Sladovský, Malzův mlýn; Malzmühle

1591 I. zmínka o mlýna 

v majetku kláštera v Teplé

nájemci:

1596-1598 Michal Malz, m. Markéta

1610 syn (?) Michal Malz, manž. Walburga (+24.10.1633), 1634 2. oo Magdalena

nájemci:

1645-1646 syn Tobiáš Malz (3.9.1621), m. Kateřina

1645-1649 Jiří František Malz, m. Markéta

1660-1661 Jan Röhl, m. Zuzana

1661 Jiří Hanicka, m. Kateřina z Teplé

1671 Ondřej Schneider, m. Kateřina Steinová z Otročína

1679-1714 syn (?) Adam Schneider, m. Kateřina Bayerová z Popovic

1692 na rybníce zřízen pivovar

1740-1779 Tomáš  Martin z Otročína, m. Markéta Röhmová z Rájova

1779 Augustin Martin, m. Josefa  Püllnerová

1800 syn Jan Nepomuk Ondřej Martin (10.2.1782-8.3.1810), m. Markéta Langová z Teplé čp. 113

1810-1820 vdova Markéta

1820 syn Antonín Martin (6.3.1801-11.11.1841), m. Anna (1797-15.10.1843), dc. Karla Tobiáše, mlynáře z Franzmühle u Manětína

1841-1846 syn Antonín Martin ml. (16.11.1822), m. Benigna, dc. Leopolda Grubera, bednáře na panství tepelského kláštera

1846 Josef Ratka (1805-9.4.1871), syn mlynáře Karla Ratky z Holdschickova mlýna čp. 143 u Bezdružic, matka Anna, dc. Josefa Röhlicha z Marasova mlýna u Bezdružic. Manž. Magdalena (1805-23.4.1855), dc. Tomáše Gangla, chalupníka ze Šipína čp. 4 u Bezdružic

(dle L.Jaši)

x  x  x

Mlýn je zakreslen již na mapě I. vojenského mapování z let 1764 - 1768. Pravděpodobně byl starší, neboť byl součástí panství kláštera Teplá.

Od konce 18. století byl v čp. 214 mlynář Reimund Martin s manželkou Margarethou, rozenou Langovou z Teplé. Na mlýně se jim narodily synové Anton a Franz (1807). Mlynář patrně kolem roku 1810 zemřel. V roce 1811 se s vdovou Margarethou oženil Anton Schneider, který je v záznamu o sňatku uváděn jako mlynář. V roce 1813 se jim zde narodila dcera Vilhemina Franziska.

Po dosažení dospělosti převzal  mlýn Anton Martin, syn Reimunda Martina, s manželkou Annou. Při narození jejich dcera Barbary v prosinci 1819 je již uváděn jako mlynář v Malzmühle čp. 241. Následovali v roce 1822 syn Anton, 1829 dcera Theresie, 1831 syn Joseph, 1833 dcera Anna, 1840 syn Johan.

Již v roce 1839 byla u mlýna pila.

V roce 1846 již Anton Martin na Malzmühle nebyl. Vystřídal ho Josef Ratka s manželkou Margarethou. V záznamu v matrice k 28. 9. 1846  o narození jejich syna Adolfa je Josef Ratka uváděn jako mlynář v čp. 214.

1855 syn Karel Ratka (1834-14.3.1913), 13.3.1856 oo Anna (+22.3.1869), dc. Václava Egerera z Teplé čp. 69, 1870 2. oo Marie Anna Löhrerová z Teplé čp.186

1890 syn Karel Ratka ml. (11.6.1871-26.8.1933), 30.6.1896 oo Marie  Terezie, dc. Jana Nepomuka Frischmanna z Teplé čp. 61

1900 bratr Otto Ratka (19.11.1875), 16.8.1900 oo Terezie (1872), dc. Františka Wollraba z Teplé čp. 276

(dle L.Jaši)

x  x  x

V roce 1871 zde byl mlynářem Karl Ratka s manželkou Marií Annou, rozenou Lehrt z Teplé čp. 186. Dne 11. 6. 1871 se jim narodil syn Karl, který se později stal jedním ze dvou dalších mlynářů na Malzmühle. Následoval syn Franz v roce 1873, který však po několika měsících zemřel. Další syn Otto, působící později jako mlynář v Malzmühle, se narodil v roce 1875.

Jako další v pořadí z tohoto rodu převzali mlýn dva bratři Karl Ratka s manželkou Marií Theresií, rozenou Frischmann z Teplé, a Otto Ratka s manželkou Theresii, rozenou Wollrad z Teplé, se kterou se oženil 16. 8. 1900. Při sňatku byl uváděn již jako mlynář v čp. 214. Karlu Ratkovi a Marii Theresii se na mlýně 24. 10. 1896 narodil syn Karl Ernst. V případě Otty Ratka a jeho manželky infornuje matrika o postupném narození tří dcer, dne 11. července 1901  Theresia a v prosince 1902 Bertha Anna a v dubnu 1904 Elfrieda Maria.

V roce 1930 byl jako jediný provozovatel mlýna uváděn Otto Ratka (psáno též Rattka). Objekt byl evidován jako mlýn a pila.

Po válce byla rodina mlynáře odsunuta do Německa. Ve mlýně se ještě nějakou dobu šrotovalo.

1945 národní správce pivovaru a mlýna František Neužil

V 50. letech byl provoz mlýna ukončen. Budova mlýna zanikla někdy po roce 1956, na leteckém snímku z tohoto roku ještě stojí a zachovalém stavu se střechou. Pila fungovala o něco déle, budova pily se dochovala do dnešní doby.

1951 celý areál převzaly Státní statky

Pivovar opraven, mlýn dále chátrá, patrně neunikne demolici.