Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn je v Hyršově zaznamenán v Berní rule z roku 1654, kdy jej držel Jiřík Keylnhoffer. Od roku 1741 měl mlýn od Doroty Feilové pronajatý Anton Braun, který jej od ní v roce 1749 koupil. Od té doby tu mlynáři Braunové žili až do odsunu v roce 1945. V polovině 18. století žilo dle údajů tereziánského katastru ve vsi 24 poddanských rodin. Ve fasi jsou zmiňováni 2 mlynáři, jeden na mlýnu o 1 kole, druhý na mlýnu s jedním kolem a dvěma stoupami.
1838 - Na skice i otisku stabilního katastru je ještě mlýn jako spalná budova a obytná budova je již zděná.
1838 Václav Kohlbek
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Sčítání obyvatel v roce 1869 zaznamenává jako mlynáře Georga Brauna *1828 Hyršov s rodinou. Stejný stav je i ve sčítacích operátech z let 1880 a 1890. V roce 1900 je již evidován jako mlynář syn Georga Brauna Anton Braun *1862 Hyršov s rodinou a zaměstnanci. Roku 1910 je již přečíslováno na č.p. 34 a mlynářkou je vdova po Antonu Braunovi Franziska Braunová *1873.
Seznam vodních děl republiky Československé 1930 – Kouba potok – Antonín Hiebl – mlýn – 1 kolo na svrchní vodu – 0,835-3,43-2,5
Mlynáři Braunové zde žili až do odsunu v roce 1945. Mlýn mlel až do konce 2. Světové války.
Po válce jej ještě nějaký čas využívalo místní družstvo. Ve mlýně již nebylo kolo, ale turbína. V 60. letech 20. století bylo jeho zařízení zničeno a mlýnice pobořena.
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Dnes je mlýnice dochována pouze v části zdi. Obytná část mlýna je obydlená. Na hřbitově je dosud zachován náhrobek mlynářky Františky Hüblové +1917.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Keylnhoffer
- Braun
- Hiebl
- Hübl
- Kohlbek
Historie mlýna také obsahuje:
1838 Václav Kohlbek
1930 Antonín Hiebl
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: