Uživatel

Hledat

| Zaregistrovat se

Z vody po korečcích přinášené se mlýn netočí.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
mlýn v Kralicích

mlýn v Kralicích

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

mlýn v Kralicích

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Kralice

PSČ

28504

Okres

Kutná Hora

Katastrální území

Kralice

GPS

49° 52' 2.4'', 15° 9' 15.7''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Budova bývalého mlýna čp. 22 stojí na severním okraji obce Kralice, na levém břehu Chlístovického potoka.

Poloha vůči obci

severní okraj obce

Vodní tok

Chlístovický potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

1582 v Kralicích tvrz, poplužní dvůr, pivovar a mlýn

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Jiří Trnka (*přibližně 1698, + 17.10.1750, není však známo, na kterém mlýně v Kralicích, doplnil Přemysl Hošek)

Mlýn je zakreslen na mapě I. vojenského mapování z let 1764-1768, dále na mapě II. vojenského mapování a na mapách stabilního katastru.

V roce 1838 je ve stabilním katastru v čp. 22 uváděn Josef Hájek.

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

Mlýn je zakreslen na mapě III. vojenského mapování.

1877 Antonín Skopec, položeno normální znamení

1910 mlýn mimo provoz, vodní kolo odstraněno, majitel František Skopec

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

První republika (1919–1938)

Mlýn přestal být provozován před rokem 1930.

Události

Zánik mlynářské živnosti

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

1942 František Skopec žádá o povolení vyměnit Bánkiho turbínu za Francisovu

Vývoj po roce 1989

Nemovitost je evidována jako objekt k bydlení.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Hájek
Skopec
Trnka

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1720-1750 Jiří Trnka

1838 Josef Hájek

1877 Antonín Skopec

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

mlynářské účelové známky

Architektura

Stav nemovitosti

dochován bez větších přestaveb

Stav nemovitosti k datu

02 2019

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Obytná část hlavní budovy mlýna je zděná jednopatrová, za obytnou částí je sedlová střešní nástavba nad mlýnicí se sedlovým vikýřem na západní straně. Na hlavní budovu je do pravého úhlu napojena přízemní zděná hospodářská budova.

Historické stavební prvky – exteriér

okno
epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
vyskladňovací otvor

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Doplňkové a další provozy – popis

Cesta vody ke mlýnu

stavidlo
náhon
vantroky
akumulační nádržka
odtokový kanál
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

Náhon ke mlýnu odbočoval z Chlístovického potoka doleva ve vzdálenosti asi 80 m nad mlýnem. Přímo nad mlýnem byla akumulační nádržka ze které tekla voda stavidla do lednice ke kolu na vrchní vodu. Odtok od mlýna se vracel do potoka, byl dlouhý asi 900 m.