Lískový mlýn, Haselmühle

Původní budova Haselmühle je pod tímto označením zakreslena na staré katastrální mapě z roku 1804.

V roce 1838 je na indikační skice uváděn v čp. 50 Anton Wenzl Böhm.

V roce 1874 je uváděn mlýn se dvěma vodními koly a pilou ve vlastnictví Adama Häupla (narozen 1819 v obci Branka) a Susanny Häupl (narozena 1827 v obci Obora - Thiergarten). Jsou zde uváděni již v soupise obyvatel při sčítání lidu z roku 1869 s dětmi Annou (1848),  Franzem (1853), Ferdinandem (1855) a Theresií (1858).

Dle sčítání lidu v roce 1880 provozoval mlýn Ferdinand Häupl (narozen 1855) s manželkou Barbarou, u Ferdinanda je uvedena živnost mlynář. Společně s nimi zde žili ještě jejich syn Karl (narozen 1879), rodiče Ferdinanda Adam a Susanna Häupl, sestry mlynáře Ferdinanda Anna a Theresie. Na sčítacím formuláři je dále evidován další zde narozený příslušník rodu Karl Häupl (1846) s manželkou Katharinou a dětmi Franzem Josefem (1872), Josefem Franzem (1874), Ferdinandem (1876) a Barbarou (1879), u kterých je však jako bydliště uvedena obec Sorghof (Lučina). Hospodářství mlýna tehdy obsahovalo 7 kusů hovězího dobytka, 4 prasata a 6 včelích úlů.

V roce 1898 patřil mlýn Heinrichu Adlerovi, který v objektu pily v tomto roce založil perleťářskou výrobu. V roce 1899 zde nechal níže pod mlýnem postavit novou výrobku pod čp. 94a, která měla 2 patra a půdorys 13 x 7 m. V přízemí byly výrobní haly, v první a druhém patře byly obytné místnosti. Budova měla ústřední topení.

V roce 1921 žila v budově čp. 50  Anna Friedlová s rodinou, ona a její syn Josef se věnovali mlynářskému řemeslu. Celá usedlost včetně mlýnské budovy však byla v majetku rodiny Adlerů, která zde současně provozovala výrovu výrobků z perleti.

V roce 1930 byl majitelem objektu Rudolf Adler s manželkou Mariannou a provozovali zde výrobu perleťových knoflíků. Perlorodky dovážel z Indie a Ameriky. Nemovitost byla evidována jako Jalový Dvůr čp. 50 (Galtenhof). Provoz se ve 30. letech rozrostl o další budovy – provozní a hospodářské. V té době v podniku pracovalo 220 dělníků a 11 úředníků, vyráběly se zde také šperky, přezky, šperkovnice, křížky a další výrobky. Před vypuknutím 2. světové války byl podnik Rudolfu Adlerovi zabaven. Vedli ho pak jeho bývalí úředníci Beer a Zeidler.

V roce 1946 se podnik nacházel pod národní správou Ludvíka Ungera. Tehdy měl 25 zaměstnanců, 1 Čecha a 24 Němců. Vyrábělo se zde stále perleťovém zboží, které bylo vyváženo do Belgie, Dánska, Švédska, zboží mělo odbyt a podnik prosperoval. Přesto je však již v roce 1948 popisován jako volně přístupný a část zařízení byla rozkradena. Důvodem tohoto stavu patrně bylo, že němečtí specialisté byli odsunuti a nenašla se na ně náhrada. Byl vytvořen soupis aktiv a pasiv podniku a podnik byl následně zlikvidován.

Letecký snímek z roku 1958 ukazuje zřícené budovy.

Na místě bývalé novější budovy pro výrobu perleti dnes stojí rekreační objekt.