Bučinský mlýn; Buchmühle

Na základě povolení tepelské vrchnosti postavil tento mlýn v roce 1707 na vlastní náklady Hans Wentzl, syn Wentzla Wentzla z Rödlmühle u Chotěnova. (SOA v Plzni, Velkostatek Teplá, pozemková kniha K22, fol. 151). Mlýn byl postaven na pozemku pístovského kostela, kterému pak mlynář platil roční činži 30 kr. K mlýnu byly přiděleny dvě vesnice: Výškovice a Vysočany. Obyvatelům těchto vesnic pak byla dána povinnost roboty pro řádný chod mlýna (čistit náhon, dodávat mlýnské kameny, hřídele a stavební dříví pro mlýnské dílo).

V roce 1738 předal Hans Wentzl mlýn svému mladšímu synovi Johannu Georgu Wentzlovi (SOA v Plzni, velkostatek Teplá, pozemková kniha K3, fol. 30).

V roce 1782 převzal mlýn Joseph Wentzl (tamtéž, fol. 31) a od roku 1803 Anton Wenzl.

V roce 1813 (zaknihováno 1814) převzal mlýn Antonův syn Johann Josef Wenzl (tamtéž, fol. 52), mlýn má již v té době pístovské čp. 15. 

Johann Josef Wenzl neměl zřejmě vlastní děti a mlýn odkázal svému synovci Josefu Brüchovi (syn Johannovy sestry Anny, provdané Brüch). Na toho byl mlýn převeden na základě odevzdací listiny v roce 1857.

Na přelomu 19. a 20. století byl majitelem mlynář Josef Brich.

Josef Brich zemřel 4. 3. 1924 ve věku 89 let a byl pohřben na pístovském hřbitově, kde se dochoval jeho náhrobek.

V roce 1930 je zde uváděna Margaretha Brichová. Jako majitelka mlýna je zmiňována ještě v roce 1937 při vodoprávním jednání s mlynářkou Annou Weberovou z nedalekého mlýna Brettmühle, v jednání ji zastupoval syn Josef Brich. V roce 1934 je ve statickém lexikonu tento mlýn zaznamenán pod názvem Bučinský.

Po válce byla rodina Brichů odsunuta do Německa. Krátce na to mlýn zanikl.

Na letecké mapě z roku 1957 již z mlýna stály pouze holé zdi.

Kolem roku 1975 koupil zříceninu nový majitel. Tehdy zbylo z mlýna pouze základové zdivo a lednice se zbytky vodního náhonu. Nový majitel vybudoval na odhalených základech mlýna dnešní rekreační objekt.

Z naprosté ruiny tento mlýn pan Plevka z Chodové Plané znovu postavil.