Machařovský mlýn; Macharzenmühle

Nejstarší zmínka o mlýnu je v registrech berní Plzeňského kraje, kde je zapsán Matharzow s mlýnem.

Urbář panství Bezdružice uvádí k roku 1569 na mlýně Macharzen mlynáře Kubíka, který zde byl již v roce 1566.

Tereziánský katastr z roku 1714 popisuje mlýn jako mlýn se 2 mlýnskými koly a stoupou na nestálé vodě.

Dle rejstříku činží bezdružického panství byl na mlýně v roce 1804 Franz Tutak, člen místního mlynářského rodu. Hospodařil na emfyteutických pozemcích 10 strychů a polí a lukách na 2 fůry sena. Mlýn měl 2 složení. Mlynář platil vrchnosti roční nájem 7 zlatých.

Po Tutákovi se na mlýn dostal rod Gatschů. V roce 1843 byl na mlýně Egid Gatscha s manželkou Katharinou, syn Raimunda Gatschy, mlynáře ze Schwalbenmühle v Teplé.

Po Egidovi převzal mlýn jeho syn Franz Gatscha (narozen roku 1835), který se v roce 1870 oženil s Katharinou Krsovou, dcerou sedláka z Krsova. Jeho otec Egid byl již mrtev.

Dle sčítání obyvatel v roce 1910 hospodařil na mlýně bratr Franze Anton Gatscha (narozen roku 1847 na Machařovském mlýně, zemřel 8.12.1916) s manželkou Evou, rozenou Pechovou. S nimi zde žily jejich děti Alois, Karl, Marie a Anna. Na mlýně žila ještě rodina Aloise Lerla, ti se starali o hospodářství zahrnující 3 koně, 7 kusů hovězího dobytka, 2 kozy, 1 ovce, 3 svině a drůbež.

Mlynář Anton Gatscha zemřel v prosinci 1916 ve věku 70 let.

Dle sčítání obyvatel v roce 1921 zde žila Eva Gatscha, vdova po mlynáři Antonovi., s dcerami Marií, Annou a vnučkou Marií.

Dle seznamu vodních děl hospodařila v roce 1930 na mlýně Antonova dcera Anna Gatscha.

Posledním majitelem mlýna byl Rudolf Ingrisch. Hospodařil zde do roku 1945, kdy z něj musel v rámci odsunu německého obyvatelstva odejít. V té době mlýn fungoval také jako výletní restaurace.

V období 1945 – 1949 se na mlýně krátce po sobě vystřídali 3 osídlenci. Nejprve byl přidělen Františku a Marii Zevelovým, po nich následoval Jan Němec a nakonec jako poslední v roce 1949 Pravoslav Dvořák. Po jeho odchodu se žádný další osídlenec již nenašel.

Na leteckém snímku z roku 1952 byl mlýn ještě v zachovaném stavu.

V roce 1970 byl mlýn již zříceninou. Tehdy ho koupili noví majitelé, kteří si na místě zřícenin hospodářských budov postavili 2 rekreační objekty. Zříceninu budovy mlýna nezbořili, ponechali ji jako kulisu, která uzavírá dvůr usedlosti.