Voda, která pohání mlýn, přichází z daleka.
(německé přísloví)

mlýn Rozkoš

mlýn Rozkoš
10
Střížovice - Rozkoš
37853
Jindřichův Hradec
Střížovice u Kunžaku
49° 8' 41.9'', 15° 9' 53.9''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn pod hrází rybníka Hejtman vznikl někdy v druhé polovině 18. století a podle indikační skici byl velký se čtyřmi vodními koly, která poháněla mlýnská složení, stoupy, olejnu i pilu. V r. 1818, kdy mlýn koupil židovský továrník Ludwik Lang, zde byla zřízena přádelna a tkalcovna bavlny.
Na východním okraji místní části Rozkoš pod hrází rybníka Hejtman.
Hamerský potok
nepřístupný

Obecná historie:

Webové stránky obce Střížovice
https://www.strizovice.cz/uvodni-stranka
Podle Schallerovy Topografie království Českého se r. 1790 nacházel nedaleko Střížovic na hrázi rybníka Hejtmanu dobře vystavěný panský mlýn nazývaný Rozkoš se šesti mlecími stolicemi, pěti stolicemi na kroupy, jedním lisem na olej a pilou na prkna. Historické prameny mlčí o tom, kdy došlo k přestavbě mlýna v příští továrnu a kdy mlýn koupil židovský továrník Ludwik Lang. Místní tradice zachovala zprávu, že továrnu začali stavět za napoleonských válek asi r. 1804. Jiná zpráva uvádí rok vzniku 1813 nebo 1818. Také kdo byl a odkud přišel L. Lang (zemřel r. 1838) není známo, ví se jen, že rodina byla židovského původu. Snad by bylo možno hledat původ rodiny ve Vídni, kde Langovi měli kmenovou továrnu. Po Langově smrti je knihově vykazována jako majitelka jeho manželka Amalie Langová. V r. 1831 již byla továrna prosperujícím podnikem, přesahujícím svým významem místní rámec, a zúčastnila se se značným úspěchem svými výrobky průmyslové výstavy v Praze.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1551-77 telčský urbář: Budkov a u něj sídlo Rozkoš - dvůr a mlýn o 4 vodních kolech

Bartoloměj Rokyta mlynář na mlýně Rozkoš 1586-1659 a jeho děti narozené tamtéž: Dorota, Martin

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
  • Zánik mlynářské živnosti

1. ledna 1652 umírá dítko mlynáře ze mlejna panského z Rozkoše (asi Rokyta?)

V únoru roku 1679 se žení Jan, syn Šimona Grobiana, mlynáře panského ze mlejna Rozkoše /Střížovice/ s nevěstou Marianou, dcerou Martina Stanhausera, mlynáře ze mlejna Špulakovského pod Mosty

(doplnil Jaroslav Povolný, Znojmo)

konec 17. století - rodina Grobiánova (Šimon, syn Matěj)
18. století - rodina Vosolsobě

V čitelné části matrik fary Kunžak je mlýn uveden v zápisu z r.1756.

1781 jde v Kunžaku za kmotra František Vosolsobě, mlynář z Rozkoše: https://digi.ceskearchivy.cz/5051/261/2246/1946/85/0 (doplnil Jaroslav Povolný)

1811-13 zde vznikla přádelna, mlýn a pila zrušeny

Podle obecní kroniky: „V r.1818 zřízena byla v Rozkoši přádelna a tkalcovna bavlny.“

1828 Ludwig Lang

1831 K.k Privilegierte Baumwoll Spinn und Warenfabrik Ludwig Lang Söhne

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

V r. 1869 při sčítání lidu již uvedeno „Obec Střížovice, osada Rozkoš čp.10 c.k. priv. bavl. přádelní fabrika Ludvíka Lang synů ve Vídni“

1930 Tomáš Novotný, tkalcovna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Rokyta
  • Vosolsobě
  • Mrzena
  • Gartner
  • Stračka
  • Grobián

Historie mlýna také obsahuje:

Majitelé panství Telč.

1679-1690 Šimon Grobián

Jan Grobián

Matěj Grobián

1781 František Vosolsobě

1828 Ludwig Lang

1930 Tomáš Novotný

Částečný výpisy z matrik fary Kunžak
František Vosolsobě mlynář z mlýna Rozkoš a Terezie roz. Kovářová ze Střížovic
*30.5.1756 František
*5.10.1757 Františka
*23.4.1766 Kateřina
*17.4.1768 Anežka
*22.3.1770 František
*1.3.1778 Marie Anna
Jan Mrzena mlynář a Terezie
*6.9.1791 Jan
*20.9.1795 František
Jan Gärtner mlynář a Františka
*22.8.1803 Jan
František Stračka mistr mlynářský z Rozkoše a Apolena roz. Procházková, dcera mlynáře z Telče
*13.3.1806 František
*10.2.1807 Františka

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn – bez historické hodnoty
    05 2019
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Od vodního kola přenášela hnací sílu ozubená kola horizontální hřídelí do místnosti, kde kónické ozubené kolo převádělo sílu na vertikální hřídel s ozubenými koly sahajícími až do prvního patra budovy.
            Zaniklý
            • pila
            • stoupa
            • tkalcovna
            • přádelna
            Dochovaný
            • olejna
            1930 pouze tkalcovna
            • rybník
            Rybník Hejtman (82 ha), z rybníka voda odváděna stokou, na které byly zřízeny dvě odbočky., šlajsny, pro případ velké vody. Jedna odbočka u bývalého mlýna vedla na mlýnské kolo, druhá poblíž továrny-přádelny na pilu.
            1811-13 po vzniku přádelny stoka prodloužena dřevěným korytem. vantroky, aby voda měla větší spád na kolo pro přádelnu.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1811-13 pro přádelnu: šířka 1,5 m, prům. 6 m
            1828: 4 vodní kola
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1811-13 pro přádelnu: šířka 1,5 m, prům. 6 m
            1828: 4 vodní kola
            Typturbína Francisova
            StavNezjištěn
            Popisinstalována 1898
            1930: 1 turbína Francis, hltnost 1,05 m3/s, spád 7,68 m, výkon 80 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
            NázevMatriky fary Kunžak
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/matriky-rimskokatolicka_cirkev-k-kunzak
            Datum citace internetového zdroje12.5.2019
            AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
            NázevMatriky fary Kunžak
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/matriky-rimskokatolicka_cirkev-k-kunzak
            Datum citace internetového zdroje12.5.2019
            AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
            NázevKroniky obecní Střížovice
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/kroniky-soka_jindrichuv_hradec-kroniky_obecni-s-strizovice
            Datum citace internetového zdroje12.5.2019
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 02 (České Budějovice), s. 19
            AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách V.
            Rok vydání2002
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 69-70

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - vodní dílo

            Ostatní

            Vytvořeno

            12.5.2019 10:07 uživatelem pepino

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 2.1.2024 09:06
            doxa (Jan Škoda) 21.9.2024 00:29