jeden z mnoha mlýnů na Kocábě, který si však jako jediný uchoval celou fásádu původní i velkou část interiéru. Potřeboval by podporu majiteli, aby alespoň fasáda byla dána do původního stavu.
      Celkově vše dosti sešlé, majitel s rodinou obývá mlýn. ale mlynářství neprovozuje, náklady na fasádu by byly značné, třeba podpory. Majitel podniká uvnitř novodobé adaptace k bydlení. Nevhodný je přizděný chlév ke štítu východnímu, který porušuje.
      Stavěno z kamene, ve štítech pálené cihly.
      V. Mathauser 09 1969
      • zdobený zděný štít
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • dveře
      • okno
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        • zcela bez technologie aj.
        Dle dostupných informací se z mlýnské technologie zachovala pouze barokní mlýnská hranice.
        Žádná položka není vyplněna
        Dochovaný
        • pohon zemědělských strojů
        O doplňkových provozech se v literatuře ani pramenech nepíše. Zajímavý relikt se nachází v patře jihovýchodního podélného průčelí. Jde o dřevěnou řemenici, osazenou na tenké hřídeli, posazené na dřevěném trámku. Řemenice pravděpodobně sloužila pro pohon hospodářských strojů. Nejde o klasickou plochou řemenici, ale o řemenici, která roztáčela stroje provazem.
        • stavidlo
        • náhon
        • rybník
        • akumulační nádržka
        • odtokový kanál
        • lednice
        Nad mlýnem stojí nevelká akumulační nádrž, z níž na severním konci odtékala přebytečná voda přes stavidla. Voda do vantrok, a posléze na vodní kolo, tekla stavidlem na jižním konci hráze. Celé vodní dílo se dodnes zachovalo, jen už se nevyužívá.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisU mlýna bývala podle vodních knih dvě vodní kola na vrchní vodu a průměru 2,5 m.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisU mlýna bývala podle vodních knih dvě vodní kola na vrchní vodu a průměru 2,5 m.
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        • pískovcový kámen | Počet: 1
        • AutorŠimek Rudolf
          NázevMlýn jako krajinotvorný prvek v barokní době
          Rok vydání2011
          Místo vydáníOlomouc
          Další upřesněnídiplomová práce
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorŠimek Rudolf
          NázevMlýn jako krajinotvorný prvek v barokní době
          Rok vydání2011
          Místo vydáníOlomouc
          Další upřesněnídiplomová práce
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorLudvík Kopáček
          NázevZ paměti mlynářů novoknínských
          Rok vydání1912
          Místo vydáníRokycany
          Další upřesněníčlánek v časopise Brdský kraj č.1-2. 1912
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorPetr Kadlec
          NázevLetopisy královského zlatohorního města Knín
          Rok vydání2013
          Místo vydáníDobříš
          Další upřesněnívyjde listopad 2013
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorZuzana Drahotušská
          NázevKrcálův mlýn
          Další upřesněníIndustriální topografie
          Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V000541
          Datum citace internetového zdroje03 2025

          Místo uložení
          Název fondu
          Název archiválie
          Evidenční jednotka
          Inventární číslo, signatura
          Místo uložení
          Název fondu
          Název archiválie
          Evidenční jednotka
          Inventární číslo, signatura

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Vytvořeno

          30.5.2012 19:43 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Mach Tom (Petr Kadlec) 5.9.2013 11:18
          Jiřík 5.9.2013 13:49
          doxa (Jan Škoda) 9.5.2025 22:16